|
|
Myší Král
Šrubařová, Zuzana ; Armutidisová, Irena (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je zkoumání pocitu neklidu vyvolaného bizarní situací. V lidské nátuře je snažit se z matoucích a znepokojivých pocitů co nejrychleji vymanit, protože v nás rychle rostou, sílí a způsobují, že ztrácíme kontrolu nad vlastním chováním, přičemž ale většina lidí je nepřekonatelně přitahována čímkoliv, co se vymyká normě. Práce se snaží vtáhnout diváka do nekomfortní situace, kterou představuje střetnutí se zbytečnou, hloupou a ironickou smrtí. Cílem práce je na základě zvířecího námětu vytvořit artefakt, který symbolizuje a navozuje pocity neklidu, ale lze z něj vyčíst i jakýsi znepokojivý téměř rituální podtext. Inspirací pro tuto práci se stal fenomén ‘Krysí král’, o němž první záznamy pocházejí z 15. století.
|
|
|
Terapeutické omezení pacienta na dětském psychiatrickém oddělení
KEJDOVÁ, Zdeňka
Teoretická východiska: Terapeutické omezení bývá často tabuizováno, ačkoli je také součástí dětské psychiatrie. Využívá se u neklidných, agresivních pacientů, kteří ohrožují na zdraví sebe či okolí. Při jeho používání je nutné dodržet dané postupy, při kterých je velice důležitá a nezastupitelná role sestry. Cíle: Cílem práce bylo zmapovat problematiku terapeutického omezení u pacientů na dětském psychiatrickém oddělení. K naplnění cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaké omezovací prostředky jsou používány na dětských psychiatrických odděleních? Jakým způsobem je zajišťována bezpečnost dětského pacienta v terapeutickém omezení na dětských psychiatrických odděleních? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětského pacienta v souvislosti s terapeutickým omezením? Jakým způsobem je realizováno vzdělávání sester v problematice postupů při terapeutickém omezení dětského pacienta na dětských psychiatrických odděleních? Metody: Empirická část práce byla realizována za pomoci kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory. Další metodou výzkumu bylo zúčastněné skryté pozorování. Na základě toho vzniklo 5 kategorií a 11 subkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 23 sester pracujících na oddělení dětské a dorostové psychiatrie. Výběr participantů byl záměrný. Výsledky: Výzkum ukázal, že omezovací prostředky jsou nedílnou součástí pedopsychiatrie. Nejčastěji využívané je omezení pacienta za pomoci ochranných kurtů a terapeutická izolace. Participanti prokázali, že pracují dle standardů pro tuto specifickou oblast péče a v rámci bezpečnosti dodržují jím dané zásady. Z výzkumu je patrné, že důležitou složkou je správné vedení ošetřovatelské dokumentace a vzdělání sester. Z metody zúčastněného skrytého pozorování vyplynulo, že sestry umí jednat profesionálně s ohledem na všechny potřeby pacienta včetně jeho soukromí. Byť se ukázalo, že znalost sester obsahu standardu ošetřovatelské péče v této oblasti není mnohdy vysoká, tak praktické provedení je na jiné, na vyšší úrovni. Závěr: Terapeutické omezení u pacientů na dětském psychiatrickém oddělení nelze opomíjet nebo vynechat. Pro mnohé sestry by tato práce mohla sloužit jako studijní materiál, zvláště pokud jsou začátečníky v oboru. Je žádoucí, aby se sestry účastnily kontinuálního vzdělávání v dané problematice. Práce by mohla posloužit i pro laiky, kteří se vlivem situací mohli setkat s terapeutickým omezením například u svého dítěte.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o neklidné pacienty
BARÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o neklidné pacienty.Věnuje se neklidnému chování, které je považováno za projev aktuálního klinického stavu, nedá se proto hodnotit jako chování úmyslné. S ohledem na skutečnosti, které s sebou neklidné chování nese,je informovanost o zmíněné problematice velmi důležitá. Vzhledem ke specifikům, která jsou spjata s poskytováním ošetřovatelské péče u neklidných pacientů,by se měl zdravotnický personál dobře orientovat v probíraném tématu.Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část se věnuje vysvětlení neklidného chování, příčinám neklidu, ošetřovatelskému přístupu k agresivním pacientům a restriktivním postupům. Dále například ošetřovatelské péči před/ při/ po omezení, komunikaci s neklidným pacientem a právní problematice. Část výzkumná byla zrealizována výzkumným šetřením pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z 18 otázek. Otázky byly pokládány záměrně vybranému výzkumnému souboru, který tvořily sestry pracující převážně na psychiatrických odděleních, interním oddělení a oddělení neurologie. Získané informace byly zpracovány do 4 kategorií a celkem 14 podkategorií. Vrámci 3. kategorie bylo zrealizováno krátké pozorování, které bylo zaměřeno na celkovou hygienu u neklidných pacientů. Z výzkumného šetření vyplývá, že je velmi důležité mít přehled o zásadách správné komunikace s neklidným pacientem, přístupu k takovému pacientovi a umět zareagovat na vzniklou situaci.
|
|
|
Nefarmakologické postupy řešení neklidu u pacientů s demencí
BUCHTOVÁ, Kristýna
Současný stav: Demence je velmi aktuálním tématem. Její výskyt každoročně stoupá. Práce je zaměřena na behaviorální symptomy demence, zejména nefarmakologické postupy řešení neklidu u pacientů s demencí. Teoretická část se zabývala základním dělením, příčinami vzniku, symptomy, diagnostikou a léčbou demence. Poslední část se orientovala na farmakologické a hlavně nefarmakologické postupy u pacientů s demencí. Cíle práce: 1. Zmapovat nefarmakologické postupy řešení neklidu u pacientů s demencí. 2. Zjistit zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s využitím nefarmakologických postupů řešení neklidu u pacientů s demencí. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu a záměrný výběr respondentů. V rámci vyhodnocování výsledků rozhovorů a pozorování byly stanoveny tři oblasti. Oblast rozhovorů se sestrami tvořila 15 kategorií. U rozhovorů s laickými pečovateli bylo stanoveno 14 kategorií a 4 kategorie u pozorování sester. Sběr dat byl prováděn pomocí polostrukturovaného, nezúčastněného skrytého pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v domovech pro seniory se zvláštním režimem. Výzkumný soubor: Byl složen ze 4 laických pečovatelů a 8 sester. Výsledky práce: Výsledky potvrzují důležitost využívání nefarmakologických postupů již v prevenci problémového chování u osob s demencí. Výsledky poslouží všem sestrám i laickým pečovatelům, kteří se s touto problematikou v praxi setkávají. Doporučení pro praxi: Výzkumem jsme si ověřili, že nejčastěji používanými postupy v praxi jsou individuální přístup ke klientovi, dodržování zásad správné komunikace mezi pacientem a ošetřujícím personálem, vzpomínková terapie, pet terapie (zejména canisterapie), bazální stimulace, metoda validace, aktivizace klientů a úprava prostředí.
|
|
|
Specifika práce s dětmi s ADHD
CVAJNOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá možnostmi práce s dětmi s ADHD. Popisuje, jak se neklid projevuje v jednotlivých vývojových obdobích a jak se diagnóza dotkne rodiny. Práce nabízí přístup ve výchovném vedení, další část mapuje možnosti terapie. Charakterizuje jednotlivá zařízení, která nabízí péči o dítě s ADHD, některá se věnují také rodičům. Přílohy obsahují kazuistiky, dvě z nich poukazují na příznivý vliv práce při keramické arteterapii. Třetí kazuistika popisuje maminku s dcerou, mapuje tak využití dostupných služeb v této problematice.
|
|
|
Obtížný pacient v práci sestry
ZUZÁKOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce je {\clqq}Obtížný pacient v práci sestry``. Práce je rozdělena do 10 kapitol. Teoretické poznatky jsou uvedeny v kapitole {\clqq}současný stav``. Teoretická část je věnována obecnějším tématům jako je specifika práce sester vybraných oddělení, role sestry, profesionální vlastnosti sestry, ale pozornost je upřena především specifickým situacím na základě kterých může být pacient označen jako {\clqq}obtížný``, jsou to kapitoly popisující osobnost člověka ovlivňující roli pacienta, reakce pacientů na nemoc, agresivita, příčiny agresivního chování a další. Závěr je věnován psychické zátěži sester a syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaká kriteria mají sestry při výběru a stanovení pořadí obtížného pacienta. Byly zvoleny dvě hypotézy: Pacienti jsou sestrami označováni za {\clqq}obtížné`` rozdílně, dle specifik oddělení. Význam na označení pacienta jako obtížného, mají nároky kladené na ošetřovatelskou péči. Výzkum byl proveden na vybraných odděleních: ARO, JIP, ONP, CHO Nemocnice České Budějivice a.s. Bylo rozdáno 140 dotazníků, 97 jich bylo vráceno. Návratnost činila 69%. Dotazník obsahoval 22 otázek, které měly poskytnout odpovědi na předpokládané domněnky (hypotézy). Cíl práce byl splněn a výzkumem bylo zjištěno, že nejčastěji zmíněným kritériem, které ovlivňuje hodnocení a pořadí {\clqq}obtížného`` pacienta je nespolupráce, neklid, intoxikace drogou a alkoholem. Pořadí {\clqq}obtížného`` pacienta sestry určily téměř schodně. Nejvíce obtížného označily sestry pacienta agresivního, dále neklidného a zmateného pacienta. První hypotéza nebyla potvrzena, protože sestry se při označení {\clqq}obtížného`` pacienta téměř shodovaly, bez ohledu na různá specifika oddělení. Druhá hypotéza byla potvzena, protože výzkumem zjištěno, že péče o {\clqq}obtížného`` pacienta má své nároky na personální obsazení ve směně a na vzdělání sestry. Doporučením pro praxi je dle poptávky respondentů především možnost zúčastnit se více seminářů a kurzů, zaměřených na dané téma.
|
host ::
RSS.