|
|
Využití TIME managementu v ošetřovatelské praxi
RATHOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá využitím konceptu TIME managementu v ošetřovatelské praxi. Teoretická část přináší poznatky týkající se managementu ran, přičemž největší pozornost byla kladena primárně na koncept TIME managementu a jeho využívání v ošetřovatelské praxi. V empirické části bylo prvním cílem srovnat znalosti konceptu TIME managementu z pohledu vzdělání ošetřovatelského personálu. Druhým cílem práce bylo zjistit, jakými zkušenostmi v oblasti TIME managementu sestry disponují. Posledním, třetím cílem bylo zmapovat zda, a jakém rozsahu se TIME management na vybraných odděleních využívá. Ke splnění cílů byly formulovány tři hypotézy. Stanovených cílů bylo dosaženo formou kvantitativního výzkumu pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na vybraných odděleních v Klatovské nemocnici a.s. Celkový počet respondentů činil 140. Získané výsledky nám ověřili, že respondenti s vyšším vzděláním častěji deklarovali znalosti hodnotících škál (p = 0,006), což odráží význam vzdělávacího pozadí v přípravě na efektivní péči o nehojící se rány. Při hodnocení míry zkušeností s TIME managementem se neprokázaly výrazné změny v hodnocení parametrů rány, které by souvisely s délkou praxe respondentů. Dále bylo zjištěno, že využití terapeutických metod v TIME managementu se liší podle typu a zaměření pracoviště. Což primárně souvisí s četností výskytu nehojících se ran na daném pracovišti.
|
|
|
Specifika výživy u nehojících se ran v hospitalizační péči
RANŠOVÁ, Radka
Bakalářská práce se zabývá specifiky výživy u nehojících se ran v hospitalizační péči. Teoretickým východiskem pro praktickou část bylo vymezení pojmů výživa v nemocnicích a klinická výživa a její nejdůležitější složky. Klinická výživa je velmi širokou oblastí, proto byla teoretická část zaměřena pouze na nejdůležitější části, které charakterizují specifika výživy v léčbě nehojících se ran. Dále se teoretická část zabývá popisem anatomie a fyziologie kůže k plnému pochopení důsledků porušení její integrity. Rozsah nutriční podpory je také závislý na typu a rozsahu poranění, které jsou v teoretické části popsány. Praktická část je věnována porovnání nutriční péče dvou pacientů s rozsáhlou devastující ránou. V rámci kazuistik je popsán rozsah a průběh nutriční intervence, který může sloužit jako metodický plán nutriční péče. Zvláštní pozornost je v rámci nutriční intervence věnována edukaci pacienta a jeho rodinných příslušníků o výživě pacienta. Cílem edukací je potvrdit nebo naopak vyvrátit obecný odborný předpoklad o působení edukace a podpory rodiny pacienta na léčbu a spolupráci pacienta v průběhu léčby.
|
|
|
Kvalita péče v ošetřování nehojících se ran (ve wound managementu)
HOLUBOVÁ, Adéla
Úvod: Kvalitní péče o pacienty s nehojícími se ranami vyžaduje systematický přístup, který by měl zahrnovat kompletní posouzení rány a objektivní popis hodnocení rány. Cíl: Cílem bylo posoudit, jakým způsobem jsou hodnoceny a dokumentovány nehojící se rány v klinické praxi u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb (PZS) a poskytovatelů sociální péče (PSP) v České republice (ČR). Ověřit, zda je v klinické praxi u vybraných poskytovatelů k dispozici Klinický algoritmus pro hodnocení nehojící se rány a zda je využíván. Metodika: Využit byl smíšený design výzkumu. První výzkumnou metodou byla průřezová retrospektivní studie - obsahová analýza dokumentace nehojících se ran u poskytovatelů zdravotních služeb a sociální péče. K vyhodnocení informací získaných obsahovou analýzou dat byly využity statistické metody jednostupňového a dvoustupňového třídění, přičemž byly stanoveny prostřednictvím členění absolutní a relativní četnosti. Provedena byla identifikace potenciálních skupin s výpočtem matice podobností na základě Gowerovy metriky s následnou aplikaci hierarchického, aglomerativního, shlukovacího algoritmu. K vyhodnocení informací získaných dotazníkovou studií bylo využito jednostupňové a dvoustupňové třídění dat. Dvoustupňové třídění bylo provedeno za účelem posouzení nezávislosti mezi vybranými dvojicemi otázek s využitím odpovídajících testů dle charakteru získaných dat (chí kvadrát test, Fisherova přesného testu, Kruskal-Wallis test s následným párovým srovnáním) na hladině významnosti ? = 0,05. Výsledky: Průzkum byl proveden celkem u 16 PZS a PSP (3 fakultní poskytovatelé zdravotních služeb, 5 nefakultních poskytovatelů zdravotních služeb, 4 poskytovatelé sociální péče a 4 ambulantní poskytovatelé zdravotních služeb) ze 4 krajů ČR. Analyzováno bylo 331 zdravotnických dokumentací pacientů s nehojící se ránou. Celkový počet analyzovaných dotazníků byl 565. Výsledná data průřezové retrospektivní studie realizované u 14 PZS a PSP lze rozdělit do tří separovaných shluků, přičemž nejvyšší kvalitu hodnocení ran vykazovala ošetřovatelská dokumentace konzultantek pro hojení ran, ve které bylo ověřeno nejčastější používání objektivních testů a nejvyšší počet hodnocených parametrů. Využívání Klinického algoritmu bylo potvrzeno pouze u nefakultních poskytovatelů zdravotních služeb. Častější využívání Klinického algoritmu bylo ověřeno v případě, že byla přítomna konzultantka pro hojení ran (p <0,001; chí kvadrát test). Z výsledných dat dotazníkové studie realizované v 11 PZS a PSP bylo ověřeno, že statisticky významné rozdíly v procesu dokumentování ran byly nejčastěji prokázány mezi fakultními a nefakultními poskytovateli zdravotních služeb (p <0,05; chí kvadrát test). Respondenti pracující u fakultních PZS hodnotili jako významnější položky: typ, etiologie, lokalizace a velikost rány, popis spodiny rány, kontinuum infekce v ráně, hodnocení kvality granulace, zápach rány a komorbidity. Závěr: Ověřeno bylo, že proces hodnocení parametrů nehojící se rány je velmi nesourodý. U posuzovaných poskytovatelů péče není v klinické praxi řádně dodržován a akceptován Klinického algoritmu pro posuzování stavu nehojících se ran. Ověřili jsme, že přítomnost konzultantky pro hojení ran souvisí s častějším používáním objektivních škál k hodnocení ran při dokumentování stavu rány a péče o ni. Práce má vzdělávací, informativní a pragmatický charakter.
|
|
|
Role sestry specialistky v péči o rány ve zdravotnické organizaci
VIDLÁKOVÁ, Nikola
Diplomová práce je zaměřena na aktuální téma "Role sestry specialistky v péči o rány ve zdravotnické organizaci." Sestry specialistky pro ošetřování nehojících se ran mají nezastupitelnou úlohu při plánování ošetřovatelských intervencích jako je zhodnocení chronické rány, volba vhodného krycího materiálu nebo edukace pacientů a jejich rodinných příslušníků. V dané problematice se zabýváme teoretickou části, kde charakterizujeme rány, dělení nehojících se ran, jednotlivé fáze a kontinuum hojení ran. Dále rozlišujeme možnosti léčby nehojících se ran a rizikové faktory ovlivňující hojení ran. Součástí teoretické části je charakteristika ošetřovatelské péče v hojení ran a sestra specialistka, její vzdělání, kompetence, role a spolupráce v ošetřovatelském týmu. V empirické části využíváme kvalitativního výzkumu, kde cílem výzkumné studie je popsat úlohy sestry specialistky, vyhodnotit znalosti všeobecných sester a způsob spolupráce sester specialistek s všeobecnými sestrami v péči o nehojící se rány.
|
host ::
RSS.