|
|
Maslowova hierarchie potřeb a její naplňování u zaměstnanců ve vybrané firmě
ŠŤASTNÝ, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá naplňováním Maslowovy pyramidy potřeb ve vybraném podniku, a jak její naplňování ovlivňuje práci a spokojenost zaměstnanců. Hlavním cílem je tedy vyhodnotit, jak se daný podnik drží zásad této motivační teorie a jaké výsledky to firmě přináší. Literární rešerše z tuzemské a zahraniční literatury je obsažena v teoretické části a zabývá se zejména základní terminologií. Znalosti získané z literární rešerše byly využity pro zpracování dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 41 respondentů firmy ABC. Nakonec jsou vyhodnoceny hypotézy a doporučení, díky kterým může firma zvýšit motivaci zaměstnanců na základě Maslowovy pyramidy potřeb.
|
|
|
Potřeby organizací poskytujících sociální služby z pohledu manažerů
MICHALCOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Cílem této práce je analýza potřeb organizací poskytujících sociální služby z pohledu manažerů neboli ředitelů těchto organizací. Výzkum probíhal ve třech vlnách sběru dat v období od 09/2020 až do 03/2021. První vlna sběru dat byla uskutečněna (po třech měsících) v 09/2020, která s odstupem času mapovala zpětně situaci začínající pandemie covidu - 19, probíhala v březnu 2020. Následující vlny sběru dat byly spuštěny v časovém intervalu po třech měsících čili v 12/2020 a v 03/2021. Jedná se o kvalitativní data, která byla získána prostřednictvím realizovaných rozhovorů pomocí metody CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing). Vzhledem k probíhající pandemii covidu - 19 byly polostrukturované rozhovory transformovány do distanční formy. Data byla zpracována otevřeným, axiálním a selektivním kódováním, ze kterých byla následně vytvořena schémata. Poté byla tato schémata z jednotlivých vln sběru dat porovnána metodou kontrastování mezi jednotlivými vlnami. Výzkum nalézá odpovědi na modifikaci vnímaných potřeb organizací poskytujících sociální služby v jednotlivých vlnách sběru dat během pandemie covidu - 19. Výsledky budou předloženy oběma krajům pro případnou konstrukci krajských krizových plánů v podobných situacích a taktéž organizacím, které se výzkumu účastnily. Konkrétní metody a postupy mohou být vodítkem pro tvorbu krizových plánů i v těchto dílčích organizacích.
|
|
|
Význam aktivizačních činností v domovech pro seniory v eliminaci sociální izolace rezidentů
LAMAČOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce je popsat význam aktivizačních činností v domovech pro seniory a zjistit, jakým způsobem jsou seniorům nápomocné a jak se aktivizace diferencovala v době pandemie Covid-19. Bakalářská práce se zabývá procesem stárnutím a stářím, změnami provázející toto období, adaptací na stáří a na přesun do domova pro seniory. Dále v dalších kapitolách popisuje potřeby, které pomáhají ke spokojenosti a kvalitnímu životu seniorů. V další části této práce se hovoří o sociální izolaci, o jejích příčinách a důsledcích, které následně vedou k tomu, že se jedinec cítí sám a osaměle. Poslední kapitola bakalářské práce je věnována aktivizačním činnostem v domovech pro seniory. Zde je popisován význam aktivizačních činností, jejich metody a náplň práce aktivizačního pracovníka. Závěrečná část je zaměřena na aktivizační činnosti jako prevence sociální izolace v době pandemie Covid - 19.
|
|
|
Management práce všeobecné sestry v ordinaci praktického lékaře
VAŇHOVÁ, Romana
Součástí zdravotnického systému ve všech vyspělých zemích je primární zdravotní péče. Účelem primární péče je poskytnutí preventivní, diagnostické a léčebné péče. Primární péče vyžaduje velmi vysokou úroveň spolupráce, a to hlavně mezi lékařem a sestrou. Činnosti sestry v ordinaci praktických lékařů lze rozdělit do několika základních oblastí. První oblastí jsou úkoly, ke kterým má sestra kompetence, dále je to oblast manažerská, sociální a společenská. Sestra v primární péči je tou nejpovolanější osobou, která realizuje výchovu ke zdraví, a tím se podílí na snižování incidence onemocnění a snižování úmrtnosti na chronická onemocnění. Cílem diplomové práce bylo zmapovat management práce sestry v ordinaci praktického lékaře, zmapovat návštěvní péči u pacientů v domácím prostředí a zjistit potřeby pacientů v domácím prostředí. Empirická část výzkumu byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, a to technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili sestry pracující v ordinacích praktických lékařů, pacienti, u kterých je vykonávána návštěvní péče sestry praktického lékaře, a pečující, kteří se starají o své blízké v jejich přirozeném prostředí. Z provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že sestry v ordinacích praktických lékařů nemají dostatek informací o stávající legislativě potřebné k zajištění chodu ordinace. Chybí jim kvalitní odborné kurzy, jako je kurz resuscitace, kurz práce s počítačem, kurz komunikace a managementu. Uvítaly by také vzdělávání v oblasti sociální problematiky. Výzkum souboru pacientů potvrdil výhody jejich setrvání v domácím prostředí s důrazem na uspokojování jejich potřeb. Výzkumné šetření souboru pečujících odhalilo, jak vysoká je míra zátěže pro pečující, kteří se starají o své blízké v jejich domácím prostředí. Pro obě skupiny pak hraje klíčovou roli sestra praktického lékaře. Mnohdy je tím prvním, s kým pacient anebo jeho rodina hovoří. Mnohdy pacienti i rodina sdělují své pocity a prosby raději sestrám než lékařům. Vzhledem k tomu, že v současné době pacienti i jejich rodiny preferují péči o pacienta v domácím prostředí, je důležité, aby o ně pečovala všestranně erudovaná sestra. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že sestry v ordinacích praktických lékařů by uvítaly možnost dalšího komplexního vzdělávání. Proto byl v rámci diplomové práce vytvořen návrh kurzu v rámci celoživotního vzdělávání pro sestry.
|
|
|
Uspokojování spirituálních potřeb pacientů ve zdravotnických zařízeních
MIKEŠOVÁ, Miroslava
Tato bakalářská práce nese název "Uspokojování spirituálních potřeb pacientů ve zdravotnických zařízeních". V teoretické části této práce se zabývám potřebami, jejich rozdělením, definicí a také potřebami nemocného člověka. V další části teorie jsem se soustředila přímo na spirituální potřeby a roli sestry a dalších pracovníků při uspokojování těchto potřeb. Dále je zmíněno nejčastější náboženství ve světě a náboženství u nás v České republice. V bakalářské práci byl stanoven hlavní cíl práce, a to zjistit, jaké mají pacienti možnosti v uspokojování spirituálních potřeb ve zdravotnických zařízeních. K tomuto cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky, VO1: Jakým způsobem se uspokojují spirituální potřeby pacientů v daném zdravotnickém zařízení? a VO2: Do jaké míry pacienti využívají možností pro uspokojení spirituálních potřeb? Pro splnění tohoto cíle jsem využila kvalitativní šetření prováděné formou polostrukturovaných rozhovorů s vedoucími pracovníky z různých zdravotnických zařízení. V rámci tohoto výzkumu bylo uskutečněno sedm rozhovorů s vedoucími pracovníky. Výzkumné šetření ukázalo, jaký mají vedoucí pracovníci různých zdravotnických zařízení pohled na spirituální potřeby a také, jak je dokáží definovat. Uspokojování spirituálních potřeb je hodně běžné v hospicových zařízeních. V ostatních zařízeních se se spirituálními potřebami setkávají méně nebo skoro vůbec. Pacienti, kteří vyžadují spirituální péči, mohou v první řadě využít zdravotnického personálu. Zdravotnický personál je poté schopný zprostředkovat kněze, faráře nebo v neposlední řadě nemocničního kaplana. Výstupem této bakalářské práce je odborný článek, který pomůže zdravotnickému personálu, pacientům nebo studentům zdravotnických oborů blíže se seznámit se spirituálními potřebami a jejich možnostmi v uspokojování.
|
|
|
Prožívání transplantace srdce z pohledu pacienta
MAZÁK, Vít
Bakalářská práce se zabývá tématem prožívání procesu transplantace srdce z pacientova pohledu. Cílem práce je zmapovat potřeby pacientů v průběhu transplantace srdce. K dosažení cílů byly vytvořeny výzkumné otázky, které se zaměřují na to, jak pacient vnímá ošetřovatelskou péči, jaké pocity prožívá, jaké jsou jeho potřeby a následně jakým způsobem dodržuje režimová opatření po transplantaci srdce. Teoretická část se věnuje historii transplantace orgánů, v užším výběru poté historii transplantace srdce, přibližuje transplantační zákon v ČR a témata nejčastějších příčin transplantace. Poté podmínkám transplantace a následném zařazení pacienta na čekací listinu. Ve stručnosti také popisuje vybraná vyšetření před transplantací, pacientovu přípravu a obecný průběh operace. Vysvětluje ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci, jeho potřeby, rehabilitaci po výkonu a časné komplikace. Navazuje na ošetřovatelskou péči z hospitalizace a domácí rehabilitaci pacienta. Dále se pozastavuje nad psychikou pacienta během transplantace, popisem imunosupresiv a souvislostmi s jejich užíváním. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativní metody výzkumu. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl tvořen 29 otázkami. Výzkumným souborem bylo 6 pacientů po transplantaci srdce. Během výzkumu ohledně mapování potřeb informantů vyšlo najevo, že potřeby pacientů po transplantaci srdce většinou bývají naplněny díky vysoké úrovni ošetřovatelské péče, která je jim poskytována. Zjištěná kvalita ošetřovatelské péče je vysoce přizpůsobena individuálním potřebám dotazovaných. Většina pacientů nemá problém s přijetím cizího orgánu, v některých případech by však potřebovali více času na vstřebání, že jde o cizí orgán. Z dalších výsledků vyplynulo, že někteří pacienti mají pocit nedostatečné informovanosti ohledně transplantace srdce před samotnou operací.
|
|
|
Potřeby pacientů s onemocněním štítné žlázy
HANUSOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá potřebami pacientů s onemocněním štítné žlázy. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Mezi onemocnění štítné žlázy se řadí struma, záněty, nádory, hypotyreóza a hypertyreóza. Práce byla zaměřena na potřeby pacientů s hypotyreózou a hypertyreózou. Uvedená dvě onemocnění se liší ve funkčnosti štítné žlázy, která je u hypotyreózy snížená a u hypertyreózy zvýšená. Obě onemocnění doprovází spousta nespecifických příznaků, které se objevují ve všech systémech. Léčba onemocnění probíhá u hypotyreózy v substituci hormonů štítné žlázy a u hypertyreózy buď také v substituci hormonů, nebo se řeší operativně či pomocí radioaktivního jódu. Léčbu je důležité dodržovat, neboť i u těchto dvou onemocnění může dojít k vystupňování příznaků a k následnému myxedémovému kómatu či tyreotoxické krizi, což jsou život ohrožující stavy. Teoretická část se zabývá i hierarchií potřeb, protože od těchto znalostí se následně odvíjí ošetřovatelský proces. Nemoc může pacientovy potřeby jistým způsobem ovlivnit a v případě jejich neuspokojování pacient strádá ve fyzické, psychické anebo sociální oblasti. Praktická část bakalářské práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu. Daný výzkum byl tvořen deseti probandy, kteří se léčí buď s hypotyreózou, nebo hypertyreózou. Pro sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru, jenž byl použit při komunikaci s probandy trpícími onemocněním štítné žlázy. Rozhovory byly zformulovány na základě stanoveného cíle: zmapovat potřeby pacientů s onemocněním štítné žlázy. Výzkumné šetření probíhalo v domácím prostředí. Výsledky, které jsme od dotazovaných pomocí rozhovorů získali, byly rozděleny do několika kategorií a následně zpracovány. Dle našeho výzkumu je pro každého pacienta důležitá jiná potřeba. Ráda bych však poznamenala, že některé dotazované se i po nasazení medikace stále potýkají s únavou, kterou se snaží do jisté míry překonávat, ale i tak jsou někdy nuceny únavě podlehnout a jít si během dne odpočinout. Dále bych ráda zmínila i sníženou toleranci teplého prostředí, která se u některých dotazovaných objevila, a i po nasazení medikace u nemocných nevymizela. Nakonec bych ráda podotkla, že dle našeho výzkumu se některé dotazované obávají těhotenství z důvodu jejich nemoci, což je do budoucna nejspíš bude omezovat. Tato práce poslouží studentům k získání nových informací o daných onemocněních a mohla by také posloužit jako zdroj informací pro nově diagnostikované pacienty.
|
|
|
Srovnání možnosti a kvality péče o seniory v domácím prostředí a v pobytovém zařízení v Domově seniorů v Benešově
NEUWIRTHOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání péče o seniory v domácím prostředí a pobytových zařízení, konkrétně v Domově seniorů v Benešově. Teoretická část diplomové práce představuje odborná východiska pro samotný výzkum konaný převážně v Domově seniorů v Benešově. Teoretické kapitoly o problematice stáří, druzích poskytované péče a příklady nabízených služeb pro seniory jsou doplněny o praktickou část. Ta se opírá o zkušenosti jednotlivých seniorů, se kterými byly vedeny polostrukturované rozhovory. Zásadními sledovanými faktory, které jsou společné pro obě varianty péče, jsou autonomie jedince, dále jeho vztahy s okolím a rodinou a v neposlední řádě také jeho zdravotní stav. Toto vše zásadně ovlivňuje spokojenost jedince s místem, na kterém musí trávit své seniorské roky.
|
|
|
Hierarchie potřeb u vybrané věkové skupiny pacientů s paraplegií
ŠVARCOVÁ, Michaela
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat hierarchii potřeb u pacientů s paraplegií. V souvislosti s tímto cílem byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky, které zněly: "Jak se změnila hierarchie potřeb před a po paraplegii?"; "Jaké potřeby jsou pro pacienta s paraplegií prioritní?"; "Jaká je náročnost plnění potřeb pacientům s paraplegií v ošetřovatelství?"; "Jaké potřeby se nejhůře uspokojují pacientům s paraplegií - z pohledu ošetřovatelského personálu?" Práce je rozdělena do dvou částí - teoretická část, v které se věnuji k definování teoretické základny, o kterou se opírá náš výzkum a část empirickou. Empirická část této práce byla zpracována za pomoci kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Podklad pro provedení rozhovoru s pacienty s paraplegií (Příloha 1) se skládal z 31 otázek, podklad pro provedení rozhovoru se sestrami (Příloha 2) se skládá z 27 otázek. Otázky byly v případě potřeby rozšířeny o další podotázky. Jednotlivé otázky byly zaměřené na potřeby pacienta jak z pohledu samotného pacienta, tak z pohledu sester, které s pacienty s paraplegií pracují. Otázky byly dále zaměřené na fyziologické potřeby, na potřeby bezpečí a jistoty, potřebu lásky, přijetí a sounáležitosti, potřeby uznání a úcty a potřeby seberealizace. Výzkumný soubor tvořilo 5 pacientů s paraplegií a 6 sester, které pracují s pacienty s paraplegií. Jednotlivé rozhovory byly dále zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka-papír" Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost řazeny do kategorií a podkategorií. Pacienti s paraplegií, i sestry, které pracují s pacienty s paraplegií mají vlastní kategorie i podkategorie. Tyto jednotlivé kategorie popisují potřeby u paraplegických pacientů jak z pohledu samotného pacienta, tak sester, které s pacienty s paraplegií pracují v co nejširších souvislostech. Výsledky práce mapují potřeby pacienta s paraplegií. Je vytvořena pyramida potřeb, kterou si každý z pacientů sám sestavil, a pyramida potřeb, která byla sestavena sestrami, podle toho, jak sestry vidí potřeby pacienta s paraplegií. Z toho vyplynulo, že každý pacient sice má svoji pyramidu trochu jinak sestavenou, ale pro všechny je stejné to, že se jim nejvíce změnil celý život, stali se závislými na druhých a měli omezenou soběstačnost. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro další možné studie v tomto zaměření.
|
|
|
Potřeby nemocného podstupujícího léčbu radiojodem
PAVLOVIČOVÁ, Adéla
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat specifika potřeb u pacientů, kteří podstupují léčbu pomocí podání radiojodu. V návaznosti na tento ústřední cíl práce byly zvoleny dvě výzkumné otázky, které znějí následovně: "Jaká jsou specifika v rovině biologických potřeb pacientů podstupujících léčbu radiojodem?" a "Jaká jsou specifika v rovině psycho-sociálních potřeb pacientů podstupujících léčbu radiojodem?" Empirická část této bakalářské práce byla zpracována metodami kvalitativního výzkumného šetření. Vlastní výzkumné šetření probíhalo formou polostrukturovaného rozhovoru, jenž obsahoval 19 předem připravených otázek, které byly ve vhodných případech doplněné o podotázky. Rozhovory probíhaly v soukromém prostředí oddělení nukleární medicíny a endokrinologie a byl zhotoven také jejich zvukový záznam, s čímž všichni z dotazovaných souhlasili. Nahrané rozhovory byly přepsány do písemné podoby a následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka-papír". Výzkumný soubor představovalo celkem 8 informantů ve věkovém rozmezí od 19 do 72 let. Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v podobě třech kategorií a dvě z nich jsou rozčleněny také do podkategorií, které jsou v práci pro jejich přehlednost schématicky znázorněny. Tyto tematicky zvolené kategorie představují odpovědi na dříve zmíněné výzkumné otázky této bakalářské práce. Zjištěné výsledky umožňují komplexní náhled do období před podáním radiojodu, na období po podání i na jeho samotnou aplikaci. Tyto výsledky mohou posloužit jako vzdělávací materiál sestrám, které pečují o pacienty s onemocněním štítné žlázy, nebo také jako zdroj informací pro pacienty, které tato léčba čeká.
|
host ::
RSS.