|
|
Aplikace modelu Virginie Henderson při práci sestry v domově pro seniory
KADEŘÁBKOVÁ, Věra
Aplikace modelu Virginie Henderson při práci sestry v domově pro seniory. Základní jednotkou modelu V. Henderson je nezávislost klienta v uspokojování potřeb. Klienta chápe jako jedince, který potřebuje pomoc při dosahování zdraví a nezávislosti nebo klidném umírání. Zdroje potíží nachází v nedostatku síly, vůle a vědomostí. Potřeby, které klient není schopen uspokojit a potřebuje v jejich uspokojení pomoci nazývá V. Henderson ohniskem zásahu. Sestra svou činností nahrazuje, doplňuje, podporuje nebo zvyšuje sílu, vůli a vědomosti pacienta. Výsledkem je nezávislost při uspokojování potřeb nebo klidná smrt. Informace o potřebách zaznamenáváme do dokumentace, která není stanovena jednotně, a proto si každé oddělení a instituce stanovuje dokumentaci svou, dle specifik daného oddělení. Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Tento model je svým zaměřením vhodný pro seniory. Cílem práce bylo zmapovat možnosti využití modelu Virginie Henderson v péči o klienty v domově pro seniory. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky: 1. Do jaké míry jsou uspokojeny potřeby klienta v domově pro seniory při použití ošetřovatelské dokumentace sestavené podle V. Henderson? 2. Jak ovlivní používání ošetřovatelské dokumentace podle V. Henderson ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami v domově pro seniory? 3. Jak jsou sestry spokojeny s ošetřovatelskou dokumentací podle modelu V. Henderson? Ke sběru dat bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, technika přímého pozorování ošetřovatelské péče u klientů a hloubkový rozhovor se sestrami. Výzkumné šetření probíhalo v Domově pro seniory ve Strakonicích od dubna do června 2009. Podle modelu V. Henderson byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace, kterou sestry s klientem vyplnily a snažily se o vyhledání a následně o uspokojení potřeb klienta. Po vyplnění dané dokumentace sestry naplánovaly péči danému klientovi pomocí ošetřovatelského procesu. Bylo provedeno přímé pozorování ošetřovatelské péče poskytované podle vytvořené ošetřovatelské dokumentace. Pro hodnocení péče byla stanovena hodnotící škála uspokojení potřeb klienta (1 {--} Uspokojena, 2 - Spíše uspokojena, 3 - Spíše neuspokojena, 4 {--} Neuspokojena). Dále jsme hodnotili, zda má klient pro uspokojení potřeb dostatek síly, vůle a vědomostí za použití hodnotící škály (má, má částečně, nemá). Z pozorování vyplynulo, že sestry spíše uspokojily všech 14. potřeb klientů. Na základě pozorování byly vypracovány kasuistiky a výsledky byly zpracovány do přehledných tabulek. Sestry měly možnost s ošetřovatelskou dokumentací pracovat po dobu 2 měsíců a poté byl proveden hloubkový rozhovor zaměřený na uplatnění této dokumentace v péči o seniora. Všech pět sester se shodlo, že je možné tuto dokumentaci uplatnit při ošetřování v praxi, proto byla tato dokumentace upravena dle připomínek sester a uvedena do praxe a nadále je používána. Výzkumný cíl práce byl splněn. Ošetřovatelská dokumentace je a bude nedílnou součástí práce sestry. Poskytuje potřebné informace o pacientovi. Slouží jako doklad, že poskytovaná péče byla provedena lege artis. Také i v domově pro seniory slouží dokumentace jako doklad pro vyúčtování zdravotní péče.
|
|
|
Problémy komunikace sester u hospitalizovaných handicapovaných pacientů
TITLBACHOVÁ, Jana
Sociální kontakt je nezbytnou součástí zdravotnické profese a schopnost dobře komunikovat patří k nejdůležitějším dovednostem každého zdravotníka. Úspěšná léčba a vůbec spolupráce je výsledkem vzájemného vztahu a komunikace mezi zúčastněnými. Profesionální komunikace sestry je ale velmi náročná oblast. Existuje celá řada bariér a problémů, které efektivní komunikaci brání. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku komunikace sester u pacientů, kteří jsou oproti jiným znevýhodněni určitým handicapem. Byly stanoveny 3 cíle práce. Prvním bylo zjistit, zda sestry mají komunikační dovednosti ve vztahu k handicapovaným pacientům. Dále jsme se zajímali, zda jsou sestry připraveny na komunikaci s handicapovanými pacienty prostřednictvím vzdělávacího programu ve škole a třetím cílem bylo najít nejčastější problémy ve zjišťování psychosociálních potřeb těchto pacientů. K cílům byly stanoveny hypotézy H1: Sestry mají komunikační dovednosti ve vztahu k handicapovaným pacientům, H2: Sestry jsou dostatečně připraveny na komunikaci s handicapovanými pacienty prostřednictvím vzdělávacího programu ve škole, H3: Sestry vyzdvihují nedostatek času jako problém ve zjišťování psychosociálních potřeb u handicapovaných pacientů a H4: Handicapovaní pacienti uvádějí nejčastěji nedostatek soukromí jako problém při rozhovorech se sestrou. Hypotézy H1 a H3 se potvrdily, H2 a H4 potvrzeny nebyly. Ke zpracování výzkumné části této bakalářské práce bylo zvoleno kvantitativní šetření a byla použita metoda dotazování. A protože v komunikaci jde především o interpersonální kontakt a vztah, nelze ji tudíž hodnotit jen jedním směrem, tvořily výzkumný soubor dvě skupiny respondentů. První skupinu tvořily sestry na lůžkových odděleních pěti nemocnic a druhou skupinou byli hospitalizovaní handicapovaní pacienti. Tato práce by mohla sloužit jako edukační materiál pro zdravotnický personál. Je třeba se neustále učit a zabývat se touto problematikou s cílem zlepšení kvality poskytované ošetřovatelské péče u hospitalizovaných handicapovaných pacientů tak, aby odpovídala jejich skutečným potřebám. Výsledky šetření by mohly být podnětné pro oblast vzdělávání zdravotníků.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů v Domově pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky
LHOTECKÁ, Markéta
V Domově pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky jsou klienti s kombinovaným postižením, kteří vyžadují specifickou ošetřovatelskou péči. Ošetřovatelská činnost je zaměřená na uspokojování potřeb klientů. Posláním Domova pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky je vytvořit pro uživatele domov jako důstojnou náhradu za domácí prostředí a umožnit jim co nejvíce se přiblížit běžnému způsobu života. Snahou Domova je rozvoj soběstačnosti klientů v životních úkonech s přihlédnutím k jejich individuálním možnostem a schopnostem. Cílem výzkumu je zjistit úroveň ošetřovatelské péče v Domově a analyzovat ošetřovatelskou péči poskytovanou klientům Domova. Na základě výsledků výzkumu můžeme poukázat na případné nedostatky v ošetřovatelské péči a práce sester může být zefektivněna. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. V rámci výzkumu byla použita technika pozorování, rozhovoru a analýzy dokumentů. Během přímého zúčastněného pozorování bylo sledováno uspokojování potřeb klientů a byla provedena analýza zdravotnické dokumentace. Výzkumný soubor 1 tvořili čtyři náhodně vybraní klienti Domova pro osoby se zdravotním postižením, kteří mají kombinované postižení. Polostandardizované rozhovory byly vedeny se všemi sestrami Domova pro osoby se zdravotním postižením, které tvořily výzkumný soubor 2 (sedm sester). Z výsledků pozorování a analýzy zdravotnické dokumentace vyplývá, že sestry potřeby klientů v rámci jejich možností uspokojují. Pokud je potřeba uspokojena pouze částečně, je důvodem vážné postižení klienta, které se sestry snaží maximálně kompenzovat. Během pozorování byly stanoveny specifika ošetřovatelské péče, mezi které patří především uspokojování potřeb v oblasti aktivity a odpočinku. Sestry se účastní rehabilitačních a aktivizačních činností. Dalším specifikem je aplikace bazální stimulace, která výrazně zlepšuje uspokojování potřeb v oblasti komunikace a také vnímání a poznávání. V uspokojování potřeb v oblasti hygieny, vylučování a výživy je péče obdobná jako u imobilizovaných pacientů v jiných zdravotnických zařízeních. Rozhovory se sestrami byly směřovány na dodržování zdravotně sociálních standardů Domova pro osoby se zdravotním postižením. Péče poskytovaná v Domově je péčí komunitní, proto i tyto standardy odpovídají principům komunitní péče. Mezi tyto principy patří komplexnost, akceptování lidských práv, obnova zdraví ve společnosti, kontinuální vzdělávání, standardizace postupu. Na základě výzkumu byla stanovena Hypotéza 1: ošetřovatelská péče poskytovaná klientům s kombinovaným postižením odpovídá zdravotně sociálním standardům Domova pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky. Nedostatky byly zjištěny v dodržování principu komplexnosti. V ošetřovatelském procesu chybí ošetřovatelská diagnostika. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané výzkumem budou poskytnuty Domovu pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky a mohou být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče. Vhodným řešením by bylo, uspořádání školení pro sestry na téma ošetřovatelský proces.
|
|
|
Nabídka zdravotně sociálních služeb pro seniory ve vztahu k jejich potřebám
HADAČOVÁ, Jana
Problematika seniorů se v dnešní době dostává do popředí zájmu společnosti. Vzhledem ke zvyšujícímu se věku seniorů může nastat situace, kdy se o sebe nebudou moci postarat a budou potřebovat pomoc jiné osoby. Pomoc, která je zajištěna zdravotně sociálními službami, může být seniorům poskytnuta v jejich domácím prostředí nebo v pobytových zařízeních. Potřeby člověka se s věkem mění, vyvíjejí a jsou nedílnou součástí jeho osobnosti. Teoretická část práce se zabývala pojmy stárnutí, stáří, potřebami a zdravotně sociálními službami. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu, byla zvolena metoda dotazování {--} technika rozhovoru, zúčastněného pozorování a analýza odborné literatury. Při rozhovorech byla zachována anonymita respondentů. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou naplňovány potřeby seniorů ve vztahu k nabízeným zdravotně sociálním službám. Ve výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka. Pro její zodpovězení bylo použito pět dílčích výzkumných otázek, které souvisely se strukturou rozhovoru. Výzkum byl realizován v Domově pro seniory Hvízdal České Budějovice, p.o. Hlavní výzkumná otázka vedla k potvrzení cíle práce. Získané informace mohou být použity ke zkvalitnění poskytovaných služeb v zařízení, kde byl výzkum proveden.
|
|
|
Využití ošetřovatelského modelu V. Hendersonové v péči o dětského klienta
ZEUNEROVÁ, Jana
Současná ošetřovatelská péče o dítě vychází z holistického přístupu, který je zaměřen na uspokojování potřeb. Ve většině zdravotnických zařízeních sestry používají dokumentaci podle M. Gordonové. Pro zjišťování potřeb a následné uspokojení potřeb dítěte je mnohem lepší použití ošetřovatelského modelu V. Hendersonové. Tento model patří do kategorie modelů potřeb a humanistických modelů. Potřeby dítěte jsou v tomto modelu rozděleny do 14 základních oblastí. Tato bakalářská práce se věnovala použití dokumentace podle ošetřovatelského modelu V. Hendersonové na oddělení kojenců a batolat FN Plzeň. Při zpracování dat byla použita na 1. část výzkumu metoda kvazi experimentu, technika pozorování. Výzkumný soubor této části výzkumu tvořily hospitalizované děti na oddělení kojenců a batolat. 2. část výzkumu byla kvantitativní s použitím metody dotazování technikou dotazníku. V této části výzkumu výzkumný soubor tvořily dětské sestry pracující na oddělení kojenců a batolat FN Plzeň.
|
|
|
Uspokojování potřeb dítěte v zařízení typu jesle
KLABOUCHOVÁ, Lea
Bakalářská práce je zaměřena na uspokojování biologických a psychických potřeb dětí ve zdravotnickém zařízení typu jesle. Jesle patří mezi zvláštní zdravotnická zařízení, podle § 38 zákona č. 20/1996 Sb., pečující o všestranný rozvoj dětí. V 90 letech došlo k jejich hromadnému rušení a nyní navštěvuje jesle asi 1% dětí do 3 let věku. V současné době se problematika náhradní péče o dítě do 3 let dostává do popředí. Náplní bakalářské práce bylo zjistit, zda má dítě ve zdravotnickém zařízení typu jesle uspokojeny biologické a psychické potřeby. Ke zpracování bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Při výzkumu byla použita analýza dokumentů, metody pozorování a rozhovoru se sestrami v zařízení a s rodiči pozorovaných dětí. Výzkum probíhal v jeslích E. Pittera v Českých Budějovicích, které patří pod organizaci Jeslová a azylová zařízení České Budějovice, příspěvková organizace. Výzkumný vzorek tvořilo 8 dětí, které toto zařízení denně navštěvovaly Ze získaných informací byly vytvořeny kazuistiky, které jsou součástí výzkumné části práce.
|
|
|
Potřeby pacienta po vitrektomii na očním oddělení
CHIMIAKOVÁ, Soňa
Základem kvalitní ošetřovatelské péče je vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a duchovních potřeb, které jsou onemocněním pozměněny. Posláním sester je pomáhat jednotlivcům, rodinám a skupinám uspokojovat aktuální potřeby a dosahovat jejich maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti v souladu s prostředím ve kterém žijí a pracují Cílem práce bylo zjistit, jaké potřeby mají pacienti po vitrektomii na očním oddělení a jak jsou tyto potřeby uspokojovány. Dalším cílem bylo zjistit jakým způsobem je prováděna edukace pacientů sestrami. Před samotným výzkumem byli zvoleny výzkumné otázky. První otázkou bylo zjistit potřeby pacientů po operaci na očním oddělení Nemocnice Kyjov p.o., druhou otázkou bylo uspokojování těchto potřeb. Třetí hledala odpověď na otázku, jak je prováděna edukace pacientů po vitrektomii. Čtvrtou otázkou bylo, zda může sestra vhodnou edukací zabránit strachu pacienta z návratu do domácího prostředí. Poslední pátou otázkou bylo zjistit, zda sestry doporučují spolupráci s multidisciplinárním týmem. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části bylo cílem práce podat dostatečné informace o potřebách pacientů. Jsou zde shrnuty i problémy, s kterými se mohou pacienti potýkat při propuštění domů i následné socializaci. Praktická část byla vedená kvalitativním výzkumem, kde metodikou práce byly případové studie a hloubkové rozhovory s použitím diktafonu. Výzkumný soubor tvořili pacienti očního oddělení Nemocnice Kyjov p.o. Celkem bylo provedeno 10 rozhovorů. Druhou část výzkumného souboru tvořilo 5 sester očního oddělení, které byly pozorovány při edukaci pacientů. V diskusi byly prodiskutovány jednotlivé výsledky a zhodnoceny výzkumné otázky. Vzhledem ke kvalitativnímu výzkumu jsou vyplývající hypotézy uvdeny až v závěru práce. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji pacienty udávanými potřebami byly : potřeba být bez bolesti, potřeba bezpečí a jistoty, spánku a odpočinku, výživy a hydratace a potřeba vyprazdňování. Dále, že potřeby pacientů jsou uspokojovány pomocí vhodných intervencí Sestra pomáhá pacientům vhodnou edukací snížit strach z návratu do domácího prostředí a že sestry doporučují spolupráci s multidisciplinárním týmem. Cíl práce byl splněn. Výsledky práce mohou být použity při výuce zdravotních sester a zdravotnického personálu, který se i na jiných odděleních může se zrakově postiženými lidmi setkat. Mohou přispět ke zlepšení péče o tyto pacienty.
|
|
|
Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizace
VACHTOVÁ, Ivana
Osobnost člověka je uspořádaný systém dílčích složek, které stojí v určitých vazbách a vztazích. Není dána jednou provždy, ale vzniká, utváří se a vyvíjí na základě vrozených předpokladů a ve vztahu k podmínkám v životě. Potřeby vznikají s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a různé generace. Jejich vznik, i to jak zanikají, je závislé na místě, na životní situaci a životních podmínkách. Seberealizací rozumíme realizování vlastního potenciálu.Je to snaha realizovat své schopnosti a plány. Podle Maslowa se potřeba seberealizace řadí k potřebám růstu. Potřeba seberealizace, je méně naléhavá. Její uspokojování posiluje pocit štěstí a radosti. Je vyjádřením možnosti, ne skutečnosti, překročením každodenní zkušenosti, potřebu vyššího duchovního života. Cílem této práce bylo zjistit výskyt potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Druhým cílem bylo porovnání potřeby seberealizace u pacientů hospitalizovaných na lůžkách akutní péče s pacienty přijatými k plánovanému výkonu a pacienty hospitalizovanými na ONP. Třetím cílem bylo zjištění, zda sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Pro zjištění výsledků výzkumu byli osloveni pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče, plánovaných výkonů a pacienti hospitalizovaní na ONP. Podobně byly osloveny sestry jmenovaných oddělení. Informace nezbytné pro dosažení cílů a hypotéz byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden formou dotazníku. Hypotézou č.1 zda pacienti přijatí na lůžka akutní péče nevykazují potřebu uspokojení potřeby seberealizace bylo zjištěno, že pacienti na lůžkách akutní péče upřednostňují uspokojování potřeby být bez bolesti a potřebě mít pocit bezpečí a jistoty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č 2 Pacienti přijatí k plánovanému operačnímu výkonu mají větší potřebu uspokojování potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče.Dle zjištěných výsledků, vykazují potřebu být bez bolesti a potřebu bezpečí a jistoty, podobně jako pacienti z akutních lůžek Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3 že pacienti přijatí na oddělení plánovaných výkonů mají větší potřebu uspokojení potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na ONP, se nepotvrdila. Dle zjištěných výsledků, pacienti přijatí na ONP upřednostňují potřebu být bez bolesti a potřebu jistoty a bezpečí, ale také si přejí být respektováni druhými. Kladou do popředí mít sílu bojovat s nemocí proti potřebě mít upravené lůžko. Hypotéza č.4 že sestry nepřistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů, se nepotvrdila Sestry mají o potřebách člověka dostatečné informace. Na rozhovor s pacientem se většinou snaží najít čas. Zjištěné výsledky by měly přimět sestry, aby na sobě stále pracovaly i při své obrovské pracovní vytíženosti. Dbaly na své fyzické a psychické zdraví a věnovaly se duševní hygieně..
|
|
|
Uplatnění prvků bazální stimulace v ošetřovatelské péči
JILEČKOVÁ, Zuzana
Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který vychází z poznatků pedagogiky, vývojové psychologie, anatomie, fyziologie a ošetřovatelství. Základními prvky konceptu Bazální stimulace jsou pohyb, komunikace a vnímání. Koncept umožňuje klientům se změnami v oblasti vnímání, hybnosti a komunikace integraci do současného života s maximálním využitím jejich dřívějších životních návyků a zkušeností, respektuje zachované schopnosti a navíc akceptuje jejich budoucí životní potřeby. Správná integrace prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče umožňuje zprostředkovat člověku vjemy ze svého těla a stimulace vnímání organismu mu umožní lépe vnímat okolní svět a následně s ním navázat komunikaci. Tím je podpořen celkový vývoj jedince.
|
|
|
Podpora cestovního ruchu na Vodňansku
RÁBOVÁ, Olga
V bakalářské práci bylo dosaženo všech stanovených cílů a to podle daného metodického postupu. V destinaci Vodňansko byly analyzovány složky primární a sekundární nabídky cestovního ruchu. Dále byly analyzovány potřeby a požadavky návštěvníků a vyhodnoceny přínosy a dopady cestovního ruchu na řešené území.Výrazně rozvíjejícími se produkty v dané oblasti je především cykloturistika a pěší turistika, velmi se také zde rozvíjí oblast sportovního rybaření. Již během analýzy současného stavu cestovního ruchu na Vodňansku bylo zřejmé, že nejlepšími a největšími výhodami jsou kvalitní přírodní prostředí a bohatá historie. Z provedeného dotazníkového průzkumu vyplývá, že nejnavštěvovanějšími památkami na Vodňasku je zřícenina hradu Helfenburg, zámek Kratochvíle, poutní místo Lomec a zámek ve městě Protivín. Z průzkumu rovněž vyplývá, že by bylo za potřebí zlepšení a zkvalitnění faktorů jako sportovní a kulturní vyžití návštěvníků, obchodní vybavenost a kvalita stravovacích a ubytovacích zařízení.
|
host ::
RSS.