|
|
Kardiochirurgický pacient na pokoji RES a ošetřovatelský přístup sestry
KAFKOVÁ, Zuzana
V minulých letech bylo provedení kardiochirurgické operace velmi náročné. Omezené spektrum výkonů, nedokonalé postupy a technika měly za následek časté pooperační komplikace a vysokou pooperační úmrtnost. Postupem času se zdokonalila operační technika, srdeční náhrady, mimotělní oběh a pooperační péče. Díky tomu lze dnes operovat mnohem starší pacienty, u kterých byla dříve operace neproveditelná. Diplomová práce na téma Kardiochirurgický pacient na pokoji RES a ošetřovatelský přístup sestry se věnuje problematice pacienta po operaci srdce. Zabývá se tím, jak jsou pacientovy potřeby na pokoji RES uspokojovány a co během pobytu na resuscitační jednotce pacient vnímá a co od sestry potřebuje. V empirické části práce byly stanoveny dva cíle. Zjistit, co kardiochirurgický pacient vnímá a co potřebuje na pokoji RES a zjistit, zda je možné zvýšit kvalitu péče orientované na pacienta. Na základě těchto cílů byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Cíle se podařilo naplnit, hypotézy byly potvrzeny a otázky zodpovězeny. Výzkum byl proveden na základě kvantitativně kvalitativního šetření na jednotkách RES kardiochirurgických oddělení, kde jsou operování pacienti s onemocněním srdce. Pro kvantitativní výzkum byla zvolena metoda dotazování za pomoci dotazníků. Metodou kvalitativního výzkumu byly provedeny polostrukturované rozhovory s pacienty.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů s anémií
ROKŮSKOVÁ, Pavla
Téma této bakalářské práce je: {\clq}qSpecifika ošetřovatelské péče u klientů s anémií``. Anémie patří mezi nejčastější onemocnění krvetvorby. Většinou se jedná o druhotný nález provázející jiné choroby. Protože je výskyt tohoto onemocněním poměrně častý, vzniká tak velká pravděpodobnost, že budeme pečovat o anemického pacienta. Výzkumná část této bakalářské práce je zpracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Cílem této práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u anemických klientů a jimi udávané neuspokojené potřeby. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly prováděny u sester pracujících na hematologické ambulanci, interním oddělení a u anemických klientů docházejících do hematologické ambulance. Obsah otázek polostrukturovaných rozhovorů vychází zejména z odborné literatury a z koncepčního ošetřovatelského modelu M. Gordonové. Výsledky výzkumu jsou zpracovány pomocí kazuistik, kategorizačních tabulek a základních grafů. V kategorizačních tabulkách jsou vypsány nejzajímavější údaje z provedených rozhovorů. Mezi hlavní výsledky práce řadíme zjištěná specifika ošetřovatelské péče v oblasti náběrů krve, změny složení stravy, pohybového režimu, podávání transfúzí a medikace. Mezi další výsledky práce řadíme zjištění neuspokojených potřeb u anemických klientů. Neuspokojené potřeby klientů jsou vnímány zejména v oblasti fyziologických potřeb, kde největší potíže způsobuje častá únava provázející toto onemocnění. Na základě výsledků práce byla navržena hypotéza určená k dalším výzkumným účelům. Tato práce je určena zejména odborné ošetřovatelské veřejnosti. Výsledky práce nám poukazují na potřeby vyskytující se u klientů a na specifika ošetřovatelské péče o tyto klienty. Přínos této práce spočívá v možnosti využití zjištěných poznatků pro studijní účely a dále při realizaci ošetřovatelské péče o anemické klienty.
|
|
|
Motivace klienta jako součást každodenní ošetřovatelské péče
KREJČOVÁ, Martina
Motivovat znamená přesvědčit někoho, aby chtěl dosáhnout cíle, aby věřil ve své schopnosti, aby si byl schopen představit své možnosti po dosažení změny. Tato bakalářská práce je zaměřená na motivaci klientů domovů pro seniory v oblasti sebepéče. V seniorském věku dochází díky degenerativním změnám v organismu často k deficitu sebepéče. Hledání důvodů k aktivitě je s přibývajícími léty čím dál náročnější. Úkolem sestry je podporovat správný postoj klienta k udržení a zlepšení míry jeho soběstačnosti. Cílem práce bylo zmapovat motivační mechanizmy klientů domovů pro seniory Jihočeského kraje a zjistit, jakým způsobem se setry zapojují do motivace klientů v této oblasti. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden se sestrami Domova pro seniory Kaplice, Domova pro seniory Centra sociálních služeb Staroměstská a Domova pro seniory Máj a druhý typ s náhodně vybranými klienty těchto zařízení. Šetřením bylo zjištěno, jakým způsobem motivují sestry klienty v oblasti sebepéče a kým, nebo čím se cítí být motivováni klienti domovů pro seniory v této oblasti. Dále byl zjištěn postoj sester k využití ošetřovatelského procesu při motivaci klientů k sebepéči a potřeby klientů vyplývající z ošetřovatelské péče ovlivňující jejich motivaci k soběstačnosti. Výsledky práce mohou být zdrojem informací jak pro vedoucí pracovníky domovů pro seniory, tak pro sestry pracujících se seniory. Další výzkum by se měl zaměřit na využití ošetřovatelského procesu při motivaci klientů k sebepéči a případně na ošetřovatelskou dokumentaci. Sestry v domovech pro seniory se denně snaží motivovat své klienty k obnovení a udržení soběstačnosti. Klienti jejich snahu oceňují.
|
|
|
Možnosti implementace canisterapie do systému sociálních služeb
BURSOVÁ, Zuzana
V současné době je značná setrvačnost postupů realizovaných v oblasti sociálních služeb věnována {\clqq}službám s ustálenou tradicí`` a méně pozornosti je věnováno moderním metodám podporujících sociální inkluzi. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. je prvním zákonem, jehož koncepce je založena na svobodné volbě formy pomoci (tzv. lidsko-právní přístup) a typu služby, jenž vycházejí ze specifických potřeb uživatele. Dokument deklaruje, že sociální služba je předurčena individualitou každého člověka, jeho potřebami nebo společností a ve větší míře přispívá k dosažení samostatnosti, soběstačnosti, integrace nebo aktivizace jedinců. Canisterapii považujeme za jednu z metod sloužící k podpoře zdraví lidí všech cílových skupin klientů, při níž se klade důraz na interakci mezi člověkem a psem. Právě v tomto momentu vniká prostor pro efektivní využití zooterapie. Tato metoda totiž dokáže významnou měrou přispět k výše zmíněným potřebám člověka.
|
|
| |
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o ženu s mimoděložním těhotenstvím
ŽÁKOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o ženu s mimoděložním těhotenstvím. V teoretické části je stručně shrnuta anatomie a fyziologie ženských pohlavních orgánů, mimoděložní těhotenství, jeho druhy, příznaky, diagnostika a léčba. Následující část se pak zabývá psychologií ženy. Následuje kapitola o potřebách pacientky, o komunikaci a nakonec část, která se zabývá ošetřovatelským procesem o ženu s mimoděložním těhotenstvím. Cílem práce bylo definovat priority bio {--} psycho {--} sociálních potřeb žen s mimoděložním těhotenstvím. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Úkolem těchto výzkumných otázek bylo zjistit, jaké priority v oblasti bio {--} psycho {--} sociálních potřeb mají ženy po prodělaném mimoděložním těhotenství, dále jak byly uspokojovány potřeby těchto žen v rámci ošetřovatelské péče. Byla hledána odpověď na to, zda plán ošetřovatelské péče odpovídá prioritám bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek a jaký ošetřovatelský problém (ošetřovatelská diagnóza) se u žen vyskytuje nejčastěji. V práci bylo využito kvalitativního výzkumu a to formou nestandardizovaného rozhovoru s pacientkami. Dále pak byla provedena analýza písemných dokumentů. Jednalo se jak o dokumentaci lékařskou, tak o dokumentaci ošetřovatelskou. Informace získané rozhovorem a analýzou písemných dokumentů byly následně zpracovány formou kazuistik. Byla provedena analýza ošetřovatelské dokumentace a na jejím základě byla provedena komparace s prioritami bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek. Výzkumný soubor byl tvořen pěti ženami v reprodukčním věku, které byly hospitalizovány na gynekologicko {--} porodnické klinice s diagnózou mimoděložního těhotenství. Rozhovor s pacientkami proběhl vždy před jejich propuštěním do domácí péče. Bylo zjištěno, že pro pacientky s mimoděložním těhotenstvím je prioritní uspokojení jejich potřeb z oblasti psychologické. Dále pak bylo zjištěno, že v rámci ošetřovatelské péče byly tyto potřeby uspokojovány jen okrajově a nedostatečně. Plán ošetřovatelské péče neodpovídá prioritám bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek a jako nejčastější ošetřovatelská diagnóza by měl být stanoven anticipační smutek. Práce může být návodem pro porodní asistentky, aby jimi poskytovaná ošetřovatelská péče plně uspokojila prioritní potřeby žen s mimoděložním těhotenstvím
|
|
|
Respekt k předem vysloveným přáním pacienta - etické souvislosti
PLVANOVÁ, Veronika
Bakalářská práce Respekt k předem vysloveným přáním pacienta je rozdělena na část obsahující teoretická východiska a praktickou část. V teoretické části je postupováno od základních principů etiky přes potřeby a přání pacientů, jejich práva, až k samotné otázce předem vyslovených přání. Oblast předem vyslovených přání vychází z principu autonomie pacienta a je zakotvena v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně. Situace v naší republice je znesnadněná tím, že tato oblast zatím není vřazena v zákonech a nemá v českém prostředí tradici. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, polořízený rozhovor. Nejdříve jsem vytvořila krátké kazuistiky vybraných pacientů a poté s nimi hovořila o jednotlivých tématech. Předem jsem zvolila 11 základních otázek, které usměrňovaly běh rozhovoru. Respondenty byli pacienti hospitalizovaní na onkologických odděleních či docházející na ambulanci chemoterapie Nemocnice Jihlava. Hovořila jsem s 10 pacienty. Cílem bylo zjistit informovanost pacientů o jejich právech, jaké mají možnosti vyslovit přání v nemocniční péči. Také, o čem by si pacienti přáli rozhodovat a koho by chtěli pověřit rozhodováním v případě vlastní neschopnosti vyslovit svá přání. K dosažení jednotlivých cílů pak pomáhaly výzkumné otázky a rozdělení rámcových otázek do 3 oblastí. První oblastí byla práva pacientů, která znala většina respondentů. Za nejdůležitější byly považovány: sdělování pravdy o nemoci a léčbě, možnost zvolit a ukončit léčbu, znalost zdravotnického personálu. Další část se zabývala přáními. Většina z pacientů doufala, že dobrý přístup zdravotnického personálu odhalí jejich přání, a tak je nebudou muset sdělovat. Žádný z vybraných respondentů se otázkou předem vyslovených přání v minulosti nezabýval. Závěrečný blok uzavíraly otázky, týkající se možnosti zvolit zástupnou osobu v rozhodování. Pacienti nejčastěji vybírali rodinné příslušníky (partnery, děti). V praxi by bylo možné využít poznatky získané výzkumem k publikaci v odborné literatuře a vytvoření edukačního materiálu pro pacienty i zdravotnické pracovníky.
|
|
|
Stáří jako fenomén znevýhodnění a potlačení lidských práv a potřeb u žen
HOLÁ, Michaela
V teoretické části diplomové práce byla využita metoda sekundární analýzy dat, analyzovány byly zdroje literární i elektronické tak, aby byl výsledkem ucelený pohled na stáří s mnoha jeho charakteristickými změnami a na život seniorů v jejich prostředí (ať již rodinném či ústavním). Dále byla pozornost zaměřena na lidská práva a potřeby a na jejich možné potlačení v seniorské populaci. Jako stěžejní témata zde bylo zvoleno špatné zacházení se seniory a ageismus. Pro praktickou část práce bylo zvoleno získání informací pomocí kvalitativního postupu. Využita byla metoda dotazování, technika polořízených rozhovorů. Ty byly provedeny se ženami ve věku 70-80 let, které byly v průběhu maximálně deseti dnů před dotazováním propuštěny z oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice. Dotazování mělo podobu rozhovoru pomocí návodu. Po analýze získaných dat bylo možné stanovit pět konkrétnějších hypotéz.
|
|
|
Psychologicko - etické aspekty umístění v domově pro seniory
SOBOTKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá psychologicko - etickými aspekty umístění v domově pro seniory. Zaměřuje se na problematiku stárnutí a stáří včetně změn v tělesné, psychické a sociální oblasti. Nabízí přehled o vývoji systému péče o seniory až do současné podoby sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zabývá se základními zásadami při poskytování sociálních služeb: partnerství, autonomie, respekt ke klientovi, důstojnost, individuální přístup. Poskytuje rovněž informace z oblasti individuálního plánování průběhu sociální služby. Zabývá se vybranými modely aktivizace seniorů a v neposlední řade se věnuje i tématu doprovázení seniora v závěru jeho životní cesty.
|
|
|
Potřeby osob s mentálním postižením a kombinovanými vadami a jejich uspokojování ve vybraných zařízeních sociální péče pro dospělé v hlavním městě Praha
NÁVAROVÁ, Jana
Práce se zabývá potřebami osob s mentálním postižením a kombinovanými vadami a jejich uspokojováním ve vybraných denních stacionářích pro dospělé v Praze. Teoretická část vysvětluje pojem kombinovaná vada, mentální postižení / mentální retardace a přibližuje potřeby osob s mentálním postižením. Dále popisuje sociální služby a zákon o sociálních službách a zamýšlí se nad současnou situací v Praze. Praktická část obsahuje charakteristiku tří vybraných zkoumaných denních stacionářů: Modrý klíč, Ruka pro život a Ratolest, ve kterých je zkoumána kvalita uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb osob s mentálním a kombinovaným postižením. Obecně by se dalo říci, že míra spokojenosti s uspokojováním potřeb je u klientů ve sledovaných zařízeních poměrně velká.
|
host ::
RSS.