|
|
Tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců
DUDARCOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Procedurální bolest je způsobována během medicínských výkonů. Dlouhodobé vystavování bolesti má celou řadu dopadů, proto je velmi důležité dbát na management prevence procedurální bolesti. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti hodnocení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Druhým cílem práce bylo zmapovat dostupné metody tišení procedurální bolesti a posledním cílem bylo zmapovat možnosti zapojení matek nedonošených novorozenců do managementu prevence procedurální bolesti. Výzkumná část práce byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, metodou dotazování a pozorování. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů, které probíhaly s dětskými sestrami a s matkami nedonošených novorozenců. Další částí výzkumného šetření bylo pozorování dětských sester během bolestivých výkonů. Získané informace byly zapisovány do pozorovacích archů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v současné době je velká snaha o snížení počtu bolestivých výkonů, které musí nedonošení novorozenci podstoupit. Bylo zjištěno, že při hodnocení procedurální bolesti je třeba brát v potaz i veškeré okolnosti a nehodnotit pouze dle dané škály. Z nefarmakologických metod tišení bolesti je dle našeho výzkumu nejúčinnější přímý kontakt matky a dítěte. Farmakologické metody tišení bolesti se používají spíše ve vzácných případech. Dále bylo potvrzeno, že v současné době je velká snaha o zapojení rodičů do péče o nedonošené novorozence, ale je potřeba ji nadále zvyšovat a zapojit například i více otce. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít při vzdělávání dětských sester. Byl také vytvořen edukační leták pro matky.
|
|
|
Význam a přínos kontaktu kůže na kůži v péči o těžce a extrémně nedonošené novorozence
NEJDROVÁ, Tereza
Úvod: Termín "skin to skin kontakt" je označení pro metodu kontaktu mezi matkou a jejím dítětem. Již časný kontakt novorozence s matčinou kůží v nejkratší době po narození má velmi pozitivní účinky pro novorozence ale i samotnou matku. Ve většině porodnicích je novorozenec ihned po porodu položen na nahé břicho nebo hrudník matky, aniž by byl osušen. Tato metoda příznivě působí na psychické a fyzické potřeby novorozence. Děti jsou spokojenější, méně pláčou, přibývají rychleji na váze, stabilizuje se jejich tělesná teplota, srdeční frekvence a dýchání. Také má význam pro jeho rodiče. Cíle práce: Prvním naším cílem bylo identifikovat, jaký vliv má metoda skin to skin na termoregulaci, laktaci, psychické a fyzické potřeby u novorozence a také u matky. Druhým cílem bylo zjistit, jaké existují možnosti podpory kontaktu skin to skin u těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Posledním cílem bylo odhalit, jaké důvody nejčastěji brání poskytovat kontakt skin ti skin u těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Metodologie: Výzkumná část práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu, pomocí hloubkového a polostrukturovaného rozhovoru se sestrami. Výzkumný soubor byl tvořen devíti sestrami z neonatologického oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s.. Rozhovory probíhaly od února do března roku 2022. Následně byly doslovně přepsány v textovém editoru Microsoft Word a poté byla provedena kvalitativní analýza dat a kategorizace v analytickém nástroji ATLAS.ti. Rozhovory byly rozděleny do čtyř kategorií a následných podkategorií. Veškerá data jsou znázorněna v přehledných schématech u jednotlivých kategorií. Výsledky: Na základě získaných zanalyzovaných dat vyplývá, že metoda skin to skin kontaktu má více benefitů než rizik, které by bránily k rozvoji vazby rodič-dítě. V současné době důvodů a potencionálních rizik, které by bránily kontaktu skin to skin rapidně ubylo. Z výzkumné šetření vyplývá, že nejzávažnějším rizikem stále zůstává nestabilní stav novorozence. Důležitá je spolupráce ošetřovatelského týmu a rodičů novorozence. Pokud by dítě nemohlo být klokaněno, existují alternativní metody, které napomáhají k vytváření citového pouta mezi matkou a dítětem. Ošetřující personál dovoluje klokanit otcům, pokud matka není, kvůli svému zdravotnímu stavu, schopna. Závěr: Z výsledku vyplývá, že metoda kůže na kůži snižuje u dětí pláč a stres. Novorozenci jsou klidnější a lépe spějí a prospívají. Tato metoda také posiluje vzájemnou vazbu mezi matkou a novorozencem. Nedonošení novorozenci bývají uloženi do inkubátorů, napojení na monitory a hadičky, často i s podporou dýchání. Všechny tyto faktory vyvolávají u rodičů často pocit viny, selhání, zklamání či osamocení. Je důležité umožnění podílet se na péči o jejich novorozence. Tím získávají i informace o zdravotním stavu dítěte. Při klokánkování se prohlubuje citová vazba. Výsledky výzkumného šetření mohou být využity ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o nedonošené novorozence, dále v rámci celoživotního vzdělávání dětských sester a v rámci výuky v oboru Pediatrické ošetřovatelství. Výsledky také budou prezentovány v článku časopisu Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Paliativní péče v neonatologii z ošetřovatelského hlediska
PAJTLOVÁ, Caroline
Cílem výzkumné diplomové práce bylo zjistit informovanost o systému dětské paliativní péče se zaměřením na novorozenecké období a porovnat názory zdravotnických profesionálů na systém paliativní péče v neonatologii. Cílem výzkumné části bylo také zhodnotit připravenost ošetřovatelských profesí na spolupráci s veřejností v oblasti péče o nedonošené novorozence v závěru života. V teoretické části jsou uvedeny současné poznatky z oblasti perinatální paliativní péče. Dále teoretická část mapuje současné vědění o možnostech podpory a dalším vzdělávání zdravotnických profesionálů a vymezuje možnosti rozloučení se s dítětem po perinatální ztrátě. V empirické části jsou uvedeny výsledky kvalitativního výzkumného šetření pomocí standardizovaných hloubkových individuálních rozhovorů s dětskými sestrami v pěti perinatologických centrech v České republice.
|
|
|
Kvalita života dětí s retinopatií
Stejskalová, Kateřina
Předkládaná práce je koncipována s ohledem na aktuální potřeby teorie i praxe speciální pedagogiky osob se zrakovým postižením. Základním ideovým pilířem je subjektivní evaluace vlivu ROP na kvalitu života jedince s akcentem na dětskou populaci. Stěžejním cílem této práce je na základě longitudinálního kvalitativně orientovaného výzkumného šetření rozšířit teoretickou základnu speciální pedagogiky osob se zrakovým postižením o dosud nereflektovanou problematiku kvality života osob s ROP a otevření prostoru pro související aplikovaný výzkum. Vědecký fenomén hodnocení kvality života je aktuálně ve sféře zájmu řady vědních oborů zaměřených v nejobecnějším slova smyslu na člověka. V současné době je akcentováno zejména subjektivní hodnocení kvality života specifických klientských skupin směrem k adekvátní míře poskytované podpory a optimalizaci komplexně pojaté intervence. V tomto kontextu vznikl koncept hodnocení kvality života dětské populace s retinopatií nedonošených (ROP), která v současné době zaujímá čelní místo mezi příčinami nevidomosti u dětí ve vyspělých a středně rozvinutých zemích světa. Získané poznatky by se v ideálním případě měly odrazit v několika rovinách - v teoretické rovině ve smyslu obohacení teoretické báze speciální pedagogiky osob se zrakovým postižením o jeden z významných...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu s hrozícím předčasným porodem
Trtková, Eliška ; Endlicherová, Jana (vedoucí práce) ; Šmatláková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku předčasných porodů a ošetřovatelskou péči o ženu, u které hrozí předčasný porod. Práce se skládá z teoretické a klinické části. V teoretické části práce je popsán průběh těhotenství, příčiny, rizika, diagnostika a terapie předčasného porodu a dále charakteristika nedonošených novorozenců. Poslední kapitolou teoretické části je psychologie těhotné ženy s hrozícím předčasným porodem. Klinická část je zpracována ve formě kazuistiky a pro její zpracování je využita metoda ošetřovatelského procesu dle Marjory Gordonové. Práce se dále zabývá vznikem ošetřovatelského procesu, jeho historií a stanovením ošetřovatelských diagnóz. Dále je popsána charakteristika ošetřovatelského modelu zdraví a domén použitých pro práci. V kazuistice je uvedena anamnéza těhotné ženy, průběh hospitalizace a stanovení aktuálních a potencionálních ošetřovatelských diagnóz. V závěru práce je popsán průběh porodu naší pacientky a stav novorozence. Klíčová slova: ošetřovatelská péče, předčasný porod, těhotenství, nedonošený novorozenec
|
|
|
Vliv alternativních způsobů podávání výživy na kojení nedonošených novorozenců narozených ve 30.-35. týdnu gestace.
ŠEVČÍKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývala nástupem plného kojení u nedonošených dětí a zjištěním možného vlivu alternativních způsobů podávání výživy na kojení u nezralých novorozenců. Na základě studia literatury byly stanoveny výzkumné otázky, které měly za cíl zjistit, v jakém gestačním týdnu nastupuje plné kojení u nedonošených a do jaké míry ovlivňují alternativní způsoby podávání výživy nástup plného kojení u nedonošených dětí. Dále měly také zjistit, zda dokrmování kojeneckou lahví skutečně vede k neúspěšnému kojení. Pro diplomovou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním bylo zjistit, v jakém gestačním týdnu nastupuje plné kojení u nedonošených dětí, za předpokladu, že matka má dostatek mateřského mléka. Druhý cíl zjišťoval, do jaké míry ovlivňují alternativní způsoby podávání výživy nedonošených nástup plného kojení, za předpokladu, že matka má dostatek mateřského mléka. Třetím cílem bylo zjistit, zda dokrmování kojeneckou lahví skutečně vede k neúspěšnému kojení. Pro dosažení cílů diplomové práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který byl prováděn ve dvou skupinách respondentů, a to u nedonošených novorozenců a jejich matek. U každé skupiny respondentů jsem zvolila jinou techniku výzkumu. Pro výzkumné šetření u nedonošených novorozenců jsem zvolila strukturované pozorování. U výzkumného šetření mezi matkami nedonošených dětí jsem zvolila polostandardizovaný rozhovor.
|
|
|
Význam termomanagementu v péči o nedonošené děti
Stránská, Monika ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou termomanagementu nedonošených dětí. Je zaměřena na velmi nezralé a extrémně nezralé novorozence, u kterých je míra termolability nejvyšší. Obecná část byla věnována zvláštnostem termoregulace nedonošených novorozenců, reakcím dítěte na teplotní stres, termomanagementu na porodním sále a zajištění termoneutrálního prostředí v inkubátoru. V práci byla popsána metoda servoregulace tělesné teploty, která není doposud v České republice u nedonošených novorozenců používána. Cílem práce bylo uvést tuto metodu do praxe a porovnat ji s metodou manuální regulace. Na základě celkové doby mimo normu, počtu selhání, typu selhání a dalších závislých proměnných určit vhodnější metodu regulace tělesné teploty. Výzkumný vzorek tvořilo 47 novorozenců narozených mezi 24. a 32. gestačním týdnem. Bylo použito kvantitativního sběru dat v minutových intervalech po dobu 72 hodin po narození. Výběr metody probíhal na základě randomizace. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi metodami v celkové době strávené mimo normu. Incidence hypertermie byla vyšší při manuální metodě, hypotermie při servoregulaci. Celkový počet selhání tvořil 19 %, četnost selhání byla vyšší u manuální metody. Z tohoto výzkumu vyplývá rovnocennost obou metod, s dílčími preferencemi určité metody ve...
|
|
| |
|
|
Psychosociální faktory ovlivňující prožívání rodičů nedonošených dětí
Stránská, Monika ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Houšťková, Hana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku psychického prožívání rodičů nedonošených dětí. Teoretická část práce je věnována psychosociálním faktorům - obecné problematice stresu, sociálnímu prostředí resuscitačního oddělení pro novorozence, pocitům a potřebám rodičů, vztahu sestra-rodič, utváření vztahu rodičů k dítěti, komunikaci a psychické podpoře rodičů. Pro vytvoření komplexního obrazu dané problematiky je věnována samostatná kapitola i předčasnému porodu, nedonošenému novorozenci a onemocněním, které ho díky předčasnému porodu nejvíce ohrožují. Cílem empirické části bylo zjištění, jaké faktory nejvíce ovlivňují prožívání rodičů nedonošených dětí, jak působí ošetřující tým a prostředí oddělení nedonošených dětí na rodiče. Výzkum byl zaměřen i na zjištění, zda muži a ženy prožívají tuto náročnou životní situaci stejně či nikoliv a jak může ošetřující tým napomoci ke zlepšení psychického stavu rodičů. K realizaci průzkumného šetření byla použita metoda nestandardizovaného anonymního dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 43 respondentů. Z výsledků vyplývají jasné rozdíly mezi muži a ženami ve vyrovnávání se s narozením nedonošeného dítěte a v potřebách psychické pomoci. Byly zjištěny rezervy zdravotnických pracovníků v komunikaci.
|
|
|
Úloha laktačního poradce v ošetřovatelském týmu při péči o nedonošeného novorozence.
TALAŠOVÁ, Dana
V úvodu diplomové práce popisujeme současný stav v péči o novorozence, potřeby matky a novorozence a individuální vývojovou péči. Věnujeme se skladbě týmu neonatologického oddělení a podmínkám jeho efektivního fungování. Zabýváme se významem mateřského mléka, kojením a celospolečenskými aktivitami na jeho podporu. V kapitole o laktačním poradenství se dotýkáme historie a současnosti tohoto oboru. Cílem práce je prozkoumat činnost laktačního poradce v multidisciplinárním týmu při péči o nedonošeného novorozence. Posoudit přínos přítomnosti tohoto člena týmu pro matku nedonošeného novorozence a pro sestry z neonatologických pracovišť a současně identifikovat problémy se kterými se při své práci laktační poradci potýkají. Pro kvalitativní výzkum jsme použili metodu polostrukturovaného rozhovoru, vedeného s matkami nedonošených novorozenců, neonatologickými sestrami a s laktačními poradkyněmi v ÚPMD v Praze a v Nemocnici České Budějovice. Začlenění laktačních poradců do týmu jsme zkoumali ve všech perinatologických centrech v ČR. Laktační poradce matkám pomáhá při stimulaci tvorby mléka a dlouhodobém udržování laktace. Podporuje matky při kojení a řeší komplikace, spojené s kojením nedonošeného novorozence. Poskytuje matkám psychickou podporu. Ve vztahu k sestrám laktační poradce přebírá část edukace matek v kojení, zajišťuje kolostrum a zprostředkovává kontakt matky a dítěte v době, kdy jsou odděleni. Tým obohacuje o speciální znalosti a dovednosti. Závažnými identifikovanými problémy jsou: nárazový nedostatek času na poradenství, jazyková bariéra a odlišné kulturní zvyklosti u menšin a negativní vliv diskusních fór v internetovém prostoru. V oblasti týmové spolupráce jsme narazili na problém zhoršené komunikace mezi členy týmu. Přítomnost laktačního poradce je přínosem pro matky i ostatní členy ošetřovatelského týmu.
|
host ::
RSS.