Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 61 záznamů.  začátekpředchozí52 - 61  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Druhová variabilita bentických organismů v řece Dračici hodnocených systémem PERLA
KOUTNIK, Dalibor
Posouzení ekologického stavu vybraného úseku řeky (od obce Františkov až k hranicím s Rakouskem) na základě terénního sledování. Zjištěné údaje jsou vyhodnoceny systémem PERLA. Metoda je založena na hodnocení biodiverzity vzorků makrozoobentosu z broditelných tekoucích vod. Vzorkování je možné aplikovat do tekoucích vod, kde sloupec hladny vody nepřesahuje nad 1 m a rychlost proudu do 1 m/s. Odběr se provádí za normálního nebo nízkého stavu vody v řece.
Výuka a výchova v horolezectví
KOŘÍNEK, David
Předkládaná práce se věnuje výuce a výchově v horolezectví. Teoretická část práce nejprve představuje horolezectví jako celek, uvádí jeho historii a rozdělení. Následuje seznámení s výchovou, horolezeckými pravidly, etikou a ochranou přírody. Poté následují informace ze současného stavu horolezectví doplněné o teoretický, praktický a metodický popis horolezecké výuky. Praktická část je zaměřena na získání konkrétních údajů o výuce a výchově v oddílech Českého horolezeckého svazu a ověření pravdivosti výzkumných hypotéz stanovených na základě teoretické části práce. Celkově si práce klade za cíl představit proces výuky a výchovy v horolezectví a podat o tom aktuální informace, podpořené výzkumnou činností.
Dopady cestovního ruchu na ochranu přírody a životního prostředí ve zvoleném regionu CHKO Žďárské vrchy
ŠEDIVÝ, Richard
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat cestovní ruch v CHKO Žďárské vrchy, především jeho dopady na ochranu přírody a životního prostředí a poté navrhnout možná řešení problémů. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol. Úvodní kapitoly jsou věnovány obecné charakteristice ochrany přírody v České republice a kraji Vysočina. Další částí je situační analýza Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, která obsahuje vymezení oblasti, přírodní a kulturní atraktivity, naučné stezky a jsou zde řešeny mikroregiony CHKO spolu s nejvýznamnějšími městy a obcemi. Stěžejním oddílem práce je potom kapitola, která se věnuje jednotlivým sportovním aktivitám, které je možno provozovat v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, možnosti partnerství, udržitelnému rozvoji, a dopadům cestovního ruchu na ochranu přírody a životního prostředí. Poslední kapitoly se zabývají SWOT analýzou oblasti, marketingovým výzkumem, řízeným rozhovorem s pracovníkem Správy CHKO Žďárské vrchy Ing. Jaromírem Čejkou a návrhem řešení problémů.
Rekultivace a revitalizace velkých vápencových lomů
Cílek, Václav
Článek se zabývá principy rekultivace a revitalizace zejména velkých vápencových lomů.
Mikromytologická diverzita a časový ráz krajiny
Cílek, Václav
Často hovoříme o prostoru krajiny, ale její součástí jsou i různé časové řezy. Práce pojednává o tom, jak můžeme uchopit a chránit časový ráz krajiny.
Krajinně ekologické segmenty údolí Dyje v 1.zóně Národního parku Podyjí
Kirchner, Karel ; Cibulková, P. ; Demek, J. ; Havlíček, M. ; Škorpík, M.
V rámci Národního parku Podyjí bylo vyčleněno 12 krajinně-ekologických jednotek z hlediska ochrany přírody a managementu krajiny. Autoři se zabývají metodami vyčleňování, zejména z hlediska ochrany bioty. V příspěvku jsou charakterizovány jednotlivé krajinně-ekologické jednotky a mapově vyjádřeny.
Participativní management chráněných území – klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socio-ekonomickým rozvojem místních komunit
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Matějka, K. ; Boháč, J. ; Bartoš, Michael ; Kopáčková, M. ; Moravcová, Jana ; Šrubař, Vladan
Cílem projektu byl návrh funkčního modelu koexistence ochrany biodiversity a přiměřeného socio-ekonomického rozvoje ve velkoplošných chráněných územích. Výstupem projektu byl návrh zásad participativního managementu chráněných území a odhad podmínek nutných pro jeho realizaci v praxi. Projekt se zaměřil na popis biodiverzity v jednotlivých územích a možnosti jejího ovlivnění lidskou činností, na identifikaci klíčových střetových oblastí. Dále byly sledovány vybrané parametry kvality života místní populace, její chování a vztah ke správě chráněného území a k ochraně přírody obecně. Součástí projektu byla i analýza chování správy chráněného území jako instituce. Projekt byl koncipován jako empirická srovnávací studie tří biosférických rezervací (BR) – BR Šumava, BR Třeboňsko a BR Křivoklátsko.
Možnosti a limity socioekonomického rozvoje v regionu Šumava
Staňková, Lucie ; Silovská, Hana (vedoucí práce) ; Schuster, Karel (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na limity a příležitosti rozvoje v regionu Šumava. Tento region se vyznačuje především tím, že se na jeho území vyskytují rovnou tři typy zvláště chráněného území -- národní park, chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace. Ve své práci se zabývám otázkou souladu socioekonomického rozvoje tohoto území s principy ochrany přírody a udržitelného rozvoje. Hlavním cílem mé práce je vymezení možností, klíčových aktivit a dopadů na daný region v souvislosti s výskytem příslušných typů chráněných územních útvarů. Dále se snažím o objasnění současné situace, k čemuž přispěly získané informace z rozhovorů se třemi aktéry rozvoje, analyzování strategických dokumentů a vyhodnocení již zrealizovaných projektů v regionu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 61 záznamů.   začátekpředchozí52 - 61  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.