|
|
Analýza reprodukčních ukazatelů plemene limousine ve vybraném chovu
Neubauerová, Ester
Cílem práce bylo vyhodnotit reprodukční ukazatele plemene limousine ve vybraném chovu. Za tímto účelem bylo provedeno sledování a sběr dat, v období let 2021 a 2022. Následně byla provedena analýza vybraných reprodukčních ukazatelů, mezi které bylo zahrnuto především procento zabřezávání (%), hrubá a čistá natalita (%). Pomocí výsledků mohla být zhodnocena oplozovací schopnost plemenných býků, kteří byli v rámci přirozené plemenitby v chovu využíváni. V každém roce byly všechny krávy rozděleny do 3 stád a do každého stáda byl pak umístěn plemeník. V rámci sledování bylo v konkrétním chovu zjištěno nižší procento zabřezávání v průměru u všech sledovaných krav, a to v roce 2021 a 2022 (77,8 % a 55,3 %). Toto nižší zabřezávání pak mělo za následek také nižší procento hrubé i čisté natality (74,1 % a 51,8 %). Při pohledu do konkrétních stád lze ovšem spatřit výrazní rozdíly s ohledem na použitého plemeníka. Co se týče zastoupení pohlaví narozených telat, v obou letech převažovali spíše býčci nad jalovičkami.
|
|
|
HODNOCENÍ PLODNOSTI HŘEBCŮ V PŘIROZENÉ PLEMENITBĚ
ZÁHOROVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zpracovat informace o reprodukci koní a na určené stanici hřebců posoudit výsledky zapouštění klisen a plodnosti hřebců. Z literárních údajů jsou zpracovány informace o vlivech působících na plodnost a výsledky práce zahrnují údaje o plodnosti tří hřebců v sezoně 2018. Bylo zjištěno, že využití hřebců na stanici je nerovnoměrné a intenzita využití souvisí především se zájmem chovatelů. Frekvence využití hřebců se odvíjí od intenzity říje klisen a nejčastěji byli hřebci využíváni v průběhu května a června. Jednotlivé klisny byly v průběhu říje zapouštěny průměrně třikrát. Úspěšnost zabřezávání klisen byla 59% a vyšší. Průměrná doba ejakulace byla 9 sekund a byly zjištěny významné rozdíly v době přípravy hřebce k zapuštění klisny, které se odvíjí od individuálního zájmu hřebce o některé klisny. Hřebci působící zároveň v plemenitbě i ve sportu mají významně vyšší požadavky na množství a kvalitu krmiva, aby u nich nedošlo ke zhoršení kondičního stavu případně ke zhoršení plodnosti. Oblíbenost hřebců u majitelů klisen je dána především jejich sportovními výsledky v minulých sezonách.
|
|
|
Vliv vybraných způsobů reprodukce ve stádě masného skotu na růst telat
HANŽL, Jaromír
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv vybraných způsobu reprodukce ve stádě plemene masný simentál na vybrané ukazatele živou hmotnost telat při narození, hmotnost ve 120 a ve 210 dnech. Práce se také věnuje hodnocení rozdílů mezi pohlavími a porovnání roků narození telat (2014 a 2015) a také se krátce věnuje porovnání vybraných plemeníků a hodnocení jejich vlivu na vybrané ukazatele. Součástí práce je návrh opatření v konkrétním chovu na základě shromážděných a statisticky vyhodnocených dat. Jako první byl pomocí lineárního modelu analyzován vliv jednotlivých faktorů, které sledované ukazatele mohou ovlivnit. Následně pak bylo provedeno vyhodnocení rozdílu mezi jednotlivými kategoriemi. U prvního sledovaného faktoru, kterým byl způsob plemenitby, bylo zjištěno, že nejlepších výsledků dosahují telata po embryotransferu, s hmotností při narození 46,81 kg, hmotností ve 120 dnech 201,11 kg a hmotností ve 210 dnech 318 kg. Hmotnost ve 210 dnech byla u inseminace pouze 304,33 kg a u přirozené plemenitby 297,68 kg. Dále bylo zjištěno, že býčci dosahují ve všech sledovaných ukazatelích lepších výsledků oproti jalovičkám. V tomto hodnocení je z hlediska obtížnosti porodů důležitá porodní hmotnost, která byla u býčků 46,66 kg a u jaloviček 43,45 kg. Hmotnost ve 210 dnech byla 321,59, resp. 294,21 v případě jaloviček. Také bylo zjištěno, že v roce 2015 dosáhl sledovaný soubor telat lepších výsledků oproti roku 2014 taktéž ve všech sledovaných ukazatelích. Živá hmotnost ve 210 dnech byla 326 kg, resp. 295,63 kg. Vyhodnocení sledovaných ukazatelů dle otců prokázalo, že plemeníci mají průkazný vliv na porodní hmotnost, nicméně na hmotnost ve 210 dnech již průkazný vliv nemají. Nejlepší z porovnávaných býků byl ZSI 478, hmotnost telat při narození byla 48,8 kg.
|
|
|
VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH METOD U MASNÝCH STÁD SKOTU
ZATLOUKAL, Jakub
Cílem práce bylo vyhodnotit za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) výsledky biotechnologických metod (inseminace, embryotansfer) u vybraného stáda masného skotu chovaného v podhorské oblasti v porovnání s přirozenou plemenitbou. Data byla roztříděna dle plemenné příslušnosti, původu ze stany otce a měsíce otelení. Celkem bylo sledováno 795 telat plemene Charolais a 450 telat plemene Masný simentál. U plemene Charolais se narodilo za sledované období 275 telat po inseminaci a 520 telat po přirozené plemenitbě. U plemene Masný simentál se po inseminaci narodilo 179 telat a 271 telat po přirozené plemenitbě. Po embryotransferu se narodilo 15 telat plemene Masný simentál a 4 telata plemene Charolais. V práci byl hodnocen vliv rozdílné plemenitby na růstové schopnosti telat vzhledem k plemenné příslušnosti. U narozených býčků plemene masný simentál jsme zjistili signifikantní (P{>}0,05) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120 a 365 dnů u narozených telat. V tomto věku měli býčci narození po inseminaci vyšší živou hmotnost (183,9 kg, resp.527,9 kg), oproti býčkům narozeným po přirozené plemenitbě (172,4 kg, resp. 497,0 kg). U narozených býčků plemene Charolais jsme nezaznamenali žádné statisticky významné rozdíly v živých hmotnostech. Statisticky významné rozdíly vlivu plemenitby na živé hmotnosti jsme nezjistili ani u jalovic obou plemen. Dále byl hodnocen vliv měsíce narození na růstové schopnosti telat. U telat plemene Masný simentál byly zjištěny statisticky vysoce významné (P{>}0,001) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120, 210 a 365 dnů u telat narozených v měsíci březnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (181,17 kg, resp. 289,2 kg, resp. 510,31 kg), oproti telatům narozeným po přirozené plemenitbě (168,26kg, resp. 271,37 kg, resp. 439,59 kg). Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P{>}0,01) v živé hmotnosti ve věku 120 dnů u telat narozených v měsíci dubnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (194,5 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (168,90 kg). U plemene Charolais byl zaznamenán statisticky pravděpodobně významný rozdíl (P {>} 0,01 {--} 0,05) u telat narozených v měsíci březnu v živé hmotnosti ve věku 365 dnů. Roční telata narozená po inseminaci měla vyšší živou hmotnost (462,85 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (432,85 kg). Z ukazatelů plodnosti se hodnotila servis perioda (SP), mezidobí, inseminační interval a procento zabřezávání po 1. inseminaci. Průměrná délka SP za celé sledované období byla u plemene Charolais (T100) 89,19 dnů a u Masného simentála (S100) 80,04 dnů. Průměrnou délku mezidobí lze charakterizovat u plemene Charolais i Masný simentál (381,32 resp. 390,35 dnů) jako vyhovující. U procenta zabřezávání po první inseminaci byla zjištěna klesající tendence v průběhu sledovaných let u obou plemen. Sledované ukazatele růstu a reprodukce jsou výrazně ovlivněny plemennou příslušností.
|
host ::
RSS.