|
|
Dětský aspekt ve vybraných dílech anglo-amerických autorů
BRABCOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na fenomén dětského vypravěče/postavy jako hlavního aktéra a zprostředkovatele fikčního světa v literatuře pro dospělé. V první kapitole se věnuje především teoretickému vymezení pojmu vypravěč jako významné naratologické kategorii. Druhá kapitola přináší vymezení literatury pro děti a mládež vůči literatuře primárně určené dospělému čtenáři a hledá jejich vzájemné inspirace. Především však přináší vymezení pojmu dětský aspekt. V praktické části se práce zabývá stylistickou analýzou, tematickou interpretací a komparací čtyř narativních textů anglofonní literatury, kterými jsou Velmi modré oči Toni Morrisonové, Třináct měsíců Davida Mitchella, Dobré ráno, Harri Stephena Kelmana a Cesta Cormacka McCarthyho. Tyto texty, které spojuje dětský vypravěč/postava, nejsou primárně určené dětskému čtenáři. V tom spatřuji jistou autorskou strategii, která se ovšem stává plně funkční v případě, že je zde zachována autenticita dětského vypravěče/postavy. Dochází zde tedy k záměrnému užití prvků, které bychom mohli spojit právě s pojmem dětský aspekt. Cílem této práce je propojení pojmu dětský aspekt se specificky vymezenou literaturou pro dospělé. Dále si kladu otázky, proč se v literatuře pro dospělé užívá dětských vypravěčů/postav a jaké jsou jejich funkce, jakým způsobem a do jaké míry nám dětský vypravěč/postava může zprostředkovat fikční svět, jaké je dítě ve sledovaných textech, jak vidí svět kolem sebe, jak nám sděluje, co vidí, myslí si a cítí a jaké možnosti přináší autorovi popis světa skrze dětskou optiku.
|
|
|
PŘEŽILI JSME. OSUDY TOTÁLNĚ NASAZENÝCH ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
PEŠTOVÁ, Denisa
Cílem této bakalářské práce je přiblížit se k životu totálně nasazených pracovníků, kteří byli odvedeni na práci pro německou Říši za 2. světové války. Má práce má dvě části. První částí je část teoretická, kde jsou zpracované přesné informace získané z odborné literatury. Tyto informace upřesňují zejména charakteristiku nucené práce, popisují metodu orální historie, rozdělení totálně nasazených pracovníků, dělení jejich náboru a hlavně jejich životní podmínky v dobách totálního nasazení. Druhá část práce poté zahrnuje zpracované rozhovory pamětníků, získané pomocí metody orální historie. V této části práce jsou poté jednotlivé osudy pamětníků mezi sebou podrobeny komparaci. Dále jsou porovnány informace z odborné literatury a informace získané od pamětníků.
|
|
|
Estetická distance ve fikci a fikčních světech
DURASOVÁ, Renata
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku estetické distance a jejích projevů ve fikci a fikčních světech. Analyzuje texty, které pojednávají o teorii fikce, a hledá v nich jistý modus distancovanosti, který lze ztotožnit s konceptem psychické distance. Na základě názorných příkladů, které pojednávají o estetických situacích, ukazuje, že psychická distance je uměleckým principem, který se odvíjí od postoje recipienta, a je proto základním faktorem pro samotný vznik fikčních světů.
|
|
|
Nespolehlivost ve vyprávění
HAVLOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku tzv. nespolehlivého vyprávění v literatuře, zabývá se otázkou jeho charakterizace a jeho určení. Předkládá několik teoretických výkladů nespolehlivosti, jež následuje analýza vybraných beletristických textů, demonstrujících danou problematiku na konkrétních případech. Na základě jednotlivých teoretických pohledů ukazuje, že nespolehlivost ve vyprávění provází názorová nejednota a celá řada rozdílných postojů, které způsobují, že literární díla mohou po aplikování různých kritérií spjatých s dílčími přístupy nabývat zcela odlišných interpretací, zároveň tím ovšem reflektuje dynamičnost, atraktivnost a pestrost této naratologické kategorie.
|
|
|
"Qui a revé cette histoire?" Kunderovy francouzské romány
VOLFOVÁ, Eliška
Diplomová práce se věnuje třem vybraným francouzským románům spisovatele Milana Kundery: La lenteur, L´identité a L´ignorance. Cílem práce je provést analýzu textů, které jsou označovány jako tzv. francouzský cyklus. Pozornost je soustředěna především na způsob konstruování narativního světa (s využitím sémantiky fikčních světů a naratologických konceptů vypravěče) a na tematickou rovinu děl. V centru našeho dialogu s texty pak stojí otázka, zda tyto tři romány mohou skutečně tvořit určitý cyklus, a které aspekty je případně propojují (a to rovněž v kontextu autorovy další tvorby).
|
|
|
Narativní strategie v drobné próze Ignáta Herrmanna
MASÁK, Jakub
Předmětem práce je drobná próza Ignáta Herrmanna z 80. let 19. století, obsažená v souborech Pražské figurky, Drobní lidé ad. Pozornost bude zaměřena k narativním strategiím vybraných děl. Sledovány budou zejména typy vyprávěcích aktů, prezentace vyprávění, koncept fiktivního čtenáře aj. Na úvodní teoretickou část vymezující základní pojmy naváže konkrétní analýza jednotlivých postupů; její výsledky umožní komparaci Hermannových textů s narativními způsoby dalších soudobých textů, za jejichž nejvýznamnějšího, modelového reprezentanta jsou považovány povídky Jana Nerudy.
|
|
|
Fikční světy fanfiction
DVOŘÁKOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce pojednává o základních poznatcích v oblasti tzv. fenoménu fanfiction, tedy souboru narativních literárních děl psaných fanoušky. Upozorňuje na nejvýraznější specifika i problémy tohoto jevu a ukazuje jeho postavení v kontextu literatury. Následně se zabývá také způsobem, jakým fikční svět fanouškovského díla zachází s fikčním světem díla kanonického a svůj prostor dostává také srovnání fanfiction a přepisu. Nemalou pozornost však věnuje také fikčním entitám a roli autora, vypravěče a čtenáře. Závěrem podává přehled nejběžnějších termínů používaných ve fanfiction.
|
|
|
Tvorba Hany Bělohradské v 60. letech 20. století
HRŮZOVÁ, Šárka
Ve své bakalářské práci se budu zabývat díly autorky Hany Bělohradské,která vyšla v 60. letech 20. století. V těchto jejích raných textech ? Bez krásy, bez límce, Vítr se stočí k jihovýchodu a Poslední večeře se zaměřím především na reflexi zobrazované reality. O tuto reflexi se pokusím prostřednictvím naratologické kategorie vypravěče. Tuto naratologickou kategorii nejdříve teoreticky vymezím a poté se budu snažit teoretické poznatky aplikovat na vypravěče v dílech Hany Bělohradské. Důležitou součástí mé práce bude také kapitola zabývající se osobností, životem a přínosem spisovatelky Hany Bělohradské. Budu se zabývat především formováním její rané poetiky a také otázkou viny a provinění v jejích dílech.
|
|
|
Vypravěčská technika v románu Olgy Barényiové Janka
VOLFOVÁ, Eliška
Předložená bakalářská práce se věnuje vypravěčské strategii užité v prvním česky psaném díle spisovatelky Olgy Barényiové. Román Janka z počátku 40. let 20. století je stále ještě opomíjen literární veřejností. Tato práce chce přispět ke změně takového přístupu a doložit, proč si tento román zaslouží čtenářskou pozornost. Cílem je provést podrobnou analýzu románu, opírající se především o narativní metodologii a zkoumat, jaké prostředky autorka používá ke svému vyprávění, a také, do jaké míry jsou v kontextu české dobové prózy neobvyklé či naopak zavedené.
|
|
|
Vypravěč v próze Jiřího Haussmanna
NOVOTNÁ, Michaela
Ve své bakalářské práci se budu zabývat analýzou vypravěčů v próze Jiřího Haussmanna. Důležitou součást práce bude tvořit metodologická kapitola, která vymezí jednotlivé teoretické přístupy k této problematice. Dále se zaměřím na obecnou typologii Haussmannových vypravěčů, prostřednictvím níž budu rozkrývat další důležité aspekty, které pomáhají utvářet výslednou podobu narativního textu - zejména vypravěčovu věrohodnost, jeho vztah k fikčnímu světu a jeho vypravěčský záměr. Utváření vypravěčské linie v Haussmannových prozaických textech bude rovněž zvažováno v kontextu žánru satiry a utopie. Cílem mé práce bude zjistit, jakým způsobem můžeme skrze kategorii vypravěče Haussmannovy texty chápat a interpretovat.
|
host ::
RSS.