|
|
"Past na čtenáře" jako narativní strategie a možnosti jejího didaktického využití.
Kaleta, Juda ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem pasti na čtenáře, který nejdříve vymezuje za pomoci kognitivismu a kognitivní literární vědy jako takovou posloupnost struktur a konceptů v textu, která aktivuje v mysli čtenáře určité schéma, aby ho posléze nahradila jiným neslučitelným. Na základě tohoto nahrazení se utváří porozumění textu. Dále je past na čtenáře vnitřně strukturována a na základě schémat, která jsou porušována, stanoveny jednotlivé typy pastí: postavy jsou prototypicky antropomorfní, postavy jsou černobílé, postavy jsou archetypy, vypravěč mluví pravdu a žánr se nemění. Každý z těchto typů pasti je doložen na konkrétních příkladech literárních ukázek. V druhé části pak práce přichází s praktickým využitím konceptu v rámci hodin literatury na základních a středních školách, který demonstruje na roz- boru příkladů z klasické i soudobé literatury pro děti a mládež a na konkrétních didaktických situacích. Klíčová slova kognitivismus, kognitivní literární věda, literatura pro děti a mládež, kogni- tivní iluze, kritické myšlení, čtenářská gramotnost
|
|
|
Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století
Šidák, Pavel
Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako žánr, jde zejména o hledání funkčního místa pohádky a též jejího žánrového tvaru. Ve druhé polovině století pak jde o pojme „modus“, jímž pohádka ovlivňuje tzv. vysokou literaturu, a o jeho narativní strategie.
|
|
|
Dětský aspekt ve vybraných dílech anglo-amerických autorů
BRABCOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na fenomén dětského vypravěče/postavy jako hlavního aktéra a zprostředkovatele fikčního světa v literatuře pro dospělé. V první kapitole se věnuje především teoretickému vymezení pojmu vypravěč jako významné naratologické kategorii. Druhá kapitola přináší vymezení literatury pro děti a mládež vůči literatuře primárně určené dospělému čtenáři a hledá jejich vzájemné inspirace. Především však přináší vymezení pojmu dětský aspekt. V praktické části se práce zabývá stylistickou analýzou, tematickou interpretací a komparací čtyř narativních textů anglofonní literatury, kterými jsou Velmi modré oči Toni Morrisonové, Třináct měsíců Davida Mitchella, Dobré ráno, Harri Stephena Kelmana a Cesta Cormacka McCarthyho. Tyto texty, které spojuje dětský vypravěč/postava, nejsou primárně určené dětskému čtenáři. V tom spatřuji jistou autorskou strategii, která se ovšem stává plně funkční v případě, že je zde zachována autenticita dětského vypravěče/postavy. Dochází zde tedy k záměrnému užití prvků, které bychom mohli spojit právě s pojmem dětský aspekt. Cílem této práce je propojení pojmu dětský aspekt se specificky vymezenou literaturou pro dospělé. Dále si kladu otázky, proč se v literatuře pro dospělé užívá dětských vypravěčů/postav a jaké jsou jejich funkce, jakým způsobem a do jaké míry nám dětský vypravěč/postava může zprostředkovat fikční svět, jaké je dítě ve sledovaných textech, jak vidí svět kolem sebe, jak nám sděluje, co vidí, myslí si a cítí a jaké možnosti přináší autorovi popis světa skrze dětskou optiku.
|
host ::
RSS.