|
|
Růst rákosu obecného (\kur{Phragmites australis}) na vybrané vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit růstové charakteristiky rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně. Na odběry biomasy byla použita destruktivní metoda. Odběr proběhl v jedné sezóně na nátoku a odtoku vegetační kořenové čistírny. Nadzemní biomasa byla stanovena ze šesti vzorků na nátoku a šesti vzorků na odtoku. Podzemní biomasa byla odhadnuta ze dvou vzorků odebraných na nátoku a ze dvou vzorků odebraných na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa (stanovená v srpnu 2007) dosahovala na nátoku 1296 g.m-2 a na odtoku 1105 g.m-2. Průměrná živá podzemní biomasa dosáhla na nátoku 1729 g.m-2 a na odtoku 2161 g.m-2.
|
|
|
Hodnocení růstu a struktury biomasy Pinus radiata v subtropických a tropických oblastech
Václavíková, Dana
Pinus radiata je velmi vhodnou dřevinou pro pěstování na plantážích v subtropických a tropických oblastech, zejména kvůli svému rychlému růstu. V předložené práci jsou shrnuté alometrické rovnice pro odhad biomasy Pinus radiata jednotlivých frakcí, stromu a porostu. Zároveň tato práce obsahuje zhodnocení růstu této dřeviny a porovnání struktury biomasy různých zemí subtropických a tropických oblastí. Růst této dřeviny významně ovlivňují abiotické faktory.
|
|
|
Optimalizace technologického procesu zpracování dat leteckého laserového skenování pro výpočet zásob lesních porostů
Patočka, Zdeněk
Letecké laserové skenování se již stalo základní součástí inventarizace lesů ve skandinávských zemích a Kanadě. Na svoji širší praktickou aplikaci v lesnictví v zemích střední Evropy však stále čeká. V první části této práce byl vyvinut postup pro modelování základních taxačních veličin, zejména zásoby lesních porostů, na bázi plošného přístupu (area-based approach), který je právě široce využíván v severských zemích. K modelování byla využita nejen lineární regrese, ale i metody strojového učení (algoritmus k-nejbližších sousedů, Random Forest, Support Vector Machine a neuronové sítě). V druhé části se práce zabývá odhadem biomasy, a to opět na základě plošného přístupu, přičemž porovnává empirický a semi-empirický přístup k modelování. Třetí část se pak zabývá výpočtem indexu listové plochy pomocí penetračních indexů a LiDAR metrik. Největší předností této práce je, že pro konstrukci regresních modelů byl použit index listové plochy vypočítaný pomocí destrukční metody, nejenom pomocí nepřímých (optických) metod jako u drtivé většiny vědeckých prací. Práce jako celek dává za předpoklad, že letecké laserové skenování je využitelné i v zemích střední Evropy, a to v nejrůznějších lesnických aplikacích.
|
|
|
Hodnocení sekvestračního potenciálu vegetace/porostů rekultivovaných výsypek metodami DPZ
PIKL, Miroslav
Práce si klade za cíl zhodnocení a mapování množství uhlíku alokovaného v nadzemní biomase dřevin a organominerálním půdním horizontu na plochách, které vznikly jako úložiště hlušiny po povrchové těžbě hnědého uhlí v oblasti Sokolovské uhelné pánve. Pro dosažení tohoto cíle jsou kombinována data získaná z pozemních měření, laboratorních analýz odebraných vzorků a data leteckého dálkového průzkumu, jmenovitě hyperspektrální data pro oblast viditelného a blízkého infračerveného záření a data leteckého laserového skenování. Vyhodnocení dat je založeno na digitální analýze obrazu, GIS modelování a multivariačních statistických metodách. Výsledky ukazují, že v rámci celého zájmového území (209 ha) je v nadzemní biomase porostů vzniklých cílenou rekultivací a spontánní sukcesí vázáno 7,6 tis. tun uhlíku a v půdním A horizontu pod porosty, v závislosti na metodě výpočtu, 8,1 až 12,2 tis. tun uhlíku. V rámci testovaných hypotéz byl prokázán 1/ statisticky významný negativní vztah (p < 0,01) mezi svažitostí terénu a množstvím půdního uhlíku, přičemž vyšší vliv se projevil pro skupinu listnatých porostů; 2/ statisticky významný rozdíl (p < 0,05) v množství v půdě vázaného uhlíku pod skupinami listnatých a jehličnatých druhů i pod třídami druhů, nejvyšší pro olše (Alnus sp.) a borovice (Pinus sp.); 3/ statisticky významný vztah (p < 0,05) mezi množstvím uhlíku vázaného v půdě a v nadzemní biomase pro skupinu jehličnatých dřevin a třídu spontánní sukcese.
|
|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HAŠEK, Ladislav
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151, jež se zabývá vlivem rostlin na celkovou bilanci oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů vyprodukovaných v modelovém ekosystému ostřicového slatiniště na Mokrých loukách u Třeboně. Konkrétně se diplomová práce soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta). Samotné odběry byly prováděny destruktivní metodou v blízkosti automatické meteorologické stanice CVGZ AV ČR. V průběhu vegetační sezóny se uskutečnilo devět odběrů ve dnech 25.3., 15.4., 6.5., 5.6., 9.7., 5.8., 9.9., 21.10. a 25.11.. V rámci jednoho odběru bylo odebráno osm vzorků nadzemní biomasy, tedy 72 vzorků v rámci všech odběrů. Bylo provedeno i srovnání sezónní dynamiky nadzemní biomasy ostřice štíhlé (C. acuta) s dynamikou nadzemní biomasy ostatních rostlinných druhů na pokusné lokalitě. Odebrána byla živá i odumřelá biomasa, jež byla následně tříděna na jednotlivé botanické druhy, vysušena, zvážena a zjištěné hodnoty byly zpracovány v tabulkách MS Excel. Nejvyšší hodnoty celkové nadzemní biomasy všech druhů byly zjištěny na odběru 9.7 (1452,72 g.m-2). V rámci jednotlivých druhů vykazovaly nejvyšší hodnoty sušiny třtina šedavá(C. canescens) (1257,93 g.m-2) a ostřice štíhlá (C. acuta) (1163,49 g.m-2). Ostřice štíhlá vykazovala nejvyšší hustotu všech odnoží na odběru 15.4 (300 ks/m2) a nejvyšší průměrnou hmotnost jedné odnože u odběru odběru 5.6 (7,59 g.m-2). Délka nejdelší živé odnože ostřice štíhlé byla pak v rámci všech jednotlivých měření téměř stejná.
|
|
|
Zhodnocení fenotypové variability komerčních kultivarů a planých populací chrastice rákosovité v experimentálních podmínkách
JANUŠ, Vojtěch
Předkládaná bakalářská práce je součástí projektu AMVIS 20-LH 11039. Cílem práce je zhodnocení růstových charakteristik a fenotypové variability u planě rostoucích populací a komerčních kultivarů chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) v nádobovém pokuse. V rámci projektu byl založen experimentální pokus na pozemku Botanického ústavu AV ČR Třeboň. V rámci předložené bakalářské práce byly zjišťovány morfologické vlastnosti zkoumaných rostlin v průběhu vegetační sezóny, 26.6.?18.9.2012. Na konci pokusu byla použita destruktivní metoda k zjištění nadzemní biomasy. Rostliny z přirozených populací dosahovaly vyšších hodnot studovaných charakteristik, než komerční kultivary. Nejvyšší průměrné hodnoty nadzemní biomasy pak dosáhly populace pocházející z oblasti Dyje (433 g).
|
|
|
Vliv simulované eutrofizace na primární produkci marginálního mokřadu
TOUPAL, Michal
Tato bakalářská práce je součástí projektu GA ČR 526/09/1546 (?Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí?). Cílem práce je stanovit nadzemní produkci a hmotnost biomasy travinného mokřadního porostu v Přírodní rezervaci Záblatské louky v CHKO a BR Třeboňsko. Součástí práce je také posouzení vlivu několikaletého hnojení v předchozích letech na druhové složení a hmotnost nadzemní biomasy tohoto porostu. Nadzemní biomasa byla odebírána ve třech odběrech v roce 2012. Při každém odběru se odebralo celkem 24 vzorků z ploch s rozdílným stupněm hnojení. Varianty zahrnovaly plochy s vysokým stupněm hnojení, plochy s nízkým stupněm hnojení a plochy nehnojené. Vzorky se odebíraly z ploch o rozměrech 0,5 x 0,25 m. Získané hodnoty biomasy byly převedeny na plochu 1 m-2. Nejvyšších hodnot celkové průměrné hmotnosti nadzemní biomasy (521,56 g.m-2) dosáhly nehnojené plochy. Plochy s nízkým stupněm hnojení dosáhly hodnoty 480,37 g.m-2. Nejmenší průměrná hmotnost biomasy (434,85 g.m-2) byla zjištěna na variantě s vysokým stupněm hnojení. Tyto rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Nejvyšší průměrná hodnota nadzemní biomasy (652,15 g.m-2) byla zjištěna ve třetím odběru na nehnojené variantě. Ve výsledcích se statisticky prokázal vliv míry hnojení na zastoupení druhu Eriophorum angustifolium a mechů.
|
|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HOVORKA, František
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151. Tento projekt řeší úlohu rostlin z hlediska bilance skleníkových plynů ostřicového slatiniště. Práce se soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta L.) na modelové lokalitě v zamokřené části Mokrých Luk u Třeboně. Sezónní přírůstek byl stanoven pomocí destruktivních odběrů nadzemních částí Carex acuta L. Nejvyšší hodnota nadzemní živé a odumřelé biomasy ostřice štíhlé v roce 2010 byla zjištěna dne 19.7, a dosáhla 321,44 g.m-2. V roce 2011 bylo sezónní maximum nadzemní biomasy zjištěno dne 27.6 a činilo 357,97 g.m-2. Maximální dosažená celková biomasa (tj. živá a odumřelá biomasa ostřice štíhlé a ostatních druhů) dosáhla 558,22 g.m-2 v roce 2010 a 522,38 g.m-2 v roce 2011. Nejvyšší hustota odnoží ostřice štíhlé činila 485 ks.m-2 v roce 2010 a 435 ks.m-2 v roce 2011.
|
|
|
Vliv eutrofizace na primární produkci travinného mokřadu
BORDOVSKÁ, Monika
Tato práce je součástí studia mokrých luk v rámci projektu GA ČR 526/09/1545. Jeho cílem je zjistit význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí. V rámci tohoto projektu bylo hodnoceno zájmové území Hamerských luk v nivě řeky Nežárky z hlediska celkové nadzemní produkce. Tato práce zahrnuje data z let 2010 a 2011. Každý rok byly provedeny dva odběry biomasy. V každém odběru bylo odebráno celkem 24 vzorků z ploch s různou intenzitou hnojení. Varianty zahrnovaly plochy s vysokou intenzitou hnojení, plochy s nízkou intenzitou hnojení a plochy nehnojené. Za rok 2010 byla produkce nadzemní biomasy 863,88 g.m-2 u ploch s vysokou variantou hnojení, 788,46 g.m-2 u ploch s nízkou variantou hnojení a 839,69 g.m-2na plochách bez hnojení. Roční produkce nadzemní biomasy za rok 2011 byla 1149,71 g.m-2 na plochách s vysokou variantou hnojení, 953,73 g.m-2 na plochách s nízkou intenzitou hnojení a 930,25 g.m-2 na plochách bez hnojení.
|
|
|
Nadzemní produkce nesečeného mokřadního porostu
HOVORKA, František
Bakalářská práce je součástí projektu MŢP SP/2d1/9307 (Czech Terra). Cílem tohoto projektu je zhodnocení bilance zásoby uhlíku v hlavních typech ekosystémů nacházejících se v České republice. Má práce je tematicky zaměřená na produkci nadzemní biomasy porostu s dominantní ostřicí štíhlou (Carex acuta L.). Destruktivními odběry byl stanoven sezónní přírůstek nadzemních částí Carex acuta L. Nejvyšší hodnota Carex acuta L. (ţivá a odumřelá) byla dosaţena dne 13.8., 364,63 g.m-2. Maximální dosaţená celková biomasa z m2 (tj. ţivé a odumřelé biomasy Carex acuta L. a ostatních druhů) dosahovala dne 13.8., 506,76 g.m-2. Nejvyšších hodnot v počtu odnoţí dosahovala Carex acuta L. dne 8.6., 424 kusů/m2.
|
host ::
RSS.