Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv druhové skladby stromového patra na vlastnosti nadložního humusu a organominerálních horizontů v oblasti Moravskoslezských Beskyd
Stratil, Miroslav
V této diplomové práci je řešen vliv druhové skladby stromového patra na vlastnosti nadložního humusu a organominerálních horizontů v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Pedologický výzkum byl prováděn ve smíšených porostech smrku ztepilého (Picea abies) a buku lesního (Fagus sylvatica) v Moravskoslezských Beskydech na lokalitě Čertův mlýn. Cílem práce bylo zjistit vlastnosti nadložního humusu ve smrkovém, bukovém a smíšeném porostu a jejich závislost na druhovém zastoupení uvedených dřevin. Celkem bylo posuzováno 11 smíšených porostů s různým zastoupením dřevin. Závislost mezi druhovou skladbou se potvrdila pouze u některých měřených charakteristik. V horizontu L nebyla potvrzena žádná závislost. V horizontu F byla potvrzena závislost na druhové skladbě u obsahu hořčíku a draslíku se stoupajícím zastoupením buku lesního. V horizontu H byla závislost na druhové skladbě potvrzena u charakteristik S, T, C/N, C-HK, HK/FK, Ca, se stoupajícím zastoupením buku charakteristiky klesaly. Opačný trend vykazovalo množství K, kdy se se stoupajícím zastoupením buku množství zvyšovalo. U organominerálního horizontu byla zjištěna závislost na druhové skladbě pouze u poměru C/N, kdy se se stoupajícím zastoupením buku poměr snižoval. U ostatních měřených charakteristik závislost zjištěna nebyla.
Půdní organická hmota ve smrkových a bukových porostech
Bureš, Karel
Nadložní humus je jednou ze složek lesního ekosystému, který významným způsobem ovlivňuje složení lesních půd a tím zásadně ovlivňuje produktivitu a stabilitu lesního stanoviště. Kvalita a kvantita humusu a humusových látek (HL) - huminových kyselin (HK) a fulvokyselin (FK) je důležitou půdní charakteristikou. Diplomová práce hodnotí kvalitu a kvantitu půdní organické hmoty (SOM) /množství nadložního humusu; obsah a zásobu uhlíku, dusíku, jejich vzájemný poměr udávaný jako C/N; obsah a zásobu humusových látek (HL), huminových kyselin (HK) a fulvokyselin (FK); barevný kvocient Q4/6 a stupeň humifikace apod./ ve smrkovém porostu stáří 35 let ve druhé generaci a bukovém porostu ve stáří 45 let v první generaci po smrkovém porostu na výzkumném objektu Rájec-Němčice v oblasti Drahanské vrchoviny (poloha: 49°26''31''s.š., 16°41'30''v.d.) v České republice na kambizemi modální oligotrofní jedlo-bukového lesního vegetačního stupně v nadmořské výšce 600--660 m n. m. na stanovištích původních smíšených lesů. Z výsledků vyplývá, že pod porostem SM se akumuluje více nadložního humusu (větší zásoba), než pod porostem BK. Poměr HK/FK je vyšší pod porostem SM oproti porostu BK, kde převládají mladé fulvokyseliny. Poměr Q4/6 je příznivější ve vrstvě F pod porostem SM, ve vrstvě H je tomu naopak a v horizontu Ah jsou si podobné. Stupeň humifikace SH I i II je podobný v obou porostech, příznivější se jeví v porostu buku. Výsledky potvrzují vhodnost rozšiřování buku do současných stanovišť rozsáhlých smrkových monokultur střední a východní Evropy, za účelem návratu k původním smíšeným porostům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.