|
|
Jsou lidé efektivní u obdarovávání?
Kuklová, Andrea ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Cílem této práce je analýza efektivity lidí při obdarovávání na základě různých demografických faktorů, a také individuálního vnímání efektivity jednotlivých forem obdarovávání. Stěžejní myšlenka celé práce vychází z analýzy Joela Waldfogela (1993) vytvořené na základě dat z dotazníkových průzkumů, kdy je u obdarovávání hmotnými dary prokázán vznik nákladů mrtvé váhy. Jelikož neznáme přesné preference obdarovávaného, nejefektivnějším darem, odhlédneme-li od citových apod. aspektů, jsou samotné peníze. Nejprve se zaměřuji na srovnání již existujícího výzkumu v této oblasti z řad různých uznávaných ekonomů a navazuji teorií očekávané hodnoty a očekávaného užitku. Neefektivnost u hmotných darů vzniká právě z toho důvodu, že dárce vybírá předmět podle maximální očekávané hodnoty pro příjemce, což se však nerovná maximálnímu očekávanému užitku. Dále se věnuji nákladům mrtvé váhy nejen z pohledu ekonomické teorie, ale i s přesahem do teorie her. Na vlastním výzkumu založeném na dotazníkovém šetření bylo prokázáno, že lidé při obdarovávání jednají neefektivně. Signifikantními faktory jsou například obor, vzdělání, a především osobní preference člověka v roli dárce a obdarovaného. Respondenti tedy mnohem častěji obdarovávají neefektivní formou (hmotné dárky či dárkovými poukazy) a efektivní forma je upozaděna (peníze či dárkové poukazy v hodnotě). Bylo taktéž potvrzeno, že lidé jsou o 12 % ochotnější peníze přijímat jako dar, než je jako formu obdarování využívat. Bylo zjištěno, že v populace při obdarovávání opravdu vznikají náklady mrtvé váhy, a to ve výši 14 až 21 %.
|
|
|
Je česká myslivost institucionalizovanou formou trvale udržitelného pytláctví?
Ambrožová, Zuzana ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Cílem práce je odhalit pravou podstatou Zákona 449/2001 Sb., o myslivosti konstrukcí modelu soutěže o alokovaná vlastnická práva mezi myslivci, podporovanou skupinou, a ostatními uživateli zdrojů vázaných na půdu, zdaňovanou skupinou. Práce ukazuje, že dotovaná skupina myslivců snažící se eliminovat veřejnou opozici usiluje o zamaskování svých skutečných cílů prosazováním technicky nedokonalých institucí. Uvedeného se snaží docílit propagací uměle vytvořených atributů, jako je tradice a veřejný zájem. Z technického hlediska tato strategie vede k posunu referenčního bodu touhy a ke snížené schopnosti správně vnímat veškeré náklady související s programem na straně zdaňované skupiny. Výsledkem je, že zdaňovaná skupina přichází o svou skrytou výhodu a ekonomika se v rozporu s hypotézou o efektivní redistribuci dostává do Pareto-suboptimální pozice. Vezmeme-li navíc v úvahu všechny náklady rent-seekingu, tedy neúplné využití potenciálu pro internalizaci externalit, morální hazard a institucionální rigiditu, pak ani společenské náklady spojené s výslednou alokací vlastnických práv nejsou minimalizovány. Empiricky jsou předkládané hypotézy testovány na myslivecké statistice a výsledky prokazují, že zatímco deklarované veřejné cíle nejsou plněny, technicky nedokonalý Zákon dává vzniknout morálnímu hazardu ve prospěch soukromých zájmů myslivců.
|
|
|
Jaké jsou náklady mrtvé váhy o Vánocích v ČR?
Rottová, Tereza ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Dávání dárků může být z hlediska standardní mikroekonomické teorie zdrojem neefektivnosti v podobě vzniku ztráty mrtvé váhy (DWL). Cílem této práce je zjistit, jak vysoké náklady mrtvé váhy vznikly v České republice o Vánocích 2010, přičemž průzkum, za jehož pomoci je otázka řešena, je založen na dotazníkovém šetření. Data od 122 respondentů poskytla 366 pozorování. DWL byla měřena pomocí částky, za kterou by si obdarovaný byl ochoten statek či službu (dárek) koupit, i částky, za kterou by byl obdarovaný ochotný věc prodat. Bylo zjištěno, že v České republice o Vánocích opravdu vznikají náklady mrtvé váhy, a to ve výši 8,6 až 10,9 %.
|
host ::
RSS.