|
|
Radioterapie terapeutickým RTG přístrojem
ŠLAJSOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá využitím terapeutického RTG přístroje v radioterapii a to především v nádorových i nenádorových indikacích. Teoretická část bakalářské práce se věnuje naplnění prvního cíle, kterým je shrnutí současného využití terapeutického RTG přístroje. Rovněž je přehledem poznatků z odborné literatury, informuje o problematice RTG terapie, fyzikálních a taktéž radiobiologických aspektech léčby pomocí záření. V druhé části práce, tedy v praktické části je provedena analýza dat získaných z dokumentací pacientů s vybranými kožními malignitami, kteří byli léčeni pomocí terapeutického RTG přístroje v Nemocnici České Budějovice a.s. v letech 2016 - 2019. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zhodnotit efekt léčby zářením terapeutickým RTG přístrojem u zmíněných pacientů za stanovené čtyřleté období, přičemž stanovený časový úsek byl zvolen na základě obrazové dokumentace vedené radioterapeutickým oddělením Nemocnice České Budějovice a.s.. Dále získané výsledky z praktické části poukazují na to, že počet léčených pacientů pomocí terapeutického RTG přístroje na radioterapeutickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. se výrazně nemění. Zhodnocení počtu ozářených pacientů za rok 2016 - 2019 bylo stanoveno jako výchozí hypotéza, která byla na základě analýzy získaných výsledků následně zamítnuta. Celkový koncept této bakalářské práce může sloužit studentům oboru radiologický asistent jako výukový materiál nebo může představovat informační text pro laickou veřejnost.
|
|
|
Vliv nádorových fibroblastů na přežívání, proliferaci a invazivitu nádorových buněk.
Nováková, Gita ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Nádorové mikroprostředí představuje, vedle vlastních nádorových buněk, strukturně i funkčně významnou součást nádoru. Obdobně jako v orgánech je i toto prostředí je vytvářeno několika buněčnými typy (fibroblasty, buňkami imunitního systému, endoteliálními buňkami aj.) a nebuněčnou složkou (především extracelulární matrix). Všechny tyto součásti formují vhodné prostředí pro vlastní nádorové buňky - podporují jejich růst a množení, brání imunitnímu systému v jejich zničení a zabezpečují i jejich výživu. Jednu z hlavních složek nádorového mikroprostředí představují nádorové fibroblasty. Vznikají z různých buněčných typů (stávajících fibroblastů, endoteliálních buněk, epiteliálních buněk atd.) vlivem faktorů produkovaných nádorovými buňkami (především TGF-β). Tyto aktivované nádorové fibroblasty (cancer associated fibroblasts, CAFs) exprimující α-SMA nejsou z tkáně odstraňovány podobně jako fibroblasty účastnící se reparačních procesů. Naopak v tkáni přetrvávají a produkují řadu pro-nádorových faktorů, mezi nejvýznamnější patří SDF-1, HGF, IGF-1, IL-6, VEGF, PDGF-C, TGF-β, MMPs aj. CAFs a jimi sekretované faktory ovlivňující téměř všechny znaky nádoru, tzv. Hallmarks of Cancer - podporují proliferaci nádorových buněk, brání jejich vstupu do apoptózy, podporují tvorbu cévního zásobení nádoru, aktivně přetváří...
|
|
|
Využití funkčních potravin v terapii nádorových onemocnění
Vašíčková, Kateřina
Tato diplomová práce s názvem „Využití funkčních potravin v terapii nádorových onemocnění“ se zaměřuje na studium možnosti využití nutriceutik funkčních potravin při léčbě nádorových onemocnění. Literární rešerše pojednává o tématu funkčních potravin a jejich pozitivních účincích na lidský organismus, zejména z hlediska prevence a léčby různých typů onemocnění. Jedním z hlavních témat jsou nádorová onemocnění a možnosti jejich léčby. V současnosti je často předmětem výzkumů problematika využívající nutriceutika jakožto doplňkové či monoterapeutické modality nádorových onemocnění. V této práci byly zkoumány účinky nutriceutika kurkuminu, jehož protinádorové účinky byly testovány in vitro jak ve formě monoterapie, tak i doplňkové léčby karcinomu prsu. V rámci doplňkové léčby byl testován v synergii s cytostatikem doxorubicinem. Biologicky aktivní molekuly byly enkapsulovány do bílkovinného nanotransportéru apoferitinu, díky kterému byly jejich léčivé účinky podpořeny a zároveň ochráněny netransformované prsní buňky. Enkapsulační výtěžnost se pohybovala okolo 68–72 % aplikovaných molekul. Stabilita komplexů s enkapsulovaným kurkuminem a doxorubicinem skladovaných ve vodném prostředí při 4 °C a 20 °C po dobu 48 hodin byla stanovena sledováním změny optických vlastností, změny velikosti a povrchového ζ-potenciálu nanočástic či předčasného uvolnění léčiva z nanotransportéru. Mimo to, byl proveden test koloidní stability, který potvrdil zvýšenou ochranu biologicky aktivních molekul procesem řízené enkapsulace. V roztocích simulujících vnitřní prostředí organismu (krevní plazma, cytoplazma, endozomy) byla po dobu 48 hodin při 37 °C sledována míra uvolněných molekul z dutiny apoferitinu. Testem koloidní stability bylo stanoveno chování v krevní plazmě po dobu 48 hodin. Několika buněčnými experimenty byla stanovena toxicita testovaných komplexů vůči nádorovým buněčným liniím MDA-MB-231 a MDA-MB-468. Jako kontrolní nenádorové buňky byla zvolena buněčná linie HBL-100. Výzkum této diplomové práce stanovil oxidační stres buněčných liniích indukovaný připravenými komplexy a míru internalizace těchto formulací do buněk. Biokompatibilita byla stanovena sledováním tvorby proteinových koron na povrchu nanočástic, aktivací složky komplementu C3, genotoxickým působením na zdravé prsní buněčné linie a mírou hemolýzy erytrocytů v lidské krvi.
|
|
|
Survivin a nádorová imunoterapie
VENHAUEROVÁ, Anna
The main goal of this thesis was to study combination of our contemporary immunotherapy based on specific and nonspecific immunity with survivin inhibition. I studied molecular structure of survivin, his cellular localization, functions but in particular his targeting and blocking and possible positive and negative consequences on immune system and immunotherapy. Finally, I suggested possibilities of including survivin in our immunotherapy.
|
|
|
Vliv nádorových fibroblastů na přežívání, proliferaci a invazivitu nádorových buněk.
Nováková, Gita ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Nádorové mikroprostředí představuje, vedle vlastních nádorových buněk, strukturně i funkčně významnou součást nádoru. Obdobně jako v orgánech je i toto prostředí je vytvářeno několika buněčnými typy (fibroblasty, buňkami imunitního systému, endoteliálními buňkami aj.) a nebuněčnou složkou (především extracelulární matrix). Všechny tyto součásti formují vhodné prostředí pro vlastní nádorové buňky - podporují jejich růst a množení, brání imunitnímu systému v jejich zničení a zabezpečují i jejich výživu. Jednu z hlavních složek nádorového mikroprostředí představují nádorové fibroblasty. Vznikají z různých buněčných typů (stávajících fibroblastů, endoteliálních buněk, epiteliálních buněk atd.) vlivem faktorů produkovaných nádorovými buňkami (především TGF-β). Tyto aktivované nádorové fibroblasty (cancer associated fibroblasts, CAFs) exprimující α-SMA nejsou z tkáně odstraňovány podobně jako fibroblasty účastnící se reparačních procesů. Naopak v tkáni přetrvávají a produkují řadu pro-nádorových faktorů, mezi nejvýznamnější patří SDF-1, HGF, IGF-1, IL-6, VEGF, PDGF-C, TGF-β, MMPs aj. CAFs a jimi sekretované faktory ovlivňující téměř všechny znaky nádoru, tzv. Hallmarks of Cancer - podporují proliferaci nádorových buněk, brání jejich vstupu do apoptózy, podporují tvorbu cévního zásobení nádoru, aktivně přetváří...
|
|
| |
host ::
RSS.