|
|
Imunochemické stanovení aktivní a neaktivní formy katepsinu B u pacientů s karcinomem močového měchýře
Urban, Tomáš ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Klapková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá imunochemickým stanovením koncentrací aktivní a neaktivní formy katepsinu B u pacientů s nádorem močového měchýře s cílem porovnat diagnostickou účinnost metod pro jejich možné využití k rutinní diagnostice. Katepsin B a prokatepsin B byly měřeny v séru a v moči u 82 pacientů s karcinomem močového měchýře (47 mužů a 35 žen), s průměrným věkem 66,5 let. Kontrolní skupina byla tvořena 72 zdravými jedinci (31 mužů a 41 žen), s průměrným věkem 58,5 let. Koncentrace katepsinu B a prokatepsinu B v moči byly korigovány na kreatinin, který byl stanoven enzymatickou kreatinázovou metodou. Koncentrace katepsinu B v moči byly u pacientů výrazně zvýšené oproti kontrolní skupině (medián = 3,5 µg/l vs. 0,9 µg/l, P = 0,01), podobně byly zvýšené hodnoty poměru katepsinu B na kreatinin (medián = 0,4 µg/mmol vs. 0,1 µg/mmol, P = 0,01). Koncentrace katepsinu B v séru u pacientů nebyly významně rozdílné od kontrolní skupiny (medián = 4,8 µg/l vs. 4,2 µg/l, P = 0,8). Hodnoty koncentrací prokatepsinu B u pacientů oproti kontrolní skupině byly významně zvýšené jak v moči (medián = 3,9 µg/l vs. 1,4 µg/l, P < 0,0001), tak v séru (medián = 73,3 µg/l vs. 58,7 µg/l, P = 0,0005) a podobně i u poměru prokatepsinu B na kreatinin (medián = 0,6 µg/mmol vs. 0,2 µg/mmol, P < 0,0001). Diagnosticky...
|
|
|
Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů
MAŠÍKOVÁ, Kateřina
Téma bakalářské práce je Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je věnována problematice poskytování ošetřovatelské péče pacientům s nádorem močového měchýře, kteří podstupují pravidelné cystoskopické kontroly. Je zde popsána charakteristika zhoubného onemocnění močového měchýře a jeho léčba, systém cystoskopických kontrol, informovanost a ošetřovatelská péče o tyto pacienty. Stanovili jsme šest cílů práce. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o cystoskopickém vyšetření. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o délce trvání cystoskopické dispenzarizace. Třetím cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu pacienta. Čtvrtým cílem bylo zmapovat ošetřovatelské postupy sester v péči o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Pátým cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Posledním cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. V empirické části jsme stanovili tři hypotézy a tři výzkumné otázky. První hypotéza zněla, že pacienti mají informace o cystoskopickém vyšetření. Druhou hypotézou bylo, že pacienti mají informace o délce cystoskopické dispenzarizace. Třetí hypotéza tvrdila, že pacienti udávají jako nejčastější komplikaci po cystoskopickém vyšetření dysurické potíže. První výzkumná otázka zněla, jaké jsou ošetřovatelské postupy sester v péči o cystoskopicky dispenzarizované pacienty na vybraných pracovištích. Druhá výzkumná otázka zněla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty z pohledu sestry. Třetí výzkumná otázka zněla, jaké jsou nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. Na základě vyhodnocení anonymního dotazníku se první, druhá i třetí hypotéza potvrdila a všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny na základě rozhovorů se sestrami. Pro získání informací od pacientů, kteří jsou trvale cystoskopicky dispenzarizováni na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s., byla použita metoda kvantitativního sběru dat formou anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval 25 uzavřených a polootevřených otázek. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, z nichž bylo pro konečné výzkumné šetření použito 82. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů. Pro sběr dat kvalitativního výzkumu byla použita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru se sestrami. Získávání informací od sester probíhalo prostřednictvím hloubkového rozhovoru a bylo uskutečněno podle předem připravených otázek. Výzkumného šetření se zúčastnilo 8 sester pracujících na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s. Rozhovory se sestrami byly pro přehlednost sepsány do kasuistik. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou. Výstupem bakalářské práce je informační brožura pro trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty.
|
host ::
RSS.