|
|
Digitálna dermatitída a jej dopad na produkčné a ekonomické ukazatele
Bončová, Barbora
Zdravotní problémy paznehtů jsou problémem v mléčných chovech po celém světě a ovlivňují pohodu dojnic a jejich produkční schopnosti. Tím přímo zasahují do ekonomiky farmy. Jednou z nejvíce rozšířených onemocnění je digitální dermatitida (DD). Předmětem této práce bylo vyhodnotit incidenci digitální dermatitidy na základě pořadí a fáze laktace v chovu s přibližně 700 dojnicemi holštýnského skotu. Experiment se zaměřoval na zjištění závislosti mezi výskytem onemocnění a dojivostí dojnic. Jako statistická metoda byla zvolená ANOVA pro opakované měření se závislou proměnnou průměrný denní nádoj. Dojnice byly rozděleny do čtyř výběrových souborů na základě pořadí a fáze laktace. Dále byl zkoumaný průběh laktace v období devíti týdnů, kdy v pátém týdnu proběhlo ošetření paznehtů. Následně byly vyčísleny náklady na digitální dermatitidu na jednu krávu a na celý podnik. Náklady byly vypočítany pomocí několika modelů pro vzájemné porovnání. Výsledky ukázaly, že prvotelky měly nejvyšší incidenci onemocnění a se zvyšující se paritou se počty snižovaly. Incidence digitální dermatitidy byla ve sledované skupině 12 %. Statistická závislost byla potvrzená v jednom výběrovém souboru, a to u dojnic ve druhé a třetí laktaci ve druhé fázi. Po ošetření byl zaznamenán pokles mléčné produkce na pár týdnů, přičemž krávy s DD měly soustavně během sledovaného období vyšší nádoje. Z toho vyplývá, že vysokoprodukční krávy mají vyšší náchylnost k DD. Vypočtené náklady na onemocnění se v jednotlivých modelech pohybovaly od 1 488,66 do 2 234,51 Kč na jednu krávu a celkové náklady podniku byly vyčísleny od 113 784,67 do 193 545,32 Kč.
|
|
|
Porovnání získaných informací o množství nadojeného mléka z kontroly užitkovosti a z dojírenských systémů
Žáková, Monika
Cílem této práce bylo porovnání dat o nádojích z kontroly užitkovosti a dojírenských systémů. Byl zde využit sběr dat pomocí PDA v rámci kontroly užitkovosti, kdy byl zaznamenán nádoj od každé dojnice ručně z aktuálně kalibrovaného měřícího systému. Data z dojírenského systému byla stažena z programu Farmsoft, který je na farmách využíván k řízení stáda. Srovnání proběhlo u 90 dojnic, kdy od každé byly zhodnoceny 3 laktace. Rozdílnost údajů ze systému dojíren a KU byla potvrzena na jedné z tří farem, a to s více než 5 % pravděpodobností. Průměrná diference mezi nádoji byla 4,2 kg a maximální odchylka dosáhla hodnoty 54,1 kg. Jako důvody odlišnosti bylo stanoveno více možností. První možností je nevhodné identifikační zařízení v podobě respondérů na obojcích, kdy dochází k většímu poškození a znemožnění načtení dojnic na dojírně. Následně je možné poukázat na odlišnou technologii dojíren, kdy technologie od farmy BouMatic se jeví jako méně spolehlivá. Další možnou příčinou je špatná konfigurace dojící technologie se systémem v počítači. Doporučen je další výzkum možných příčin špatné identifikace dojnic a pořízení inovativních technologií pro identifikaci zvířat.
|
host ::
RSS.