|
|
Cholinergní muskarinová transmise a Alzheimerova choroba
Janíčková, Helena ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Poškození cholinergního neurotransmiterového systému se pravidelně objevuje u zvířecích modelů Alzheimerovy choroby stejně tak jako v mozku pacientů s tímto onemocněním. Kromě toho některé výsledky ukazují, že aktivace jednotlivých podtypů mAChR specificky ovlivňuje štěpení APP, které může probíhat amyloidogenním či neamyloidogenním způsobem a určuje tak množství vytvořeného neurotoxického β-amyloidu. Ve své práci jsem studovala vliv akutního a dlouhodobého působení Aβ1-42 na mAChR, které tvoří významnou součást cholinergního systému. Z výsledků mé práce vyplývá, že Aβ1-42 dlouhodobě přítomný v kultivačním médiu s rostoucími buňkami exprimujícími jednotlivé podtypy mAChR negativně ovlivňuje vazebné i funkční vlastnosti některých lichých podtypů mAChR (především M1, méně M3). Podobné poškození funkce mAChR jsem zaznamenala také v mozkové kůře transgenních myší APPswe/PS1dE9, které jsou jedním z běžně používaných zvířecích modelů Alzheimerovy choroby. Postižení muskarinové transmise se u myšího modelu Alzheimerovy choroby objevuje během postupného zvyšování koncentrace rozpustného β-amyloidu (zejména fragmentu Aβ1-42), tj. dříve než typická patologie nebo behaviorální poruchy, a lze ho napodobit in vitro působením nízké koncentrace Aβ1-42. Tato pozorování podporují představu časného postižení...
|
|
|
Vlastnosti a regulace muskarinových a adrenergních receptorů Podtitul:Působení stresu na vlastnosti muskarinových a adrenergních receptorů v plicích a srdci
Nováková, Martina ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Hynie, Sixtus (oponent) ; Mravec, Boris (oponent)
Cílem předkládané práce bylo objasnění, zda a jakým způsobem se mění množství adrenergních a muskarinových receptorů v srdci a plicích pod vlivem stresu. K výzkumné práci jsme měli k dispozici plíce a srdce laboratorních potkanů a plíce CRH KO myší. Nejprve jsme ověřili expresi mRNA pro jednotlivé podtypy α1- a β-adrenergních receptorů a pro receptory muskarinové (zde i zastoupení jednotlivých podtypů) v srdci a plicích. Následně jsme stanovili množství vazebných míst odpovídajících příslušným receptorům pomocí specifických radioligandů. V plicích potkanů jsme prokázali přítomnost všech tří podtypů α1- adrenergních receptorů. V plicích u WT myší se nám podařilo prokázat pohlavní rozdíly v množství α1-adrenergních a muskarinových receptorů, u samic byla zvýšená denzita α1- adrenergních receptorů oproti samcům, naopak množství vazebných míst pro muskarinové receptory bylo vyšší u samců. Pohlavní rozdíly v distribuci β-adrenergních receptorů jsme v plicích myší neprokázali. U CRH KO myší bylo množství vazebných míst pro sledované receptory sníženo oproti WT myším (vyjma β1-adrenergních receptorů u samic). Hlavním záměrem práce bylo zjistit imobilizací, tj. stresorem, navozené změny v množství výše uvedených receptorů v plicích WT myší a současně sledovat vliv vyřazení genu pro CRH (CRH KO myši)....
|
host ::
RSS.