|
|
Spisovatelka Vlasta Javořická a dva totalitní režimy v polovině 20. století. Obecní kronika jako ego-dokument
BARTUŠEK, Petr
Předkládaná práce se zabývá problematikou ego-dokumentů jakožto historických pramenů. Výzkum je proveden na příkladu těchto pramenů souvisejících s obcí Studenou poloviny 20. století. Hlavní pozornost je věnována obecní kronice mapující léta 1938-1949, kterou napsala místní rodačka a spisovatelka Vlasta Javořická. Důležitou částí práce je edice této kroniky doplněná o komparaci s její téměř totožnou kopií. Kronika je charakteristická celou řadou specifik. Především se spíše než o pramen institucionální pamětní jedná o plnohodnotný ego-dokument. Analýzou obecních kronik coby ego-dokumentů, jakož i výzkumem dalších dobových pramenů, se tato práce pokouší přispět nejen k teoretické problematice kritiky historických pramenů. Rovněž se snaží rozšířit stávající poznatky k výzkumu dobové společnosti a k reflexi některých období 20. století prostřednictvím jak oficiálních obecních kronikářů, tak autorů jiných pramenů mající charakter osobní povahy. Nosnou myšlenkou je pak otázka, zda lze ego-dokumenty plnohodnotně užít k faktografickému poznání či spíše k výzkumu dějin mentalit, každodennosti, kulturních a sociálních dějin, etnografie, atd.
|
|
|
Svět očima raně novověkého měšťana
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět a možnosti, které měl takový člověk, aby se o dění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných kronikách, vzniklých v letech 1575-1600, tedy v období, které je považováno za takzvaný "zlatý věk českých měst". Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik a které tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, které měšťané do svých prací zařadili, tj. postavení konkrétního města, vzdělanost v zmíněném období nebo osobní život pisatelů. V další části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zaznamenávány, a tudíž shledávány zajímavými a nevšedními, a jakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám z důvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, a na impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor a určovaly, co zanechá příštím generacím.
|
host ::
RSS.