|
|
Národní odlišnosti v porodnictví - péče o rodičku z Vietnamu
Leová, Minh Thuy ; Hájek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šimonová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vietnamské komunitě, a to především vietnamským ženám. Obsahuje stručné informace o Vietnamu a jeho kultuře, dále popisuje specifické potřeby vietnamských žen v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Práce se také věnuje porodnictví ve Vietnamu, které se od toho českého velmi liší. Proto mým cílem práce bylo zjistit, zda jsou vietnamské ženy spokojené s péčí během těhotenství a porodu v České republice. Jaké tradice a rituály využívají v souvislosti s předporodním, porodním a poporodním obdobím, zda je stále dodržují i přesto, že se některé v České republice již narodily nebo tu žijí krátkou dobu. Dalším cílem bylo zjistit, zda je jazyková bariéra hlavním problémem v průběhu hospitalizace mezi vietnamskou ženou a zdravotnickým personálem, a jakým způsobem tuto překážku řeší. V praktické části byl proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Pro lepší přehlednost jsem respondentky rozdělila do dvou skupin na vietnamské ženy 1. generace a ženy 2. generace. Následně byla provedena analýza dat a z výzkumu vyplynulo, že vietnamské ženy hodnotí prenatální péči a péči v českých porodnicích pozitivně. Dále byly zkoumány tradice a rituály vietnamských žen v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí, tyto data byla srovnávaná mezi ženami 1. generace a 2. generace....
|
|
|
Multikulturní péče o ženu při porodu
ŠABATKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematiku multikulturní péče o vietnamské, romské a muslimské rodičky a vztah u těchto žen k těhotenství a porodu. Je vypracovaná jako práce teoretická, a to za pomoci vědeckých metod návrhu, demonstrace a explanace a na podkladě odborné české i zahraniční literatury.
|
|
|
Ošetřovatelská péče poskytovaná klientům židovského vyznání v ČR a Rakousku
VEJVALKOVÁ, Eva
Hlavním cílem práce bylo, zjisti možnosti poskytování ošetřovatelské péče židovským klientům v ČR a Rakousku, srovnání poskytování ošetřovatelské péče obou zemí a také zjistit znalosti sester, týkající se péče o klienty židovského vyznání. Položily jsme si 4 výzkumné otázky a to: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o klienty s židovským vyznáním? Jaké jsou rozdíly v péči o klienta židovského vyznání v ČR a Rakousku? Jaké možnosti ošetřovatelské péče se klientům židovského vyznání nabízejí v ČR a Rakousku? Jaké znalosti mají sestry pečující o klienta s židovským vyznáním? Bylo provedeno kvalitativní šetření, které probíhalo formou individuálního polostrukturovaného rozhovoru a analýzou internetových zdrojů. Výzkumný soubor tvořily 4 sestry z ČR a Rakouska. Analýza zdrojů byla provedena z internetových stránek. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přepsány. Rozhovory s rakouskými kolegyněmi předem přeloženy. Rozhovory tvoří podklad, ze kterého byly vytvořeny, pomocí rámcové analýzy, kategorizační skupiny, které byly znázorněny také pomocí schémat. Také analýza zdrojů s rozhovorem se sestrou z rakouského zařízení byla znázorněna ve schématu. Z výsledků je zřejmé, že všechny sestry z ČR i Rakouska mají povědomí o specifikách ošetřovatelské péče o židovského klienta. Rozdíly v péči o klienta židovského vyznání mezi ČR a Rakouskem jsou závislé především na vědomostech sester. Rakouské sestry prokázaly, že jejich vědomosti jsou hlubší, přesnější a konkrétnější., což se odráží na ošetřovatelské péči. Znalosti českých sester jsou oproti znalostem rakouských kolegyň základní, což nemůže pokrýt ošetřovatelskou péči v holistickém pojetí. Z výsledků vyplývá, že zařízení pro klienty s židovským vyznáním se nachází jak v ČR, tak v Rakousku. Rakouské zařízení má oproti českému dlouholetou tradici a několikanásobně větší kapacitu. Nutno podotknout, že v rakouském zařízení jsou hospitalizováni klienti nejen židovského vyznání, což v ČR platí. Samozřejmostí v obou zařízeních je dodržování židovských tradic a zvyků. Zarážejícím výsledkem bylo, že i přes součást multikulturního ošetřovatelství ve studijním plánu, které rakouské sestry neabsolvovaly, byly vědomosti českých sester o poznání slabší, než jejich rakouských kolegyň. Neznalost kulturních specifik může přispívat k nedostatečné ošetřovatelské péči, ve které je v dnešní době vyžadován holistický přístup, který bez těchto znalostí nemůže být naplněn. Práce by měla poukázat na nutnost vzdělávání sester v oboru multikulturní ošetřovatelství.
|
|
|
Přístup zdravotnické záchranné služby k ošetření klientů z rozdílných kultur
TREŠLOVÁ, Zuzana
V současné době žije v České republice velmi pestrá etnická populace a ve všech zdravotnických zařízení, od praktických lékařů po nemocniční zařízení se setkáváme s cizinci. Tato bakalářská práce stručně shrnuje teorii multikulturního ošetřovatelství a specifika ošetřování vybraných skupin cizinců. Cílem práce bylo zmapovat četnost výjezdů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k pacientům/klientům z rozdílných kultur a zároveň zjistit, jak zdravotničtí záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k těmto pacientům/klientům přistupují. Obsahem teoretické části je charakteristika záchranné služby, popsán je také obor zdravotnický záchranář, jeho kompetence i pracovní náplň. V další části se práce věnuje multikulturní péči. Nejprve je stručně popsána multikulturní péče a vysvětleny pojmy s tímto tématem související. Dále je probírána multikulturní komunikace a její formy, poté jsou rozebírána specifika péče o pacienty cizince, zde konkrétně o romské, vietnamské a ukrajinské obyvatelstvo. Na konec je krátce zmíněn systém zdravotní péče o cizince a zdravotní stav migrantů v České republice. Druhá část, praktická, je věnována výzkumu, který probíhal metodou kvantitativní, a to formou dotazníků. Z výsledků vyplývá, že se zdravotničtí záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje orientují v zásadních rozdílech v odlišnosti kultur, první hypotéza se tedy potvrdila. Zdravotničtí záchranáři se dle výzkumu dostatečně dorozumí anglickým nebo německým jazykem, ale současně uvádějí, že častým problémem při ošetřování klienta/cizince je jazyková bariéra. Toto tvrzení však nikdy nepřesáhlo více jak polovinu výsledků, proto tuto hypotézu nemohu potvrdit, ale ani vyvrátit. Záchranáři pracující na zdravotnické záchranné službě nepotřebují znát multikulturní ošetřovatelství do hloubky. Důležité je ovládat alespoň jeden světový jazyk a pokud je to možné, mít auto vybaveno komunikačními kartami.
|
|
|
Metody plánovaného rodičovství u romských žen
ŠULCOVÁ, Iva
V uvedené bakalářské práci jsem se zabývala problematikou romské populace, zvláště pak plánováním rodiny u romských žen. Má práce je rozdělena na 2 části. První část je teoretická a druhá část praktická. V první části jsem se zabývala historií romské populace, romskými zvyky, rituály, bydlením, rodinou, dětmi atd. Tyto fenomény byly jednotlivě aplikovány do modelu transkulturního ošetřovatelství ? modelu Gigerové ? Davidhizarové. Vlivem globalizace a migrací obyvatelstva, jsem zdůraznila potřebu využití a aplikaci modelu transkulturního ošetřovatelství jako nedílnou součást ošetřovatelské péče. Ve druhé části mé bakalářské práce jsem provedla výzkumné šetření formou polo řízeného rozhovoru s náhodně vybranými pěti romskými ženami ve věku mezi 20 ? 40 lety. Stanoveno bylo pět cílů a s nimi související výzkumné otázky. Všechny cíle byly splněny. Na výzkumnou otázku 1, zda mají romské ženy povědomí o metodách plánovaného rodičovství, nebyla nalezena jednoznačná odpověď. Z výzkumné otázky 2, vyplývá, že romské ženy využívají metody plánování rodičovství. Výzkumnou otázkou 3 bylo zjištěno, že romské ženy využívají k plánování rodiny hormonální antikoncepci. Výzkumná otázka 4 objasnila, že pro romské ženy není důležité plánování rodiny. Na 5. výzkumnou otázku, jaké potřeby mají romské ženy v oblasti primární péče, respondentky odpověděly, že specifické požadavky nemají. Má bakalářská práce může být využita jako studijní materiál pro porodní asistentky, které se chtějí dozvědět informace o problematice romské populace a plánovaném rodičovství, dále pro pracující porodní asistentky, které by poznatky v oblasti multikulturního ošetřovatelství aplikovaly do své praxe, v rámci primární prevence doporučily například vhodnou antikoncepci a edukovaly romské ženy, kdy, jak a za jakých okolností založit rodinu. Laická veřejnost, zejména pak mladé dívky, které začínají s pohlavním životem, zde najdou přehled všech dostupných a používaných antikoncepčních metod.
|
|
|
Jazykové bariéry v ošetřovatelské péči z pohledu cizinců
MOTYSOVÁ, Martina
Jazykové bariéry v ošetřovatelské péči z pohledu cizinců Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku jazykových bariér v českých zdravotnických zařízeních mezi sestrami a stále častěji u nás hospitalizovanými cizinci. Zásady a principy multikulturní ošetřovatelské péče jsou definovány a znalost, či dokonalé zvládnutí cizích jazyků sestrami, se jeví čím dál tím častěji jako zásadní předpoklad pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče v českých nemocnicích. Cílem práce bylo zjistit rozsah jazykové bariéry mezi sestrami a pacienty odlišných kultur právě očima cizinců a rovněž posoudit dopad jazykové bariéry na úroveň a kvalitu sestrami poskytované ošetřovatelské péče. Provedené výzkumné šetření je šetřením kvantitativním, opírajícím se o tři předpokládané hypotézy. H1 uvádí, že ošetřovatelská péče je závislá na jazykových a komunikačních dovednostech sester, ale i cizinců. H2 označuje jazykové bariéry sester jako značné, zvláště v souvislosti s deficitem znalosti cizích jazyků a H3 zmiňuje možný negativní dopad jazykových bariér na úroveň ošetřovatelské péče. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Data pro toto výzkumné šetření, byla zpracovávána sekundární analýzou a základní technikou k jejich sběru byl dotazník pro cizince, ošetřené v českých zdravotnických zařízeních. Tento dotazník obsahoval 30 otázek vztahujících se většinou k problematice jazykových bariér sester a cizinců a využívání tlumočnických služeb cizinci v českých nemocnicích. Výzkumné šetření bylo provedeno na pracovišti center reprodukční medicíny a endokrinologie v Plzni a Karlových Varech. Z výzkumného šetření vyplynulo, že míra jazykové bariéry mezi sestrami a cizinci v České republice je vyšší než v jiných zahraničních státech a má mnohdy negativní dopad na úroveň sestrami poskytované ošetřovatelské péče. Důvodem byla nedostatečná jazyková vybavenost sester a nezohlednění specifických kulturních požadavků pacienta. Také nabídka českých nemocnic na využití tlumočnických služeb cizincem je téměř nulová. Výsledky práce budou poskytnuty zájemcům o tuto problematiku a mohou přispět k pochopení nutnosti komunikace v cizím jazyce českých sester v souvislosti se zvyšováním kvality ošetřovatelské péče u nás.
|
host ::
RSS.