|
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Scientologická církev byla oficiálně zaregistrována v Los Angeles roku 1954. Působí ve více než 150 zemích světa a hlásí se k ní přes 8 miliónů lidí. Zakladatelem hnutí je americký spisovatel science-fiction a beletrie Laffayete Ron Hubbard, který prováděl výzkumy týkající se lidského ducha, shrnuté v knihách "Dianetika". Později své výzkumy zaměřil na duchovní bytosti a jejich schopnosti. Tím vznikla použitelná náboženská filozofie - Scientologie. V České republice zatím nebylo možné Scientologickou církev oficiálně zaregistrovat, proto po právní stránce působí jako občanské sdružení Dianetické centrum. Počet členů a sympatizantů u nás není vysoký, pohybuje okolo 800 osob. Přesto je důležité, znát odlišnosti této náboženské minority, abychom mohli poskytnout ošetřovatelskou péči odpovídající jejím specifickým potřebám. Touto problematikou se zabývá multikulturní ošetřovatelství studující kultury a náboženství z hlediska ošetřovatelské praxe. V souvislosti s globalizací je tato problematika stále aktuálnější. Pozvolna dochází ke změnám v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace a narůstá počet cizinců legálně pobývajících na našem území. Je tedy důležité, aby i sestry byly připraveny a ovládaly alespoň základní znalosti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, díky nimž budou schopny poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči s respektováním daných specifik. Cílem práce je poznání specifik ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve a určení specifik jejich životního stylu. K cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výzkumná otázka 1: Mají příslušníci Scientologické církve specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? Výzkumná otázka 2: Jaký je vztah příslušníků Scientologické církve k poskytované zdravotní péči v ČR? Výzkumná otázka 3: Mají příslušníci Scientologické církve specifické spirituální potřeby? Výzkumná otázka 4: Jaký mají příslušníci Scientologické církve přístup ke svému zdraví? Výzkumná otázka 5: Mají příslušníci Scientologické církve specifický životní styl? Ke sběru dat pro naplnění výzkumných cílů a získání odpovědí na výzkumné otázky, byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum byla užita technika polostrukturovaného rozhovoru vedeného s příslušníky Scientologické církve navštěvující Dainetické centrum v Praze. Rozhovor obsahoval celkem 46 otázek rozdělených do čtyř okruhů a zúčastnili se ho čtyři muži a čtyři ženy různého věku a různé délky příslušnosti k církvi. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno hlavní a nejvýraznější specifikum při poskytování ošetřovatelské péče scientologům a tím je dodržování ticha v době, kdy je mysl oslabena. Dále výzkum ukázal, že scientologové si lékařů váží a nevylučují je, pokud se jedná o případy úrazu či ohrožení života. Běžně podstupují preventivní prohlídky a nebrání se ani očkování, pokud mají dostatek informací. Jedinou výjimku představuje psychiatrie. Dostávání asistů reprezentuje jedinou spirituální potřebu a v oblasti životosprávy nemá Scientologická církev žádná specifika. Práci bude možné využít jako studijní materiál pro všeobecné sestry a studenty ošetřovatelských oborů k rozšíření znalostí v oblasti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, které poslouží k usnadnění poskytování kulturně specifické péče příslušníkům této náboženské minority.
|
|
|
Specifika prenatální péče u žen z vybraných minorit v gynekologické ambulanci.
NOVÁKOVÁ, Markéta
Vzhledem k tomu, že od 90. let minulého století dochází ke znatelnému nárůstu počtu cizinců, dlouhodobě žijících na území České republiky, je nezbytné respektování kulturních specifik v rámci zdravotní péče. Mnoho cizinek v naší zemi žije dlouhodobě či trvale a zakládají zde rodiny. Na péči o těhotnou ženu je neustále kladen vyšší důraz. V období těhotenství dochází k výrazným změnám po stránce fyzické i psychické. Hlavní náplní péče o těhotnou ženu je průběžné sledování jejího zdravotního stavu a správného vývoje plodu. K tomu, aby porodní asistentka mohla poskytovat kvalitní péči o pacientky z rozdílných kultur, musí být kulturně kompetentní i dostatečně empatická, aby specifika práce s těmito těhotnými ženami zvládala. Komplikace v ošetřovatelské péči může do velké míry působit komunikační bariéra. Ta může vzniknout i mezi zdravotnickým personálem a pacienty jedné národnosti. Riziko vzniku problémů v komunikaci s ženami z odlišné kultury ještě vzrůstá. Cíle této bakalářské práce jsou. Cíl 1: Zjistit, jakým způsobem ženy z vybraných minorit pohlíží na prenatální péči v ČR. Cíl 2: Zmapovat, zda znají porodní asistentky specifika ošetřovatelské péče u jednotlivých kultur. Jako výzkumné otázky byly stanoveny: 1) Jak vnímají ženy z vybraných minorit prenatální péči v ČR? 2) Jak je během péče respektována vlastní kultura klientky? Praktická část byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření. Techniku sběru dat tvořily polostrukturované rozhovory. Respondentkám byly kladeny stejným způsobem otázky, které se během konkrétních rozhovorů doplňovaly, což vedlo k následné kategorizaci rozhovorů. Základních otázek bylo sestaveno celkem 20. Výzkumný soubor byl tvořen těhotnými ženami, kterých bylo celkem šest a porodními asistentkami, které byly čtyři. Kritériem výběru těhotných žen byla příslušnost k vietnamské či ukrajinské minoritě. Kritériem výběru porodních asistentek bylo zaměstnání v gynekologicko-porodnických ambulancích. První část výzkumného šetření tvořily těhotné ženy, které mají rozdílné zkušenosti s péčí ve své rodné zemi. Ve svých výpovědích se zmiňují o drobných nedostatcích, avšak jsou s poskytovanou péčí v České republice spokojené a některé se vyjadřují i v tom smyslu, že jsou si jisty, že takto kvalitní péče by jim v rodné zemi nemohla být poskytnuta. Z rozhovorů s porodními asistentkami vyplývá, že jejich snahou je respektovat přání všech pacientek, a to jak ta, která souvisí s jejich kulturou a prostředím, ze kterého pocházejí, tak i ta, která přímo ovlivňuje jejich povaha a osobnost. Avšak z výzkumného šetření také vyplývá, že dochází i k drobným pochybnostem, které by mohly vést k případným nedorozuměním, a to pouze z důvodu nedostatku informací. I proto by jako výstup této práce měl být uspořádaný seminář či příspěvek v rámci konference, který by doplnil zdravotníkům jejich základní informace a zkušenosti v péči o pacienty z vybraných minorit v českých zdravotnických zařízeních. Téma tohoto semináře by mohlo znít: "Specifika péče o vybrané minority v prostředí českého zdravotnictví."
|
|
|
Porovnání dostupnosti zdrojů týkajících se multikulturního ošetřovatelství v České Republice a ve Velké Británii.
SHIVALANKA, Anna
V současné době je multikulturní ošetřovatelství stále více diskutovaným tématem. Vznikají nové zdroje, které sestry informují, jak o pacienty z jiných kulturních skupin pečovat. Hlavním cílem práce bylo zmapování a porovnání dostupnosti těchto zdrojů sestrám v České republice a ve Velké Británii a dále objasnění toho, jaké konkrétní zdroje sestry při práci s pacienty z minorit používají. Položily jsme si 3 výzkumné otázky: 1. Jak často se pracovníci českých a britských nemocnic dostanou do situace, kdy pečují o člověka z některé z minorit a potřebují ohledně této péče vyhledat informace? 2. Jaká je dostupnost zdrojů týkajících se multikulturního ošetřovatelství? 3. Jaká je přehlednost a srozumitelnost zdrojů ohledně péče o příslušníky minorit, které jsou zdravotnickým pracovníkům k dispozici? Bylo provedeno kvalitativní šetření, pro které byly stanoveny výzkumné otázky. Vlastní šetření probíhalo formou individuálního nestandardizovaného rozhovoru s výzkumným souborem, který tvořilo pět všeobecných sester z České republiky a pět všeobecných sester z Velké Británie. Rozhovory tvoří výzkumný podklad, ze kterého vycházejí kategorizační oblasti. Výsledky vycházejí z provedených rozhovorů a byly zpracovány pomocí rámcové analýzy (kategorizačních skupin). Z těchto výsledků je patrné, že sestry ve Velké Británii se s pacienty z minoritních skupin setkávají častěji než jejich české kolegyně. Sestry z obou zemí si při své práci uvědomují, že existují specifika péče o jednotlivé minoritní skupiny. Jazykovou bariéru řeší sestry v obou zemích podobně, ale britské sestry navíc uvádějí, že se snaží naučit základní slova v jazycích, se kterými se setkávají nejčastěji. V oblasti multikulturního vzdělávání jsou britské sestry jednoznačně napřed. Co se týče vlastní iniciativy při vyhledávání zdrojů týkajících se multikulturního ošetřovatelství, většina českých sester necítí potřebu takové informace vyhledávat, zatímco všechny dotazované sestry z Velké Británie si takové informace dobrovolně a aktivně vyhledávají. Značný rozdíl je i v přístupu k informacím na pracovištích. Většina českých sester uvádí, že takové zdroje na pracovišti nemají, zatímco všechny britské sestry vědí, kde tyto informace na svém pracovišti najít. Všechny dotazované sestry ? jak z České republiky, tak z Velké Británie ? by uvítaly sjednocené zdroje, které by jim poskytly informace ohledně specifik ošetřovatelské péče o minoritní skupiny. Většina českých i britských sester také neví o konkrétním právním předpise, který by uzákoňoval péči o cizince. Je nutné, aby si sestry uvědomovaly vlastní zodpovědnost za vzdělání a informovanost v oblasti multikulturního ošetřovatelství. Nesmí jim být lhostejné pocity jejich pacientů z různých kultur, musí se aktivně vzdělávat a informovat v oblasti multikulturní péče a podílet se na jejím rozvoji. Sestry se také musí chovat tak, jak jim přikazuje Nursing and Midwifery Council and International Council of Nurses ? především s bezpodmínečným respektem ke svým pacientům. Zodpovědnost za znalosti a schopnosti leží jak na sestrách samotných, tak na jejich zaměstnavatelích. Ú?čelem této práce je upozornit na nutnost osvěty a vzdělávání sester v oboru multikulturního ošetřovatelství, a to jak v základní přípravě na povolání, tak i v následných kurzech a ve formě sebevzdělávání. Tato práce by měla dále upozornit na nutnost jednotných, přehledných a uživatelsky přívětivých zdrojů, které budou dostupné všem sestrám. Dokud nebudou sestry vzdělané i v oboru multikulturní péče, nemůže být ošetřovatelská péče poskytována holistickým způsobem, což je cílem moderního ošetřovatelství.
|
|
|
Ošetřovatelský přístup k Jehovovým svědkům na ošetřovacích jednotkách
BRAUNOVÁ, Alexandra
Téma diplomové práce je {\clq}qOšetřovatelský přístup k Jehovovým svědkům na ošetřovacích jednotkách``. Pravděpodobnost setkání sestry se svědkem Jehovovým je nezanedbatelná. Svědkové Jehovovi jsou v České republice početnou skupinou, a proto by sestry měly být připraveny ošetřovat i pacienty, kteří se právě k této společnosti hlásí. To vše v souladu se současným trendem využívat při ošetřování myšlenky transkulturního/multikulturního ošetřovatelství. Tato práce je příspěvkem právě k tomuto oboru. Jejím úkolem bylo zjistit, jaká specifika má komunita svědků Jehovových a jaká očekávání mají její stoupenci v souvislosti s ošetřovatelskou péčí. V návaznosti na specifika a očekávání jsme chtěli odhalit problematické situace, které mohou při jejich ošetřování nastat. Vše bylo zjišťováno proto, abychom byli schopni pacientům z řad svědků Jehovových poskytnout kulturně-sensitivní ošetřovatelskou péči. Pro empirickou část práce byly stanoveny čtyři cíle práce a z nich vycházely tři výzkumné otázky a tři hypotézy. Byly vybrány dvě metody výzkumu, a to kvalitativní: polostandardizovaný rozhovor s respondenty z řad svědků Jehovových a kvantitativní: dotazník pro sestry na ošetřovatelských jednotkách. K celostnímu pojetí pacienta/klienta přispívá rozčlenění údajů v rozhovoru se svědky Jehovovými podle modelu pro transkulturní ošetřovatelské hodnocení podle Gigerové a Davidhizarové. Pro dokreslení problematiky pak ještě byly doplněny otázky týkající se hospitalizace a sestry. Výsledky rozhovorů byly sepsány do kasuistiká, ty pak byly kategorizovány v přehledných tabulkách a grafech. Dotazník obsahoval otázky identifikační a otázky dokreslující danou problematiku. Zbytek dotazů přímo či nepřímo ověřoval námi stanovené hypotézy. Výsledky dotazníkového šetření jsou představeny pomocí tabulek a grafů. Specifika ošetřovatelského přístupu shrnujeme ve standardu ošetřovatelské péče, který může být sestrami při ošetřování klienta/pacienta z řad svědků Jehovových využit. Práce poskytuje informace o komunitě svědků Jehovových a přibližuje zvláštnosti ošetřovatelského přístupu k nim. Výsledky by měly sloužit jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelských oborů, zároveň bychom byli rádi, kdyby byly předloženy odborné veřejnosti. Práce by měla přispět ke zvýšení kvality ošetřovatelské péče.
|
|
|
Připravenost sester na práci s pacientem-cizincem
VODIČKOVÁ, Hana
Tato práce si kladla za cíl zjistit jazykové znalosti sester a přehled komunikačních obtíží s pacienty cizinci. Bylo jištěno, že sestry neovládají dostatečně cizí jazyk. Východiskem se jeví studium jazyků, vytvoření komunikačních pomůcek a seznámení sester s tématikou multikulturního ošetřovatelství.
|
|
| |
|
|
Vyznavač buddhismu na ošetřovací jednotce
ČOUDKOVÁ, Lenka
Tématem naší práce byla problematika vyznavačů buddhismu na ošetřovací jednotce. Práci jsme rozdělili na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se mohou sestry, ale i širší veřejnost, seznámit se základními informacemi o buddhismu. Teoretická část je dělena do osmi hlavních kapitol. V teoretické části jsme splnili první cíl {\clqq}Vyjmenovat odlišnosti při uspokojování potřeb vyznavačů buddhismu ve zdraví a nemoci.`` V praktické části pak diskutujeme o výsledcích našeho výzkumu. K získání dat jsme použili techniku dotazníku. Obsahem třetího cíle bylo {\clqq}Porovnat vědomosti sester z Jihočeského a Středočeského kraje o specifikách ošetřování vyznavačů buddhismu.`` K tomuto cíli jsme si stanovili dvě hypotézy: Hypotéza č.1 předpokládala, že sestry zachovávají svou profesionalitu a jsou schopné vyhovět potřebám klientů s buddhistickým vyznáním a hypotéza č.2 předpokládala, že vědomosti sester o ošetřovatelských problémech v Jihočeském kraji jsou nižší, než vědomosti sester ve Středočeském kraji. Obě hypotézy se nám po statistickém zpracování dat potvrdily. V závěru této práce jsou shrnuty poznatky z teoretické a praktické části. V závěru práce je také uvedeno využití práce pro praxi- vhodné by bylo přitažlivou formou motivovat sestry, aby měly zájem dozvědět se nové informace o klientech jiných kultur a etnik a tak získaly širší všeobecný přehled, který je pro sestry v dnešní době nezbytný. V závěru v samostatné kapitole jsou popsána {\clqq}Specifika ošetřování vyznavačů buddhismu ve zdravotnických zařízeních`` což bylo obsahem druhého cíle. Pro doplnění tohoto cíle jsme vypracovali standard ošetřovatelské péče: {\clqq}Zásady realizace ošetřovatelské péče u vyznavačů/ sympatizantů buddhismu v ústavním zdravotnickém zařízení.``
|
|
|
Multikulturní přístup sester k čínské minoritě
ZAPLETALOVÁ, Květa
Tato práce je orientována na několik oblastí úzce spolu souvisejících. Byla vypracována s cílem zjistit, jak je etnické klima v České republice vnímáno sestrami, jaký mají názor na výuku multikulturního ošetřovatelství a zda se liší názory vysokoškolsky vzdělaných sester od středoškolsky vzdělaných. Byla stanovená 1. hypotéza, že výše dosaženého vzdělání ovlivňuje názor na nutnost multikulturního přístupu při ošetřování klientů jiných národností. Dalším cílem výzkumu byla monitorace znalostí sester v oblasti multikulturního ošetřovatelství a jejich přípravy na setkání s klientem jiného etnika. Zda se v této přípravě uplatňuje zavádění ošetřovatelských modelů. Multikulturní vzdělávání je na školách sice již zavedeno, chybí ale analýzy jejího efektu v praxi. S procesem povinného celoživotního vzdělávání jsou sice sestry nespokojeny, zejména kvůli nedobrovolnosti systému, je to ale způsob, jakým si mohou doplnit znalosti ve škole nenabyté, zejména starší sestry. Poslední část výzkumu zkoumala, jaké jsou znalosti sester o Číňanech a specifikách ošetřovatelské péče o čínské klienty. Opět se hodnotily rozdíly mezi vysokoškolsky a středoškolsky vzdělanými sestrami. Pro tuto část byla stanovena 2. hypotéza, že sestry nemají vědomosti o zvláštnostech péče o čínské klienty a je rozdíl mezi znalostmi vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných sester. Shromažďování dat probíhalo kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Pro hodnocení statistické významnosti výsledků byl použit Pearsonův {$\omega$}-kvadrát test, {$\omega$} {--}kvadrát test metodou maximální věrohodnosti a Fisherův exaktní test. Statistická analýza potvrdila 1. hypotézu a nepotvrdila 2. hypotézu. Tato práce ukázala na nutnost multikulturního vzdělávání již, minimálně, na úrovni středních škol. Nutnost v podněcování studentů v zájmu o cizí kultury. Má práce také ukázala, že specifika péče o čínské klienty není mezi sestrami příliš známá, hypoteticky proto, že chybí exaktní literatura, věnovaná této minoritě, žijící v České republice.
|
host ::
RSS.