|
|
Postoje dětí z majoritní společnosti k romským dětem
Michnáčová, Anna ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Diplomová práce mapuje tvorbu a schopnost měnit postoje dětí z majoritní společnosti k romským dětem. V teoretickém rámci popisuje formování romské menšiny na území České republiky a dále její vývoj. Zaměřuje se na formy adaptace menšinových společností v majoritní společnosti a zabývá se také faktory, které ovlivňují soužití těchto dvou skupin. První část je také věnována sociální práci s menšinami a organizacím, které spolupracují s Romy. Empirická část popisuje postoje dětí z majoritní společnosti předem definovaného věku ve vybrané lokalitě. Mapuje také to, co jejich postoje nejvíce ovlivňuje a na základě čeho jsou schopni je měnit. Dotazníkovým šetřením byly také získány informace o tom, jaké rozdíly tyto děti vidí mezi dětmi ze své, majoritní společnosti a mezi dětmi romskými.
|
|
|
Zajištění uspokojování potřeb pacientů v multikulturním ošetřovatelství z pohledu všeobecných sester
ŠEBKOVÁ, Dana
Abstrakt Předmětem výzkumu této bakalářské práce je zjistit zajištění uspokojování potřeb pacientů v multikulturním ošetřovatelství z pohledu všeobecných sester. Výzkum byl prováděn v nemocnici Blansko formou dotazníku, který byl dobrovolný a anonymní. Již několik let do naší republiky přicházejí lidé jiných národností, kultur, zvyků a mentality. Někteří přijíždějí za prací a chtějí se zde usadit, jiní jen na dovolenou, návštěvu příbuzných a známých či studijní pobyt. Každý z nich má jiné potřeby, odlišně pečují o své zdraví a jinak vnímají nemoc. Velkým oboustranným problémem je jazyková bariéra a s ní úzce spojená komunikace. Cílem práce bylo zjistit, co je největším problémem při uspokojování potřeb cizinců v nemocnici Blansko a kteří cizinci jsou zde nejčastěji ošetřováni a zda mají specifické potřeby. Předpokládané hypotézy byly stanoveny takto: 1. Největším problémem při uspokojování potřeb cizinců v nemocnici Blansko je jazyková bariéra. 2. Nejčastěji ošetřovanými cizinci v nemocnici Blansko jsou Mongolové a nemají specifické potřeby. Bylo rozdáno 140 dotazníků všeobecným zdravotním sestrám, z nichž bylo vráceno 115, zcela správně vyplněných bylo 101 a ty byly použity pro tento kvantitativní výzkum. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že předpokládaná hypotéza č.1 se potvrdila, kdy největším problémem při uspokojování potřeb cizinců v nemocnici Blansko je jazyková bariéra a s ní spojená komunikace (Graf 20 a 24). Předpokládaná hypotéza č. 2 se potvrdila, kdy 26% respondentek odpovědělo, že nejčastěji ošetřovanými cizinci v nemocnici Blansko jsou Mongolové a nemají specifické potřeby (Graf 7 a 16). Dále bylo šetřením zjištěno, že péče o cizince je náročnější, než o českého pacienta, hlavně z důvodu jazykové bariéry z obou stran (graf 13). Spokojenost cizinců z 56% není sledována (graf 17). Z celkových výsledků šetření vyplývá, že péče o cizince u nás je standardní a jediným zásadním problémem zůstává jazyková bariéra.
|
|
|
Význam volnočasových aktivit u dětí předškolního a mladšího školního věku z různých etnických komunit.
VODIČKOVÁ, Alena
Multikulturní výchova je aktuálním tématem našeho školství. Současná etapa transformace našeho školství klade ve svých rámcových vzdělávacích programech pro předškolní vzdělávání a rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání velký důraz. Teoretická část vymezuje na základě odborné literatury pojmy multikulturalita a multikulturní výchova a naznačuje, jaké možnosti pro ni nabízejí volnočasové aktivity. Dále pak jsou charakterizovány hlavní rysy volnočasových aktivit. V praktické části práce je zmapováno, jak tráví volný čas děti z různých etnik a zda se způsob jejich trávení u těchto skupin dětí liší. Dále je zjištěno, jaké jsou přínosy volnočasových aktivit pro jejich lepší socializaci. Poznatky z výzkumu mohou sloužit k zamyšlení rodičů nad volným časem svých dětí a nad různými možnostmi, jak volný čas lépe využít.
|
|
| |
|
|
Role vojenských sester při poskytování ošetřovatelské péče u vojáků a civilistů v zahraničních misích
KRATOŠKOVÁ, Tereza
Byly stanoveny dva cíle: C1: Zjistit, jak ranění a nemocní civilisté vnímají účast žen ve vojenské ošetřovatelské péči v zahraničních misích K-FOR na území Kosova. C2: Zjistit, jak ranění a nemocní vojáci vnímají ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami {--} ženami během zahraničních misí K-FOR. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Vnímají ranění a nemocní civilní obyvatelé rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? 2. Respektují poskytovatelé péče potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova? 3. Vnímají ranění a nemocní vojáci rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? K dosažení cílů a výzkumných odpovědí byla využita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru. Na výzkumné šetření bylo vybráno celkem šest skupin raněných a nemocných, kteří byli ošetřováni vojenskou zdravotnickou službou na území Kosova a to : První skupina byli vojáci Armády České Republiky {--} 7 mužů, druhá skupina byly vojákyně {--} 5 žen. Do třetí skupiny patřili muži vojenského zdravotnického personálu {--} 7 mužů, čtvrtá skupina byla tvořena vojákyněmi zdravotnického personálu {--} 5 žen. Poslední dvě skupiny dotazovaného souboru bylo 5 mužů a 5 žen z místního obyvatelstva. Na základě analýzy odpovědí byly k výzkumným otázkám stanoveny hypotézy. H1: Ranění a nemocní civilní obyvatelé vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. H2: Poskytovatelé péče respektují potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova. Na závěr vyplynula hypotéza a to ze třetí výzkumné otázky a to H3: Ranění a nemocní vojáci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. Výsledky této práce je možné využít při vojenských přípravách pro jednotky vyjíždějící do zahraničních misí, ale i jako studijní materiál při přednáškách a prezentacích. Zodpoví se tím plno nevyřčených otázek a může přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče poskytované na zahraničních misích.
|
host ::
RSS.