Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Strategie pro rozvoj vzdělávání v oblasti bezpečnosti ICT na vysokých školách
Sulanová, Monika ; Doucek, Petr (vedoucí práce) ; Korber, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání odborníků v bezpečnosti ICT na vysokých školách s cílem navrhnout strategii pro rozvoj vzdělávání v současných studijních oborech, které se této problematice věnují. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení bezpečnosti ICT a na seznámení čtenáře se základními pojmy z oblasti řízení bezpečnosti informací a řízení kybernetické bezpečnosti. K tomu podává přehled o celkovém vývoji bezpečnosti ICT a o současných trendech v této oblasti. Dále popisuje současnou situaci na pracovním trhu ve vztahu k bezpečnosti ICT a situaci vzdělávání odborníků pro tuto oblast. K tomu charakterizuje existující doporučení pro vzdělávání v bezpečnosti ICT. Praktická část se zaměřuje na analýzu současného vzdělávání v oblasti bezpečnosti ICT a na analýzu požadavků pracovního trhu na znalosti a dovednosti pracovníků v této oblasti. Definuje základní profesní roli a znalostní domény, které by tato role měla pokrýt. V analytické části jsou hodnoceny profily absolventů současných magisterských studijních oborů s cílem nalézt mezery ve znalostní bázi těchto absolventů, která byla stanovena na základě požadavků trhu práce a existujících doporučení. Výsledky analytické části jsou vstupem pro definování strategie v oblasti vzdělávání v bezpečnosti ICT, která dává základní doporučení, jak eliminovat zjištěné nedostatky.
Multidisciplinární péče na hemodialyzačních střediscích.
VYHLIDALOVÁ, Mária
Ve zdravotnictví je nepředstavitelné, aby jeden člověk pečoval o nemocné. K dosažení cíle, jakým je zejména udržení nejvyšší kvality života jedinců ve zdraví a nemoci, je nutná vzájemná spolupráce jednotlivců profesionálů ve svém oboru, z nichž každý zabezpečuje péči o pacienta na základě svých vědomostí a dovedností. Jedná se o týmovou spolupráci, kde každý člen týmu má svoje povinnosti, ale také práva a pravomoci. Termín multidisciplinarita znamená spolupráci více vědních oborů. V ošetřovatelské péči o hemodialyzované pacienty jde o tým odborníků, kteří se komplexně podílí na uspokojování jejich potřeb. Tato spolupráce umožňuje především jednotnou komunikaci, zjednodušení analýzy problémů pacienta, jednotnou a návaznou ošetřovatelskou péči, ucelenou dokumentaci i hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem diplomové práce bylo na základě dostupné literatury zmapovat problematiku multidisciplinární péče na hemodialýze. Jedná se o teoreticky zpracované téma, metodou obsahové analýzy dokumentů a metodou rewiev a syntézy. Informace byly získané z odborné tuzemské i zahraniční literatury, z vědeckých časopisů, ale i z internetových zdrojů. Přínosem byly také výzkumné poznatky ze 42. mezinárodní konference EDTNA/ERCA, která se konala od 31. srpna do 3. září 2013 ve Švédském Malmö, na téma Inovace renální péče prostřednictvím multiprofesionálního vedení. Práce je rozdělena do tří základních kapitol. První část je zaměřena na charakteristiku týmu. Nalezneme zde definice, druhy, znaky, budování, složení, role, konflikty v týmu a základní popis multidisciplinární spolupráce. Druhá kapitola se zabývá historií a hemodialýzou jako léčebnou extrakorporální metodou. Třetí a nejrozsáhlejší oddíl se orientuje na multidisciplinární spolupráci na hemodialyzačním středisku. Je rozdělen do několika podkapitol. V každé z nich postupují informace z obecné roviny až po konkrétní potřeby hemodialyzovaného pacienta a pokračují na popis činností jednotlivých členů multidisciplinárního týmu. Výsledkem je ucelený pohled na poskytování multidisciplinární péče na hemodialyzačních střediscích. Výstupem diplomové práce je návrh algoritmu ošetřovatelské péče v rámci multidisciplinární péče na hemodialyzačních střediscích. Multidisciplinární péče je nezbytným předpokladem pro poskytování efektivní, kvalitní a kontinuální ošetřovatelské a léčebné péče ve všech zdravotnických zařízeních.
Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti
STEINBAUEROVÁ, Iveta
Současný stav: Pojem rehabilitační ošetřování nabývá stále na větším významu, protože stále častěji se setkáváme s tím, že někdo trpí nějakou poruchou hybnosti, která většinou bývá způsobena genetickou zátěží, nezdravým životním stylem, pády nebo neopatrností při sportování, ale také při řízení motorových vozidel.Předmět: Cílem této práce bylo zjistit, jestli sestry přistupují aktivně k rehabilitačnímu ošetřování podle vývoje stavu hybnosti. K dosažení cíle byly stanoveny čtyři hypotézy. H1: Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti je prováděno v multidisciplinárním týmu. H2: Účinnost rehabilitačního ošetřování je průběžně zaznamenávána do ošetřovatelské dokumentace. H3: Ošetřovatelský management provádí kontrolu rehabilitačního ošetřování. H4: Součástí práce sestry je plánování ošetřovatelských intervencí v souvislosti s vývojem stavu hybnosti. Metodika: K zajištění dat potřebných k této bakalářské práci bylo použito kvantitativní výzkumné šetření pomocí dotazníků. Dotazník měl několik částí a byl složen z 30 otázek, které sloužily k identifikaci respondentů a následně k potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz. Celkem bylo rozdáno 60 dotazníků (100%) s návratností 88%. K další analýze dat bylo tedy použito 53 dotazníků (100%). Výzkumný soubor: Dotazníkového šetření se zúčastnily sestry pracující na lůžkovém rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici Tábor a.s., Nemocnici Písek a.s., Nemocnici Havlíčkův Brod, v Městské nemocnici Plzeň Privamed a.s. a Institutu onkologie a rehabilitace na Pleši s.r.o. Dotazník sestry vyplnily zcela dobrovolně, anonymně a se souhlasem náměstkyň pro ošetřovatelskou péči a hlavních sester. Výsledky: Ve výzkumné části byla zaměřena pozornost na spolupráci s multidisciplinárním týmem. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že sestry spolupracují se všemi členy týmu (viz graf č. 23). Nejčastěji spolupráce probíhá s fyzioterapeutem (100%) a s lékařem (96%). Spolupráci se všeobecnými sestrami uvedlo také 96% (viz graf č. 24). Hypotéza byla potvrzena. Dále jsem se zabývala pravidelným zaznamenáváním rehabilitačního ošetřování do dokumentace. Tato hypotéza se potvrdila, protože podle uvedených odpovědí sestry zaznamenávají průběžně ve směně každý den do dokumentace průběh rehabilitačního ošetřování (viz graf č. 18). Většina sester (90%) provádí záznam do ošetřovatelské dokumentace. V mém výzkumném souboru je ale i zdravotnické zařízení, které má přímo záznam pro rehabilitační ošetřování. Ošetřovatelský management podle získaných údajů provádí kontroly rehabilitačního ošetřování (viz graf č. 25). Kontroly provádí hlavně vrchní a staniční sestra. Podle uvedených odpovědí kontroly nejčastěji probíhají buď v pravidelných intervalech, nebo namátkově bez ohlášení. Takže i tato hypotéza byla potvrzena. Poslední zkoumanou oblastí bylo, jestli sestry plánují ošetřovatelské intervence podle toho, jak se vyvíjí pacientův stav. Z celkového počtu 53 sester, jich 85% uvedlo, že tyto intervence plánují (viz graf č. 16). Nejčastěji využívají ve svých intervencích polohování, výchovu k soběstačnosti a kompenzační pomůcky. Hypotéza byla potvrzena. Závěr: Ze získaných výsledků vyplývá, že všechny mnou stanovené hypotézy byly potvrzeny a cíl tedy splněn. Výsledky této práce budou v případě zájmu poskytnuty vrchním nebo hlavním sestrám zdravotnických zařízení, ve kterých proběhlo výzkumné šetření k této práci a všem pracovníkům, kteří se zabývají kvalitou péče. V případě zájmu mohou být poskytnuty i studentům, kteří by se o tuto problematiku chtěli zajímat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.