|
|
Minoritní formy spinální svalové atrofie
Metelcová, Tereza ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Spinální svalová atrofie (SMA, spinal muscular atrophy) je nervosvalové onemocnění. Toto onemocnění postihuje nervové buňky v míše a mozkovém kmeni a způsobuje tak svalovou slabost. U některých forem SMA může dojít k poškození periferních nervů. Nejvýraznějším rozdílem v patologii SMA vznikajících na úrovni míchy a na bázi postižení periferního nervstva je zhoršení senzorických schopností, snížení schopnosti čití, v důsledku poškození senzorických nervů. Zatím je známo 29 forem SMA, které se liší geneticky, věkem nástupu onemocnění, závažností projevů a dobou dožití. Mutace minoritních forem SMA jsou velmi rozmanité. Mutované geny, které způsobují jednotlivé formy SMA se nacházejí na patnácti různých chromozomech, včetně chromozomu X. Klinická podstata SMA je u většiny forem podobná. Některé formy mají mimo svalovou slabost další charakteristický projev. Dosud není u všech forem SMA plně známa jejich genetická příčina.
|
|
|
Minoritní formy spinální svalové atrofie
Metelcová, Tereza ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Spinální svalová atrofie (SMA, spinal muscular atrophy) je nervosvalové onemocnění. Toto onemocnění postihuje nervové buňky v míše a mozkovém kmeni a způsobuje tak svalovou slabost. U některých forem SMA může dojít k poškození periferních nervů. Nejvýraznějším rozdílem v patologii SMA vznikajících na úrovni míchy a na bázi postižení periferního nervstva je zhoršení senzorických schopností, snížení schopnosti čití, v důsledku poškození senzorických nervů. Zatím je známo 29 forem SMA, které se liší geneticky, věkem nástupu onemocnění, závažností projevů a dobou dožití. Mutace minoritních forem SMA jsou velmi rozmanité. Mutované geny, které způsobují jednotlivé formy SMA se nacházejí na patnácti různých chromozomech, včetně chromozomu X. Klinická podstata SMA je u většiny forem podobná. Některé formy mají mimo svalovou slabost další charakteristický projev. Dosud není u všech forem SMA plně známa jejich genetická příčina.
|
|
|
Tactile discrimination and excitability of α-motoneurons
Světlíková, Tereza ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Název diplomové práce: Taktilní diskriminace a dráždivost míšních motoneuronů Cíle práce: Cílem této práce je zjisit, zda-li májí úlohy taktilní diskriminace vliv na dráždivost mototneuronů. Metody: Stimulací n. tibialis v politeální jamce jsme vyvolali H reflex a měřili jeho amplitudu a latenci a při úlohách taktilní diskriminace v porovnání s klidovými hodnotami. Jako úlohy taktilní diskriminace byly zvoleny taktilní stimulace, motorická odpoveď na taktilní stimulaci a dvou-bodová diskriminace. Akční potenciály z m. soleus byly snímány EMG přístrojem GrassTelefactor s galvanickým oddělením a pro stimulaci byl použit EMG stimulátor s konstantním napěťovým výstupem. Naměřené hodnoty amplitudy a latence H reflexu a M vlny při taktilních úlohách byly poté porovnány s hodnotami v klidu a statisticky vyhodnoceny. Výzkumu se zúčastnilo 7 probandů ve věkovém rozmezí 20-26 let. Výsledky: Amplituda H reflexu v průběhu všech uvedených taktilně-diskriminačních úloh byla zaznamenána jako statisticky signifikantní oproti předchozím klidovým hodnotám. Současně došlo ke statisticky signifikantní změně latence H reflexu při úloze motorická odpověď na taktilní stimulaci a úloze dvou-bodové diskriminace v porovnání s klidovou hodnotou na začátku měření. Hodnota rozdílu amplitudy a latence M vlny nebyla statisticky...
|
host ::
RSS.