|
|
Současné priority v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek.
KUBÁTOVÁ, Klára
Bakalářská práce s názvem " Současné priority v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek" má charakter výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí - část teoretickou a praktickou. V teoretické části je ucelený obraz současné péče o fyziologického novorozence v porodnici. Dále je zde nastíněna problematika procesu tvorby hlubokých citových vazeb mezi matkou a dítětem, které vznikají během prvních společně trávených chvil. V praktické části se zjišťují přání a očekávání matek, jaká mají v průběhu doby strávené v porodnici spolu s miminkem. Cílem práce bylo zjistit priority v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek. Tento cíl byl splněn. Ke zpracování dané problematiky a zjištění jmenovaného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření za pomoci nestandardizovaného rozhovoru, který proběhl se třemi ženami v šestinedělí a pěti, jejichž porod proběhl v průběhu předchozího roku. Na základě výsledků byly zodpovězeny tyto výzkumné otázky. Mají matky zájem o více informací od zdravotnického personálu v oblasti péče o fyziologického novorozence během pobytu v porodnici? Jsou matky spokojeny se současnou podobou péče o fyziologického novorozence v porodnici? Jaká je nejdůležitější priorita v péči o fyziologického novorozence v porodnici z pohledu matek? Poznatky a výsledky z této bakalářské práce můžou být přínosem pro studenty následujících ročníků oboru porodní asistence. Dále může práce sloužit jako informační materiál pro již zkušené dětské sestry. Součástí práce je i základní edukační materiál pro začínající porodní asistentky o zásadách komunikace s matkami fyziologických novorozenců.
|
|
|
Nové způsoby ošetřování novorozence na porodním sále a jejich akceptace rodiči.
KRLÍNOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na nové způsoby ošetřování novorozenců na porodním sále a jejich akceptaci rodiči. V současné době dochází ke změnám v pojetí přístupu k ošetřování novorozenců na porodním sále. Péče je zaměřena na to, aby adaptace novorozence proběhla co nejpřirozenějším způsobem pro matku i dítě a aby kontakt mezi matkou a dítětem byl navázán již v prvních minutách po porodu. Cílem práce bylo zjistit, jak matky vnímají změny, ke kterým při ošetřování novorozenců v poslední době dochází a jak tyto změny hodnotí v porovnání se způsoby minulých let. Teoretická část práce popisuje péči o fyziologického novorozence bezprostředně po jeho narození, společný pobyt novorozence a matky na porodním sále a jejich pobyt na oddělení fyziologických novorozenců. Praktická část práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření, byla použita technika řízeného hloubkového strukturovaného rozhovoru s matkami. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkumný soubor tvořilo 7 matek, které rodily v českobudějovické porodnici své druhé nebo třetí dítě. Z šetření vyplynulo, že matky nové způsoby ošetřování novorozenců v převážné míře akceptují a ve srovnání s minulými lety převažují jejich pozitivní přínosy nad negativními.
|
|
|
Problematika psychiky ženy v šestinedělí, adaptace na roli matky
DIHLOVÁ, Magdalena
Těhotenství, porod a poporodní období jsou důležité etapy v životě ženy a celé její rodiny. To, že během těhotenství i poporodního období dochází relativně často ke zhoršení nebo objevení se psychických poruch, si nemusí uvědomit ani profesionálové. Nedělka bývá v prvních dnech unavená. Málokoho napadne, že následkem porodu může žena pociťovat jiné emoce, než ty pozitivní a radostné. Poruchy v období po porodu, jsou psychické poruchy, které se vyskytují u ženy během neonatálního období, v období laktace nebo do jednoho roku věku dítěte. Mohou souviset s fyziologickými změnami po porodu nebo s problémy spojenými s přizpůsobením se mateřství. Být matkou je role velice důležitá v životě ženy, ve které se učí souznění s novým členem rodiny a zodpovědnosti vůči němu. Biokulturální vztahy, jako role manželky, matky, struktura rodiny, mají zjevně důležitou úlohu. V bakalářské práci bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, sběr dat metodou dotazování, technikou dotazníků. Dotazníky byly rozdány matkám po ukončení šestinedělí v gynekologických ordinacích, které byly v Praze náhodně vybrány. Dotazník obsahoval 34 otázek. Výzkum byl proveden během měsíce března. Dotazník vyplnilo 94 matek, návratnost činila 71,6%. Cílem bakalářské práce bylo zjistit úlohu porodní asistentky v oblasti péče o psychické potřeby žen v šestinedělí. K tomuto cíli se vztahovala první hypotéza, která potvrdila, že péče porodních asistentek je více soustředěna na uspokojování biologických potřeb, než potřeb psychických. Druhým cílem bylo zjistit informovanost žen o psychických změnách v období šestinedělí. S tímto cílem souvisela druhá hypotéza, že ženy mají informace o změnách psychiky v období šestinedělí. Hypotéza byla potvrzena. Třetí cíl měl zmapovat, jak se ženy adaptují na roli matky. S tímto cílem souvisela třetí hypotéza, která se týkala plánování mateřství. V hypotéze se potvrdilo, že ženy, které plánovaly mateřství, lépe přijímají roli matky, než ty, které jej neplánovaly. Čtvrtá hypotéza, která se zabývala snadnější adaptací na roli matky do 30 let, nebyla potvrzena. Bakalářská práce bude prospěšná porodním asistentkám, které pracují s matkami na oddělení šestinedělí, ale také dětským sestrám a lékařům. Naproti tomu také pro gynekologické ambulance, kde chodí ženy na kontrolu po ukončení šestinedělí. Lze se domnívat, že by mohla sloužit jako zdroj informací a mohla by být využita ke studijním účelům pro porodní asistentky a studentky porodní asistence.
|
|
|
Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra - matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. Peplau
AMBROŽOVÁ, Helena
Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. E. Peplau.`` je zmapovat využívání jednotlivých fází v procesu, vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka podle modelu H. E. Peplau. Dále zjistit prostřednictvím vytvořené dokumentace rozdíly v přístupech při navazování profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na rozdíly v péči o zralého a nezralého novorozence, ošetřovatelský model H. Peplau včetně jeho aplikace do praxe. Druhá, praktická část je rozdělena na část kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní část je zaměřena na zjišťování faktorů ovlivňujících vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka dle modelu H. E. Peplau a současně vymezuje jednotlivé role sestry, měnící se během profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Shrnutím výsledků diplomové práce jsem zjistila fakta týkající se využívání jednotlivých fází modelu H. E. Peplau při navazování vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologii. Hypotéza 1 Dětské sestry s vlastními dětmi naváží profesionální vztah s matkou rychleji - se potvrdila. Hypotéza 2 Délka praxe dětské sestry ovlivňuje schopnost navazovat profesionální vztah s matkou - se potvrdila. Hypotéza 3 Dětské sestry zastávají nejčastěji roli učitele {--} se nepotvrdila. Data kvalitativní části výzkumu byla zjišťována pozorováním, rozhovorem s dětskou sestrou, vytvořením vlastního návrhu dokumentace u matek předčasně narozených dětí hospitalizovaných systémem ROOM IN a její aplikace v praxi. Matky byly rozděleny do dvou skupin, u první skupiny byl použit běžný způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou a u druhé skupiny byl použit způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou dle modelu H. E. Peplau. Při kvaziexperimentu bylo zjištěno, že při použití ošetřovatelského modelu H. E. Peplau navazování interpersonálního vztahu s matkou probíhá lépe. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity jednak neonatologickým oddělením Nemocnice České Budějovice a. s., především dětskými sestrami k osvojení si schopností navazování profesionálního vztahu s matkou a následně poskytnout matce i dítěti komplexní ošetřovatelskou péči. Dále studentům či dalším zájemcům o danou problematiku.
|
|
|
Efektivita edukace matek v Nemocnici Strakonice, a. s. v péči o novorozence v domáím prostředí.
BLÁHOVÁ, Miloslava
Trendem dnešní doby je co nejkratší doba pobytu ve zdravotnickém zařízení. Dotýká se i maminek s novorozenci po porodu. Pětidenní hospitalizace matky s novorozencem po spontánním porodu se zkrátila na 72 hodin. Na porodnických odděleních jsou matky edukovány v péči o novorozence porodními asistentkami, dětskými sestrami. Edukace je zaměřena na péči o novorozence i v domácím prostředí. Při odchodu z porodnice do domácího prostředí přebírá veškerou péči o novorozence matka. Je na tuto situaci připravena? Cílem práce bylo ověření, zda edukace matek je dostačující a zda získané informace jsou matky schopny využít v péči o novorozence v domácím prostředí. Jak si matky dokáží poradit v případě vzniklého problému bez blízkosti zdravotnického personálu. V bakalářské práci bylo použito kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření, ve kterém bylo stanoveno pět cílů a pět výzkumných otázek. Ke sběru dat byly použity anonymní dotazníky, které byly rozdány maminkám, které rodily v Nemocnici Strakonice a. s., na oddělení šestinedělí a po propuštění první týdny v domácím prostředí a nestandardizovaný rozhovor. Rozhovor byl veden s maminkami v domácím prostředí, kde byla zjišťována efektivita edukace v péči o novorozence, která jim byla poskytnuta v nemocničním prostředí. Výsledky kvantitativního výzkumného šetření byly zpracovány do grafů, výsledky kvalitativního výzkumného šetření do jednotlivých kazuistik a tabulek, kde byly zhodnoceny jednotlivé odlišnosti. Cíle práce, které byly stanovené, byly potvrzeny výsledky terénního výzkumného šetření, taktéž hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření. Na základě kvantitativního šetření je možné stanovit tři hypotézy. První hypotéza zní: V péči o novorozence v domácím prostředí nejvíce využijí matky informace o kojení. Druhá hypotéza zní: Matkám v péči o novorozence v domácím prostředí chybí návaznost komunitní péče. Třetí hypotéza zní: Matky požadují vytvoření přehledného edukačního materiálu o péči o novorozence v domácím prostředí. Poznatky z výzkumného šetření by bylo možné použít jako základní informace k vytvoření edukačních materiálů pro ženy po porodu na oddělení šestinedělí a v domácím prostředí v péči o novorozence. Poznatky z výzkumného šetření by mohly být i jedním z argumentů pro jednání s pojišťovnami o rozšíření komunitní péče v péči o šestinedělku a novorozence v domácím prostředí.
|
|
|
Funkčnost neúplné - rozvedené rodiny ve vztahu k dítěti
ELIŠKOVÁ, Zdeňka
Každý člověk vstupuje do manželství a zakládá rodinu s myšlenkou, že to bude jistě šťastný a trvalý svazek. Bohužel se stále častěji stává, že dříve či později dochází k rozpadu těchto idejí. Během našeho života se tedy každý z nás, ať již na vlastní kůži, či u lidí v našem okolí, setkává s rozpadem manželství, respektive rodiny. Fenomén rozpadu rodiny je ve značné míře úzce propojen s rozpadem tradiční společnosti a její přeměně v industriální společnost moderní, která je vybavena jinými hodnotami, způsobem života i legitimitou svého oprávnění. Neplní-li rodina své hlavní úkoly, znamená pro člověka závažné nebezpečí, zasahujíc jej svou dysfunkcí či afunkcí na těch nejcitlivějších místech. Všem členům rodiny, dětem i dospělým, poskytuje rodina domov. Rodina je ovšem vlivem změněných společenských poměrů dnes značně zranitelná. S narůstajícím počtem rozvodů jde ruku v ruce nárůst počtu neúplných rodin, tedy rodin, ve kterých matka či otec sami pečují o své děti. Rodina má ve vývoji a výchově dítěte nezastupitelnou roli. Nestabilita rodinného života představuje vážné ohrožení socializace dítěte. Fungování rodinného systému je založeno na charakteru osobnosti, především rodičů, proto když selže některý z partnerů ve své základní úloze, vážně se narušuje celé společenství. V této souvislosti je třeba si klást řadu otázek: Jak fungují neúplné rodiny? Jsou tyto rodiny funkční ve vztahu k dítěti? S jakými problémy se tyto rodiny setkávají? Je třeba takovým rodinám pomáhat a jak? Poslední šetření funkčnosti rodin proběhlo v 80. letech minulého století pomocí Dotazníku funkčnosti rodin ve vztahu k dítěti prof. Dunovského. Ve své práci jsem se rozhodla otestovat funkčnost současných rodin, a to právě rodin neúplných {--} rozvedených, kterých v naší společnosti neustále přibývá. Uvádí se, že v současné době je každá čtvrtá rodina v České republice neúplná. Cílem mé práce je tedy zjištění úrovně funkčnosti těchto neúplných {--} rozvedených rodin.
|
|
|
Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence
KÁLALOVÁ, Andrea
Bakalářská práce na téma {\clqq}Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do sedmi hlavních kapitol. První kapitola je věnována psychomotorickému vývoji novorozence. Druhá kapitola je věnována ošetřovatelské péči o novorozence na porodním sále.Ve třetí a čtvrté kapitole se věnuji ošetřovatelské péči na novorozeneckém oddělení a potřebám novorozence. Pátá a šestá kapitola je věnována kojení a umělé výživě. Poslední kapitola je věnována propuštění a domácí péči. Praktická část se věnuje výzkumu. Cílem práce bylo zmapovat očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence. Zároveň zjistit míru spokojenosti matek po porodu s ošetřovatelskou péčí o novorozence. Pro potvrzení či vyloučení hypotéz jsem použila metodu dotazníku, který měl 16 otázek. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků, ze kterých se vrátilo 105 dotazníků. Návratnost byla 91%. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky od 3. dne po porodu hospitalizované v systému rooming-in a konečný soubor tvořilo 100 matek. V první hypotéze jsem předpokládala, že matky očekávají získání základních informací v poskytování základních potřeb v péči o novorozence a to především po stránce praktické. Po zpracování získaných dat bylo zjištěno, že matky dávají přednost individuálnímu teoretickému pohovoru s praktickými ukázkami, první hypotéza tedy potvrzena nebyla. U druhé hypotézy jsem předpokládala, že matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v oblasti péče o novorozence. Druhá hypotéza byla potvrzena, matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila dětské sestřičky na novorozeneckém oddělení.
|
|
|
SITUACE VZTAHU MATKY S DCEROU A JEHO VÝTVARNÉ ZTVÁRNĚNÍ
HEJDOVÁ, Petra
Předložená diplomová práci se zabývá výtvarným zpracováním mého vztahu s matkou, a to zejména po stránce barevného vyjádření, které bylo pro mne stěžejní. Práce je rozdělena na dvě části, na praktickou a teoretickou část. Teoretická část obsahuje pojednání o psychologii barev a jejich působení na lidského jedince. Praktická část se skládá ze šesti velkoformátových obrazů provedených akrylem na plátno, popisu mého individuálního výtvarného vývoje a inspiračních zdrojů.
|
|
|
Přítomnost otců u porodu z retrospektivního pohledu obou rodičů
MATYÁŠOVÁ, Monika
Pomoc při porodu se v různých kulturních společenstvích a historických obdobích uplatňovala různými způsoby. Porod však vždy byl rodinnou událostí, které se otec účastnil ať přímo či nepřímo. Posledních deset let odhaluje, že úloha muže trojúhelníku matka, novorozenec a otec, je naprosto nezastupitelná a pozitivně se promítá do vztahu k matce- partnerce, ale i k samotnému dítěti. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry je přítomnost otce u porodu spontánní přání obou rodičů a nebo zda jde převážně o přání rodičky. Na základě vlastní zkušenosti z praxe byla stanovena tato hypotéza: Přítomnost otce u porodu je v převážné míře spontánní přání obou rodičů. K ověření hypotézy byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí dotazníku, který obsahoval 16 otázek pro matky a 16 otázek pro otce. Otázky byly pro obě skupiny respondentů stejné. Dotazník byl anonymní. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky, které rodily v českobudějovické nemocnici, a.s. a jejich partneři přítomni u porodu. Výzkumný soubor tvořilo 56 párů respondentů. Výsledky této práce ukazují, že přítomnost partnera u porodu je z převážné části spontánním přáním nastávajících rodičů. Je patrné, že budoucí tatínci již během těhotenství partnerky, sami shánějí potřebné informace o průběhu těhotenství a porodu. Prožívají těhotenství společně se ženou, nezaujímají ke graviditě partnerky lhostejný postoj. Je patrná aktivní příprava nastávajících párů k porodu. Hodnocení negativ a pozitiv přítomnosti otce u porodu je subjektivní a velmi individuální. Pokud je přítomnost partnera u porodu společné přání nastávajících rodičů, je porod jejich potomka neocenitelným zážitkem v jejich životě.
|
|
|
BABY BOXY - JEJICH VÝZNAM A VYUŽITÍ V PRAXI.
ALEXANDEROVÁ, Marcela
Babyboxy v České republice existují od roku 2005. Fungují jako nová možnost pro odložení nechtěného dítěte. Oslovený vzorek populace je dostatečně informován o funkci a potřebnosti tohoto zařízení. Toto zařízení se ukázalo jako potřebné. Od roku 2005 pomohlo již šesti dětem.
|
host ::
RSS.