|
|
Ontogenetické změny štítné žlázy králíka
BLÁHOVÁ, Kateřina
V literárním přehledu bakalářské práce je popsána štítná žláza z hlediska morfologie, fyziologie, mikroskopické stavby, prenatálního a postnatálního vývoje. Praktická část byla věnována morfometrickým změnám štítné žlázy v průběhu 39 dní postnatálního vývoje. K experimentu bylo využito 24 králíků plemene novozélandský bílý. Mikroskopicky byly stanoveny parametry: obvod, délka a šířka folikulů a výška thyreocytů. Při narození byl průměrný obvod folikulů 134,54 ? 7,81?m, délka 41,85 ? 0,93 ?m, šířka 39,45?4,05 ?m a výška thyreocytů 5,12?0,06 ?m. V 39. dnech (na konci experimentu) byl průměrný obvod folikulů 231,53 ? 37,95 ?m, délka 71,09 ? 12,19 ?m, šířka 68,97 ? 10,02 ?m a výška thyreocytů 5,69 ? 0,42 ?m. U všech parametrů je zřetelný nárůst kromě thyreocytů, u nich nárůst není tak patrný. Velikost obvodu se od narození do 39 dne věku zvětšila o 72,1 %, výška folikulů o 69,9 %, nejvíce šířka folikulů, a to o 77,4 %. Ve věku 5 dnů došlo ke snížení velikosti všech 3 sledovaných rozměrů, tedy ke zmenšení folikulů, to lze přisuzovat adaptaci štítné žlázy na postnatální období.
|
|
|
Postnatální změny střeva králíka.
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Tenké střevo je významný orgán gastrointestinálního traktu. V postnatálním období života prodělává pod vlivem vnitřních a vnějších faktorů významné adaptační změny. Cílem bakalářské práce bylo přinést poznatky o morfometrických změnách jednotlivých oddílů tenkého střeva králíků v průběhu 19 dnů postnatálního vývoje. Ve věku 0, 5, 10, 14 a 19 dní byla změřena délka jednotlivých úseků tenkého střeva a byly odebrány vzorky pro morfometrické vyšetření sliznice. Mikroskopicky byla stanovena délka a šířka klků, hloubka Lieberkühnových krypt a výška enterocytů. Průměrná délka tenkého střeva u novorozených králíků byla 61,4?2,4 cm a v 19 dnech 106,5?9,1 cm. Nejvýraznější nárůst délky byl pozorován u kyčelníku (124,4 %), a nejmenší u lačníku (63,1 %). V průběhu 19 denního vývoje králíků dosahovaly nejvyšší rozměry klky a Lieberkühnových krypty ve dvanáctníku, nejnižší v lačníku. Ve všech oddílech tenkého střeva byla okolo 10. dne života pozorována přechodná stagnace růstu enterocytů. Z výsledků vyplývá, že v průběhu rané postnatální ontogeneze (do 19 dní věku králíků) se nejrychleji adaptuje dvanáctník.
|
|
|
Morfometrická analýza pohlavních rozdílů chameleona Rhampholeon brevicaudatus
VIK, Daniel
V poslední době se stává velmi populárním chov takzvaných trpasličích chameleonů (rody Brookesia, Rhampholeon a Rieppeleon), zejména pro jejich velikost a také velmi zajímavý vzhled, který je přesným opakem velkých barevných chameleonů (např. rodu Furcifer). Nejběžnějším chovancem ze skupiny těchto trpasličích chameleonů je právě brokesie krátkoocasá (Rhampholeon brevicaudatus). Velkým problémem většiny chovatelů je však determinace pohlaví u těchto trpasličích chameleonů. Tato práce má za cíl přiblížit problematiku sexuálního dimorfismu u těchto trpasličích chameleonů. Sexuální dimorfismus se u těchto chameleonů projevuje delším a širším ocasem samců díky hemipenisovým kapsám. Tyto hemipenisové kapsy jsou dobře viditelné, proto se u těchto chameleonů dá pohlaví dobře rozeznat. Mezi další zjištěné rozdíly patří delší, širší a vyšší hlava samců a delší kosti končetin, jak humerus, tak femur.
|
|
|
Individuální růst a variabilita časných preimaginálních stádií vodní ploštice bodule obecné (Ilyocoris cimicoides) (Heteroptera: Nepomorpha: Naucoridae)
PILAŘOVÁ, Simona
Byl zkoumán vliv environmentálních faktorů (teplota a dostupnost potravy) na vývoj a růst prvních tří nymfálních stádií bodule obecné Ilyocoris cimicoides Linnaeus, 1758. Jedinci bodule byli chováni v experimentálních chovech individuálně od ekloze do dospělosti. Experimenty byly realizovány v kombinaci čtyř odlišných teplot (17?, 19?, 22? a 25?C) a dvou režimech různé dostupnosti potravy (full- krmeni každý den, red- krmeni obden) (celkem v osmi variantách pokusů). Bylo zjištěno, že teplota ovlivnila významně délku vývoje. Nejkratšího vývoje dosahovali dle očekávání jedinci chovaní při teplotě 25 °C. Délka vývoje se s klesající teplotou prodlužovala. Při nejnižších teplotách, aplikovaných v experimentu (17 ?C) se nejdéle vyvíjely nymfy 3. instaru, ale délka vývoje nymf 1. a 2. instaru se zkracovala. Nejnižší užitá teplota 17 ?C, ale zároveň i teplota nejvyšší 25 ?C, jsou pravděpodobně velmi blízko teplotní hranice, na které leží limity postembryonálního vývoje. Optimální teplotou pro vývoj bylo 22 ?C. Dále bylo zjištěno, že dostupnost potravy měla rovněž významný vliv na vývoj a růst. Překvapivě menší mortalita byla zaznamenána u jedinců s redukovaným potravním režimem, výjimkou byla pouze varianta s nízkou teplotou (19 ?C), kde byla zaznamenána vyšší mortalita právě u jedinců krmených obden.
|
|
|
Morfologická analýza vajíček tasemnic řádu Diphyllobothriidea
LEŠTINOVÁ, Kateřina
Řád Diphyllobothriidea je unikátní skupinou tasemnic. Mají široké spektrum definitivních hostitelů, zahrnující všechny skupiny tetrapodů, včetně člověka. Rozšíření je téměř globální. Vyskytují se nejen v sladkovodních a mořských ekosystémech, ale i na souši. Diagnostika diphyllobothriidů je velmi složitá. Studování morfologie vajíček by mohla diferenciální diagnostiku ulehčit. Kromě tvaru a velikosti vajíček může hrát klíčovou roli také charakter povrchu vajíček. Pro studii struktury povrchu jsme použila skenovací elektronový mikroskop (SEM). Byly provedeny experimentální nákazy křečků a dobrovolníka. Vajíčka z těchto nákaz byly analyzována. Byl dokumentován proces líhnutí koracidia.
|
|
|
Biosystematic studies in the family Cyperaceae
KOŠNAR, Jan
Práce se zaměřila na mikroevoluční mechanismy přispívající k morfologické rozmanitosti vybraných zástupců čeledi šáchorovitých (Cyperaceae). Bylo zjištěno, že přirozená hybridizace, prokázaná na základě morfologických i molekulárních znaků, je pravděpodobně důležitým zdrojem diverzifikace tropických bahniček (Eleocharis) podrodu Limnochloa. U polymorfního druhu ostřice obecné (Carex nigra) byla jako převažující příčina existence odlišných morfotypů odhalena silná fenotypová plasticita. Genetická (ekotypová) diferenciace mezi morfotypy C. nigra byla vzácná, z čehož vyplývá, že uplatňování úzkého taxonomického pojetí a vyčleňování dalších druhů je v případě C. nigra nevhodné.
|
|
|
Morfocytometrické vyšetření haemocytů ve srovnávací hematologii
ŠUBJAK, David
Standardní hematologické postupy v preklinických studiích toxicity jsou většinou prováděné na savcích, velmi často se jako hematotoxikologické modely používají bezobratlí,protože mohou být využiti při screeningu myelotoxicity. V této práci jsme zkoumali haemocyty Culex pipiens jako nový potenciální alternativní hematologický biomodel in vivo. Preparáty pro mikroskopickou analýzu přichystané z hemolymfy byly obarvené Pappenheimovo metodou pro zvýraznění morfologie a toluidinovou modří a AgNOR pro zvýraznění jadérek. Mikroskopické snímky byly zpracovány obrazovou analýzou,kde byla vyhodnocena velikost buňky, jádra a jadérka. Bylo nalezeno šest druhů haemocytů: granulocyty, prohemocyty, spherulocyty, plasmatocyty, adipohemocyty a oenocyty. Díky obrazové analýze jsme vytvořili morfometrický profil každého typu haemocytů a stanovili jsme jaderný koeficient. Popsali jsme významné rozdíly mezi velikostí prohemocytů, plasmocytů a oenocytů. Na základě velikosti jadérek jsme rozdělili haemocyty na další dvě významné skupiny. Obrazová analýza se zdá býti velmi nápomocnou při rozlišení různých haemocytárních linií, ale nemůžeme ji obecně použít pro rozlišení bez osobní kontroly díky přítomnosti statistických rozdílů nalezených pouze u některých srovnání buněčných typů.
|
|
|
Morfometrická analýza dvou druhů Ameiurus melas a Ameiurus nebulosus, (Teleostei:Ictaluridae) vyskytujících se na území České republiky
PÍCHA, Roman
Sumečkovití (Ictaluridae) je čeleď sladkovodních sumců a zahrnuje 7 rodů a 48 druhů. Původní domovinou této čeledi je Severní a Střední Amerika, ale některé druhy byly introdukovány i do jiných oblastí včetně Evropy. V České republice byl zaznamenán výskyt dvou druhů rodu Ameiurus. Sumeček americký (Ameiurus nebulosus) dovezený J. Šustou roku 1890, a sumeček černý (Ameiurus melas), který k nám byl dovezen v roce 2003 jako příměs s násadou kapra z Chorvatska. Jejich rozšíření je omezeno na malé oblasti v Polabí a Třeboňskou rybniční soustavu v Jižních Čechách. Tyto druhy jsou si velice podobné a jejich rozlišení je možné pouze na základě morfometrických a anatomických odlišností (počet ploutevních paprsků, ozubení trnu prsní ploutve). Proto bylo nutné provést detailnější měření obou druhů s cílem zjistit případné další rozdíly. Pomocí digitálního posuvného měřítka bylo měřeno 63 rozměrů a dále byly počítány ploutevní paprsky. Celkem bylo zpracováno 90 sumečků černých a 52 sumečků amerických.
|
|
|
Biologická charakteristika a význam sumečkovitých ryb ve vodách ČR
PÍCHA, Roman
Sumečkovití (Ictaluridae) je čeleď sladkovodních sumců a zahrnuje 7 rodů a 48 druhů. Původní domovinou této čeledi je Severní a Střední Amerika, ale některé druhy byly introdukovány i do jiných oblastí včetně Evropy. V České republice byl zaznamenán výskyt dvou druhů rodu Ameiurus. Sumeček americký (Ameiurus nebulosus) dovezený J. Šustou roku 1890, a sumeček černý (Ameiurus melas), který k nám byl dovezen v roce 2003 jako příměs s násadou kapra z Chorvatska. Jejich rozšíření je omezeno na malé oblasti v Polabí a Třeboňskou rybniční soustavu v Jižních Čechách Tyto druhy jsou si velice podobné a jejich rozlišení je možné pouze na základě morfometrických a anatomických odlišností (počet ploutevních paprsků, ozubení trnu prsní ploutve). Proto bylo nutné provést bližší zkoumání jedinců ulovených na území ČR s cílem prokázat výskyt sumečka černého a zhodnotit vliv těchto druhů na naše původní druhy ryb.
|
|
|
REVIZE BOTHRIOCEPHALIDNÍCH TASEMNIC (EUCESTODA: BOTHRIOCEPHALIDEA)Z RYB RODU SAURIDA.
VLČKOVÁ, Romana
Taxonomická revize vybraných rodů bothriocephalidních tasemnic (Bothriocephalus, Oncodiscus, Penetrocephalus a Tetrapapillocephalus) z ještěrohlavců rodu Saurida provedená na základě studia morfologie a morfometrie. Byl studován nový materiál ze 4 druhů ještěrohlavců z Indonésie a výsledky byly porovnány s dostupným typovým materiálem a s údaji v literatuře. Výsledky prokázaly platnost dvou druhů (Oncodiscus sauridae Yamaguti, 1934; Penetrocephalus ganapattii (Rao, 1954) Rao 1960).
|
host ::
RSS.