Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hybridizace jako zdroj ohrožení Urtica kioviensis
Pekařová, Michaela ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Štěpánek, Jan (oponent)
Hybridizace může mít na původní taxony negativní vliv, který představuje riziko pro biodiverzitu rostlin. Urtica kioviensis (kopřiva lužní, 2x) je vzácný druh kopřivy, který roste ve smíšených populacích společně s dvěma cytotypy (2x a 4x) blízce příbuzného taxonu Urtica dioica (kopřiva dvoudomá). V minulosti již byla popsána přítomnost hybridů. Hybridizace byla studována na lokalitách v Česku (PR Plačkův les a říčka Šatava, NPR Ranšpurk), na Slovensku (PR Jurský Šúr) a v Maďarsku (Kóny, Fehér-tó). Tyto taxony a jejich hybridi byli studováni pomocí průtokové cytometrie a morfometrické analýzy. Obě metody přinesly důkazy o probíhající hybridizaci. Spojitý "pattern" na diploidní úrovni naznačuje homoploidní hybridizaci a následnou introgresi postihující zejména U. kioviensis. Možnost zpětného křížení na diploidní úrovni potvrdila i analýzy fertility, resp. barvitelnosti, pylu. Byli detekováni i triploidní jedinci, kteří vykazují drobné rozdíly v relativních velikostech genomů a různá postavení vůči rodičovským taxonům v morfometrických analýzách. Na základě těchto výsledků není možné spolehlivě určit jejich původ. K heteroploidní hybridizaci pravděpodobně dochází, ale její přítomnost nelze jednoznačně potvrdit či vyloučit. Hybridi jsou běžní ve smíšených populacích U. kioviensis a představují riziko...
Sezónní proměnlivost druhů \kur{Euphrasia stricta} a \kur{Euphrasia nemorosa} na Šumavě a v Předšumaví
BOČKOVÁ, Pavla
Euphrasia je taxonomicky komplikovaný rod poloparazitických rostlin, který je schopen tvořit morfologicky odlišné časné a pozdní typy. V této bakalářské práci byl studován nový typ časných rostlin recentně nalezený na Šumavě. Časný typ byl srovnán s geograficky blízkými populacemi druhů E. stricta a E. nemorosa. Dále byla sledována sezónní variabilita obou druhů i časného typu v tomto území a rozdíly mezi populacemi E. stricta na Šumavě a v Předšumaví.
Morfometrická a genetická analýza skupiny \kur{Centaurea macroptilon}
OTISKOVÁ, Veronika
Skupina okruhu Centaurea macroptilon zahrnuje taxony Centaurea macroptilon, Centaurea oxylepis, Centaurea indurata a křížence. V této diplomové práci byla porovnána morfologická a genetická variabilita mezi taxony této skupiny. Na základě výsledků morfometrické a molekulární analýzy bylo zváženo současné taxonomické pojetí studovaných druhů a byly navrhnuty změny.
Taxonomic study of the Eurasian taxa of Tortula muralis (Pottiaceae, Musci) complex
KOŠNAR, Jiří
Práce se zabývá problematikou taxonomie mechů komplexu Tortula muralis. Taxony komplexu byly zkoumány pomocí morfometrické analýzy, stanovení ploidie průtokovou cytometrií a analýzou sekvencí ITS regionu jaderné ribozomální DNA. Morfometrická a cytometrická analýza odhalila pouze dvě dobře odlišené skupiny, které odpovídaly nápadně variabilní T. muralis a poměrně uniformní T. lingulata. Variabilita ITS sekvencí byla pravděpodobně způsobena genovým tokem mezi některými morfologicky definovanými taxony komplexu. U některých taxonů komplexu byl detekován opakovaný a polytopický autopolyploidní původ polyploidních rostlin. Na základě získaných dat byly navrženy změny v taxnomickém konceptu T. muralis. Hybridizace se jeví jako pravděpodobný zdroj morfologické a taxonomické diverzity komplexu T. muralis.
Identifikace zdrojových populací želvy paprsčité \kur{(Astrochelys radiata)} chovaných v lidské péči
PAVLÍKOVÁ, Lucie
Tato práce je koncipována jako grantová žádost na financování projektu, jehož cílem je pomocí měření 39 znaků na krunýřích želv paprsčitých zjistit, do které ze tří populací na Madagaskaru tyto nezákonně získané želvy patří.
Taxonomická problematika rodu \kur{Calamagrostis phragmitoides} ve střední Evropě
SCHAABOVÁ, Veronika
Určování druhů rodu Calamagrostis dle morfologie je problematické. V České republice bylo studováno přibližně 20 populací ze dvou druhů tohoto rodu. Morfometrickou analýzou, průtokovou cytometrií a sekvenací byly tyto dva druhy rozlišeny a byly určeny jejich taxonomické vztahy.
Morfometrická analýza ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) v České republice
KREJČÍ, Tomáš
Zootoca vivipara je nejmenším ze čtyř druhů ještěrek vyskytujících se na území České republiky. U mnoha druhů ještěrů se vyskytuje sexuální dimorfismus v nejrůznějších znacích a jeho výskyt byl předpokládán i u tohoto druhu. Zkoumáno bylo osm znaků: celková délka těla, délka těla, délka ocasu, délka a šířka hlavy, počet femorálních pórů, počet ventrálií a počet lamel na čtvrtém prstu zadní končetiny. Znaky byly porovnávány na exemplářích ze sbírek Národního muzea v Praze pocházejících ze dvou oblastí {--} Šumava a Děčínský Sněžník. Analýza kovariance (ANCOVA) pro oblast Šumavy ukázala sexuální dimorfismus, kdy u samců je větší celková délka těla, délka ocasu, délka a šířka hlavy a počet femorálních pórů. U samic je větší počet ventrálií. Pro oblast Děčínského Sněžníku ukázala analýza kovariance sexuální dimorfismus v celkové délce těla, v délce ocasu, v délce a šířce hlavy, kdy hodnoty všech znaků jsou větší u samců. Počet ventrálií je opět vyšší u samic. Variabilita některých znaků vykazovala také závislost na nadmořské výšce. Signifikantní závislost na nadmořské výšce, zkoumaná analýzou kovariance byla zjištěna u jedinců z oblasti Šumavy v celkové délce těla, v délce ocasu a v délce hlavy, kdy hodnoty všech těchto znaků s rostoucí nadmořskou výškou klesají. Šířka hlavy vykazovala závislost pouze v absolutních hodnotách (ANOVA), kdy opět s rostoucí nadmořskou výškou hodnoty klesaly. U jedinců z oblasti Děčínského Sněžníku se projevila signifikantní závislost na nadmořské výšce pouze v absolutních hodnotách v délce těla, v délce hlavy a v šířce hlavy. Analýza kovariance u těchto znaků byla statisticky neprůkazná.
Morfometrická analýza Novohradských hor
ČÍŽEK, Ondřej
Diplomová práce se zabývá morfometrickou analýzou Novohradských hor. Část dat potřebná pro tuto práci byla zjišťována prostřednictví terénního průzkumu. Výsledky měření puklinového systému byly zpracovány a vyhotoveny růžicové diagramy. Tato fakta byla doplněna již známými výsledky měření z dalších lokalit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.