Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  začátekpředchozí27 - 36  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Potvrzení výskytu \kur{Beauveria caledonica} v NP Šumava pomocí metod molekulárních markerů
BINDER, Richard
Biologická ochrana rostlin proti hmyzím škůdcům představuje významnou alternativu vůči ochraně chemické. Jedna z velmi významných skupin, použitelných v biologické ochraně rostlin proti hmyzím škůdcům jsou entomopatogenní houby. Entomopatogenní houby jsou mikroskopické houby, které jsou schopny vyvolávat primární onemocnění hmyzích škůdců. Je to druhově velmi heterogenní skupina a celosvětově bylo izolováno a popsáno více než 750 druhů entomopatogenních hub. Mezi nejvýznamnější rody entomopatogenních hub patří rod Beauveria. V České republice byl zaznamenán výskyt rodů B. bassiana, B. brongniartii a nově, na základě této práce, B. caledonica. Tato studie je zaměřena na potvrzení výskytu B. caledonica v NP Šumava. K potvrzení výskytu byly využity analýzy založené na metodách molekulárních markerů. Molekulární markery jsou nepostradatelnou součástí vědy v oblasti mykologie zahrnující například popis kmenů, populační genetiku, detekci a identifikaci hub, fylogenetické studie a evoluční biologii. Pro tuto studii byly použity sekvenační analýzy regionů ITS, EF1- a LSU. Výstupní data těchto analýz byla použita na vytvoření fylogenetických stromů. Výsledkem je druhové zařazení zkoumaných izolátů.
Molekulární markery pro druhovou identifikaci entomopatogenních hlístic (Nematoda: \kur{Steinernematidae})
FAKTOROVÁ, Lucie
V této práci byly testovány 4 molekulární markery (mitochondriální ND2, ND4, CytB a jaderný ITS) pro druhovou identifikaci entomopatogenních hlístic. Markery ND2 a ITS byly úspěšně amplifikovány a sekvenovány. Tyto upravené sekvence byly dále využity pro vytvoření dendrogramů. Jejich schopnost rozlišovat jednotlivé druhy hlístic byla testována pomocí statistických metod.
Biosystematic studies in the family Cyperaceae
KOŠNAR, Jan
Práce se zaměřila na mikroevoluční mechanismy přispívající k morfologické rozmanitosti vybraných zástupců čeledi šáchorovitých (Cyperaceae). Bylo zjištěno, že přirozená hybridizace, prokázaná na základě morfologických i molekulárních znaků, je pravděpodobně důležitým zdrojem diverzifikace tropických bahniček (Eleocharis) podrodu Limnochloa. U polymorfního druhu ostřice obecné (Carex nigra) byla jako převažující příčina existence odlišných morfotypů odhalena silná fenotypová plasticita. Genetická (ekotypová) diferenciace mezi morfotypy C. nigra byla vzácná, z čehož vyplývá, že uplatňování úzkého taxonomického pojetí a vyčleňování dalších druhů je v případě C. nigra nevhodné.
Využití molekulárních markerů ve šlechtitelských programech řepky
KRISTINOVÁ, Helena
Ve snaze zvýšit produkci je šlechtění zaměřeno na linie využitelné pro tvorbu F1 hybridů. Samčí sterilita a autoinkompatibilita by zde pak mohla najít významné uplatnění. Velké naděje jsou v posledních letech vkládány do tzv. molekulárních metod, tedy postupů, které v našem případě využívají molekulárně-genetických technik, které jsou rychlejší, spolehlivější a hlavně specifičtější než klasické postupy založené na morfologických deskriptorech. Cílem diplomové práce byla optimalizace metod PCR analýzy a vývoj markerů pro selekci cílových rostlin v programech hybridního šlechtění řepky. V diplomové práci byl testován nový marker detekující gen obnovy fertility (Rf) u rostlinného materiálu CMS Ogu-INRA. Primerový pár RsPPRF2/RsPPRR2 byl vytvořen v kódující oblasti pro PPR-B protein, který se podílí na obnově fertility u CMS Ogu-INRA. Navržené primery BrSLGIIF/BrSLGIIR se testovaly u AI rostlin. Nejoptimálnější teplota nasedání testovaných primerů BrSLGIIF/BrSLGIIR byla z testovaného rozmezí 58 °C. Přesto docházelo k amplifikaci i u AK rostlin. U nově navržených primerů byla provedena optimalizace podmínek PCR reakce. S použitím dostupných primerů e/f byl technikou PCR-RFLP testován soubor F1 hybridů vzniklých po křížení AI linií s odlišnými S II haplotypy, za účelem detekce možného polymorfimu.
Možnosti techniky AFLP ve studiu genetické struktury populací Beauveria bassiana
BERANOVÁ, Kristina
Beauveria bassiana je hojně využívaná v biologické kontrole proti hospodářsky významným škůdcům. Detekce jak morfologického, tak genetického polymorfismu mezi jednotlivými izolovanými druhy a kmeny v přirozeném prostředí je důležitá ke studiu jejich šíření a působení v ekosystému. Cílem této studie bylo zjistit, v jakém vztahu jsou {\clqq}lokální kmeny`` s ekologickými aspekty biologické kontroly v chráněné zóně a zhodnotit polymorfismus u populace sebrané v NP Šumava a exotických kmenů pomocí metod molekulárních markerů. Bylo analyzováno 39 kmenů odebraných v Šumavském a Krkonošském Národním parku v České republice a 11 kmenů z různých zemí světa. Polymorfismus těchto kmenů byl zjišťován pomocí různých metod a přístupů molekulárních markerů na základě DNA. V této studii je genetická variabilita hodnocena pomocí AFLP markerů. Z výsledků bylo zjištěno, že populace pocházející z NP Šumava je velmi uzavřená a {\clqq}lokální kmeny`` lze díky těmto metodám velmi dobře charakterizovat i ve srovnání s jinými kmeny z odlišných částí České republiky i z jiných zemí. Díky těmto screeningovým analýzám byl ujednocen vzorek Bba I101. Na jehož základě byl použit preparát proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus), který se vyskytuje se v Národním parku Šumava v České republice. Tato studie byla podporována granty GAČR 521/08/H042, MSM 60076658-06, MZP SP/2d1/41/08.
Analýza low-copy sekvencí a její využití pro hodnocení polymorfismu kmenů/izolátů \kur{Beauveria bassiana}
JOZOVÁ, Eva
Beauveria bassiana je využívaná v biologické kontrole proti hospodářsky významným škůdcům. Detekce morfologického i genetického polymorfismu mezi jednotlivými izolovanými druhy a kmeny v přirozeném prostředí je důležitá ke studiu jejich šíření a působení v ekosystému. Cílem této studie bylo zjistit, v jakém propojení jsou {\clqq}lokální kmeny`` s ekologickými aspekty biologické kontroly v chráněné zóně a zhodnotit polymorfismus jednotlivých úseků pomocí metod molekulárních markerů. Bylo analyzováno 36 kmenů odebraných v Národním parku Šumava v České republice. Polymorfismus těchto kmenů byl zjišťován podle sekvencí LSU (28S velká podjednotka ribosomální DNA). Vypozorovali jsme, že populace pocházející z Národního parku Šumava je velmi uzavřená. {\clqq}Lokální kmeny`` lze díky těmto metodám velmi dobře charakterizovat i ve srovnání s jinými kmeny z odlišných částí České republiky i z jiných zemí. Populace z Národního parku Šumava nevykazuje žádné rozdíly v polymorfismu. Díky této analýze byl ujednocen vzorek Bba I101. Tento preparát je opětovně používán na lýkožrouta smrkového, vyskytujícího se v Národním parku Šumava v České republice. Tato studie byla podporována granty GAČR 521/08/H042, MSM 60076658-06, MZP SP/2d1/41/08.
Diagnostika druhových komplexů čeledi Adelgidae na základě molekulárních markerů
CHUNDELOVÁ, Daniela
Bylo testováno 5 molekulárních markerů (mt AT-control region, COI, nukleární ITS a markery z genomu endosymbionta Buchnera sp. - argS,rrs) pro jejich použití k rozdělení druhových komplexů u 2 rodů z čeledi Adelgidae. Úspěšně naamplifikovány a osekvenovány byly markery COI, argS, rrs. Sekvence byly použity k vytvoření fylogenetických stromů. Tyto markery jsou vhodné k rozdělení rodů, k rozlišení na druhové úrovni budou testovány další markery.
Využití techniky PCR-RFLP pro hodnocení polymorfismu ITS regionu u kmenů \kur{Beauveria bassiana}
KOCKOVÁ, Lucie
Cílem této práce bylo posouzení vhodnosti techniky PCR-RFLP a analýzy ITS regionu pro účely hodnocení genetické variability entomopatogenních hub - Beauveria bassiana, Beauveria brongniartii a Isaria fumosorosea. Na základě analýzy ITS-RFLP kmeny B. bassiana původem z NP Šumava tvořily jednu homogenní skupinu, zatímco kmeny B.bassiana z jiných geografických lokalit vykazovaly vyšší stupeň polymorfismu a došlo k jasnému odlišení různých druhů entomopatogenních hub použitých v této studii.
Druhová identifikace korovnic (\kur{Adelgidae}) na základě molekulárních markerů
VĚCHTOVÁ, Pavlína
Byly testovány čtyři molekulární markery (jaderné ITS a EF1 alfa a mitochondriální AT-Rich a COI) pro možnost jejich využití při druhové identifikaci vybraných druhů čeledi Adelgidae. Úspěšně se podařilo naamplifikovat a osekvenovat markery COI a EF1 alfa. Sekvence těchto dvou markerů byly použity pro rekonstrukci dendrogramů metodou Minimum Evolution a modelem Kimura 2-Parameter. Porovnáním dendrogramů s předpoklady založenými na morfologii a biologii korovnic potvrdilo schopnost vybraných markerů věrohodně rozlišit taxonomické vztahy v rámci Adelgidae, nicméně bude třeba pokračovat v testování a vybrat další markery pro přesnější rozlišení sesterských druhů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   začátekpředchozí27 - 36  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.