|
|
Technologická optimalizace čtvrtprovozní výroby PP-g-IAH
Arvai, Tomáš ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací čtvrtprovozní výroby polypropylenu roubovaného anhydridem kyseliny itakonové. Teoretická část popisuje dosavadní poznatky z radikálového roubování polyolefinů s důrazem na různé faktory ovlivňující proces roubování v tavenině. V experimentální části bylo v rámci optimalizace měřeno množství polymeru vytlačeného za hodinu, dále krouticí momenty a tlaky na trysce dvoušnekového extrudéru v průběhu všech extruzí. V souběžně rotujícím dvoušnekovém extrudéru (Brabender 25 DSE L/D = 34) byly připraveny dvě sady vzorků. Pro výrobní teplotu 200 °C byla sada v rozsahu molárních poměrů iniciátoru ku monomeru 1:2 až 1:20, sada pro teplotu 230 °C byla v rozsahu 1:4 až 1:20. U všech extruzí byly nastaveny otáčky 30 RPM, reakční doba 3 minuty a všechny vzorky obsahovali stejnou hmotnostní koncentraci monomeru 0,5 %, iniciátorem byl 2,5-di(tert-butylperoxy)-2,5-dimethylhexan (Luperox 101). Degradace vzorků byla sledována měřením MVR, konverze a koncentrace navázaného monomeru ve vzorcích byly analyzovány acidobazickou titrací a FT-IR spektroskopií.
|
|
|
Příprava materiálů na bázi reaktivně modifikovaných polyolefinů
Běťák, Lukáš ; Žídek, Jan (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje přípravu modifikovaných polyolefinů roubováním anhydridem kyseliny itakonové a následnou reakcí s primárními anebo sekundárními aminy (diaminododekan, aminoethylethanolamin a aminoethylpiperazin). Současné poznatky o radikálové a kondenzační modifikaci polypropylenu byly shrnuty v teoretické části, kde je popsáno i využití reaktivně modifikovaného polypropylenu. Modifikace polypropylenu byla provedena radikálovým roubováním a následnou kondenzační reakcí amino sloučenin s naroubovaným anhydridem. Příprava radikálově roubovaného polypropylenu (PP-g-IAH) byla prováděna v souběžně rotujícím dvoušnekovém extruderu Brabender (25 DSE L/D = 34) při teplotě 230 °C, otáčkách 30 RPM a reakční době 3 minuty. Hmotnostní obsah monomeru v připraveném polymeru byl 0,5 hm %. Iniciátorem reakce byl peroxid 2,5 dimethy-2,5-bis(tert-butylperoxy) hexan (Luperox 101) v molárním poměru iniciátor/monomer = 1:0,6. Následně byl PP-g-IAH modifikován aminy v molárním poměru anhydrid/amin od 1:0,3 do 1:1 v jednošnekovém extruderu Betol (1825 L/D = 39). Reaktivní extruze probíhala při teplotě 210 °C, otáčky byly 30 RPM po dobu 3 minut. Analýzou vzorků pomocí infračervené spektroskopie byla stanovena konverze roubovací a kondenzační reakce a vliv amino sloučenin na vznik amidu a imidu anhydridu. Vliv přídavku amino sloučenin na krystalinitu polymeru byl analyzován pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie. Termická stabilita modifikovaných polymerů byla studována pomocí termogravimetrické analýzy. Reologické chování modifikovaného PP bylo analyzováno měřením komplexní viskozity.
|
|
|
Modifikace polypropylenu reaktivním kompaundováním
Svítil, Jan ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
V literární rešerši jsou shrnuty dosavadní znalosti o radikálově iniciovaném roubování polypropylenu. Dále obsahuje poznatky ze studií o adamantanu, jeho derivátech a jejich využití v oblasti polymerní chemie. V experimentální části byl připraven modifikovaný polypropylen radikálově iniciovaným roubováním v hnětiči Brabender při teplotách 185 a 195 °C, otáčkách 40/min a reakční době 5 min. Jako iniciátor byl použit 2,5-dimethyl-2,5-bis(terc-butylperoxy)hexan (Trigonox 101) při množstvích 0,2 – 4 hm. %. Pro experimentální část byl zvolen 1-vinyladamantan jako monomer a jeho obsah se pohyboval v rozmezí 0,75 – 2,24 hm. %. U připravených vzorků byla provedena zkouška mechanických vlastností v tahu, zkouška vrubové houževnatosti dle Charpyho a měření indexu toku. Vzorek s obsahem iniciátoru 0,2 hm. % a monomeru 1,4 hm. % vykazoval zvýšenou vrubovou houževnatost o 56,3 %, pevnost o 8,7 %, tažnost o 11,5 % a snížený index toku (230 °C; 2,16 kg) o 29,7 % oproti slepému vzorku. Měření točivého momentu naznačovalo přítomnost roubovacích reakcí, to však nebylo možné dokázat analytickou metodou FTIR, a tak byly navrženy vhodnější metody.
|
|
|
Modifikace polypropylenu reaktivním kompaundováním
Svítil, Jan ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
V literární rešerši jsou shrnuty dosavadní znalosti o radikálově iniciovaném roubování polypropylenu. Dále obsahuje poznatky ze studií o adamantanu, jeho derivátech a jejich využití v oblasti polymerní chemie. V experimentální části byl připraven modifikovaný polypropylen radikálově iniciovaným roubováním v hnětiči Brabender při teplotách 185 a 195 °C, otáčkách 40/min a reakční době 5 min. Jako iniciátor byl použit 2,5-dimethyl-2,5-bis(terc-butylperoxy)hexan (Trigonox 101) při množstvích 0,2 – 4 hm. %. Pro experimentální část byl zvolen 1-vinyladamantan jako monomer a jeho obsah se pohyboval v rozmezí 0,75 – 2,24 hm. %. U připravených vzorků byla provedena zkouška mechanických vlastností v tahu, zkouška vrubové houževnatosti dle Charpyho a měření indexu toku. Vzorek s obsahem iniciátoru 0,2 hm. % a monomeru 1,4 hm. % vykazoval zvýšenou vrubovou houževnatost o 56,3 %, pevnost o 8,7 %, tažnost o 11,5 % a snížený index toku (230 °C; 2,16 kg) o 29,7 % oproti slepému vzorku. Měření točivého momentu naznačovalo přítomnost roubovacích reakcí, to však nebylo možné dokázat analytickou metodou FTIR, a tak byly navrženy vhodnější metody.
|
|
|
Příprava materiálů na bázi reaktivně modifikovaných polyolefinů
Běťák, Lukáš ; Žídek, Jan (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje přípravu modifikovaných polyolefinů roubováním anhydridem kyseliny itakonové a následnou reakcí s primárními anebo sekundárními aminy (diaminododekan, aminoethylethanolamin a aminoethylpiperazin). Současné poznatky o radikálové a kondenzační modifikaci polypropylenu byly shrnuty v teoretické části, kde je popsáno i využití reaktivně modifikovaného polypropylenu. Modifikace polypropylenu byla provedena radikálovým roubováním a následnou kondenzační reakcí amino sloučenin s naroubovaným anhydridem. Příprava radikálově roubovaného polypropylenu (PP-g-IAH) byla prováděna v souběžně rotujícím dvoušnekovém extruderu Brabender (25 DSE L/D = 34) při teplotě 230 °C, otáčkách 30 RPM a reakční době 3 minuty. Hmotnostní obsah monomeru v připraveném polymeru byl 0,5 hm %. Iniciátorem reakce byl peroxid 2,5 dimethy-2,5-bis(tert-butylperoxy) hexan (Luperox 101) v molárním poměru iniciátor/monomer = 1:0,6. Následně byl PP-g-IAH modifikován aminy v molárním poměru anhydrid/amin od 1:0,3 do 1:1 v jednošnekovém extruderu Betol (1825 L/D = 39). Reaktivní extruze probíhala při teplotě 210 °C, otáčky byly 30 RPM po dobu 3 minut. Analýzou vzorků pomocí infračervené spektroskopie byla stanovena konverze roubovací a kondenzační reakce a vliv amino sloučenin na vznik amidu a imidu anhydridu. Vliv přídavku amino sloučenin na krystalinitu polymeru byl analyzován pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie. Termická stabilita modifikovaných polymerů byla studována pomocí termogravimetrické analýzy. Reologické chování modifikovaného PP bylo analyzováno měřením komplexní viskozity.
|
|
|
Technologická optimalizace čtvrtprovozní výroby PP-g-IAH
Arvai, Tomáš ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací čtvrtprovozní výroby polypropylenu roubovaného anhydridem kyseliny itakonové. Teoretická část popisuje dosavadní poznatky z radikálového roubování polyolefinů s důrazem na různé faktory ovlivňující proces roubování v tavenině. V experimentální části bylo v rámci optimalizace měřeno množství polymeru vytlačeného za hodinu, dále krouticí momenty a tlaky na trysce dvoušnekového extrudéru v průběhu všech extruzí. V souběžně rotujícím dvoušnekovém extrudéru (Brabender 25 DSE L/D = 34) byly připraveny dvě sady vzorků. Pro výrobní teplotu 200 °C byla sada v rozsahu molárních poměrů iniciátoru ku monomeru 1:2 až 1:20, sada pro teplotu 230 °C byla v rozsahu 1:4 až 1:20. U všech extruzí byly nastaveny otáčky 30 RPM, reakční doba 3 minuty a všechny vzorky obsahovali stejnou hmotnostní koncentraci monomeru 0,5 %, iniciátorem byl 2,5-di(tert-butylperoxy)-2,5-dimethylhexan (Luperox 101). Degradace vzorků byla sledována měřením MVR, konverze a koncentrace navázaného monomeru ve vzorcích byly analyzovány acidobazickou titrací a FT-IR spektroskopií.
|
host ::
RSS.