|
|
Nerovnomoměrný rozvoj světové ekonomiky
Bílý, Boris ; Pavlínek, Petr (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nerovnoměrnostmi v ekonomickém rozvoji světa. Pro správné zhodnocení vývoje ekonomiky je vývoj pojat v kontextu teorie světových systémů. Ta klade důraz na propojení světové ekonomiky. Otázka, zda dochází ke konvergenci či divergenci mezi zeměmi a jejich skupinami je důležitou otázkou současného studia globalizace. Zatímco zastánci modernizační teorie se přiklání k názoru, že země se sbližují, proponenti teorie světového systému mají spíše opačný názor. Další příspěvek práce je v hodnocení ekonomického rozvoje nejen na základě produkční schopnosti a růstu, ale přístupem komplexnějším zahrnujícím rozvoj celé společnosti. Proto byl pro hodnocení použit Index lidského rozvoje a zkoumané období bylo díky dostupnosti dat stanoveno na 1980- 2014. Práce přitom zkoumá nejen nerovnoměrnost mezi jednotlivými skupinami světového systému, ale částečně i uvnitř těchto skupin. Teoretická část sestává z diskuze vývoje studia světového systému a ekonomického rozvoje spolu s vysvětlením nutných termínů a souvislostí. Praktická část spočívá ve vlastní regionalizaci světa do tří částí světového systému (jádra, semiperiferie a periferie) dle kritérií zvolených v kontextu teorie světového systému. Samotný výzkum je především analýzou vývoje Indexu lidského rozvoje v těchto skupinách zemí....
|
|
|
Vliv institucionálního prostředí na vývoj ekonomik postsocialistických zemí
Mádr, Michal
Tato disertační práce se zabývá ekonomickými důsledky utvořeného institucionálního prostředí v postsocialistických ekonomikách. Institucionální prostředí je ztotožněno s politickým uspořádáním. Hlavním cílem bylo zjistit, zda úroveň politického prostředí ovlivňuje ekonomickou výkonnost v postsocialistických ekonomikách. Úroveň politického uspořádání je v této práci vyjádřena dvěma způsoby. Prvním z nich je použití standardního vyjádření prostřednictvím tří konceptů (Freedom in World, Polity2, Liberal Democracy Index V-Dem). V rámci druhého způsobu je tato úroveň spojena s jednotlivými politickými režimy (demokracie a autoritářské režimy; liberální demokracie a neliberální režimy). Na základě výsledků lineární regresní analýzy je možné tvrdit, že vyšší úroveň politických institucí podporuje ekonomickou výkonnost. Zároveň jednotlivé analýzy naznačují, že liberální demokracie dosahují nejvyšší ekonomické výkonnosti v rámci jednotlivých politických režimů, zatímco demokratické režimy mají podobné ekonomické výsledky jako autoritářské režimy. První dílčí cíl ověřoval opačnou vazbu, tedy zda faktory ekonomické výkonnosti reprezentující modernizační teorii měly vliv na utváření politických režimů v postsocialistickém prostoru. Pro naplnění daného cíle byla použita probit regresní analýza. V rámci této analýzy bylo identifikováno, že jednotlivé faktory modernizační teorie (ekonomická úroveň a vzdělanost) měly vliv na etablování liberálních demokracií. Na základě výsledků této analýzy byly rovněž diskutovány další dvě teorie vysvětlující utváření politických institucí, konkrétně raně vyvinuté instituce a prokletí hojnosti přírodních zdrojů. V poslední části byl naplněn druhý dílčí cíl prostřednictvím analyzování oboustranné kauzální spojitosti mezi úrovní politických systému a ekonomickou výkonností s užitím testu Grangerovy kauzality. Výsledky tohoto testu naznačují, že pravděpodobně neexistuje v grangerovském pojetí oboustranný kauzální vztah mezi těmito veličinami. Zároveň je tato oboustranná kauzální spojitost přítomna pouze v případě liberálních demokracií.
|
|
|
Nerovnomoměrný rozvoj světové ekonomiky
Bílý, Boris ; Pavlínek, Petr (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nerovnoměrnostmi v ekonomickém rozvoji světa. Pro správné zhodnocení vývoje ekonomiky je vývoj pojat v kontextu teorie světových systémů. Ta klade důraz na propojení světové ekonomiky. Otázka, zda dochází ke konvergenci či divergenci mezi zeměmi a jejich skupinami je důležitou otázkou současného studia globalizace. Zatímco zastánci modernizační teorie se přiklání k názoru, že země se sbližují, proponenti teorie světového systému mají spíše opačný názor. Další příspěvek práce je v hodnocení ekonomického rozvoje nejen na základě produkční schopnosti a růstu, ale přístupem komplexnějším zahrnujícím rozvoj celé společnosti. Proto byl pro hodnocení použit Index lidského rozvoje a zkoumané období bylo díky dostupnosti dat stanoveno na 1980- 2014. Práce přitom zkoumá nejen nerovnoměrnost mezi jednotlivými skupinami světového systému, ale částečně i uvnitř těchto skupin. Teoretická část sestává z diskuze vývoje studia světového systému a ekonomického rozvoje spolu s vysvětlením nutných termínů a souvislostí. Praktická část spočívá ve vlastní regionalizaci světa do tří částí světového systému (jádra, semiperiferie a periferie) dle kritérií zvolených v kontextu teorie světového systému. Samotný výzkum je především analýzou vývoje Indexu lidského rozvoje v těchto skupinách zemí....
|
host ::
RSS.