|
|
Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu
Chmelíková, Martina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt: Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu Klíčová slova: dělba moci, ústavní zákony, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní, hlava státu, prezidentský systém, parlamentní systém Abstrakt: Tato práce se zabývá popisem historického vývoje dělby státní moci a její aktuální nastavení v České republice a ve Francouzské republice a především postavením hlav jednotlivých států. Cílem je charakterizovat shodné a odlišné body v postavení a pravomocích prezidentů obou republik. Práce je rozdělena do tří kapitol a ty jsou dále členěny na dílčí podkapitoly. V první kapitole je vysvětlen vývoj dělby státní moci od prvních teoretických myšlenek až po praktické začlenění do politického systému. Kapitola druhá charakterizuje rozdělení státní moci v České republice a Francii, popisu každé moci je věnována samostatná podkapitola. Třetí kapitola se věnuje postavení, mandátu, volbě a pravomocím hlavy státu v obou zemích. Následně jsou zjištěné informace shrnuty v podkapitole, která se zaměřuje na shodné a odlišné body prezidentských funkcí.
|
|
|
Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu
Chmelíková, Martina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt: Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu Klíčová slova: dělba moci, ústavní zákony, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní, hlava státu, prezidentský systém, parlamentní systém Abstrakt: Tato práce se zabývá popisem historického vývoje dělby státní moci a její aktuální nastavení v České republice a ve Francouzské republice a především postavením hlav jednotlivých států. Cílem je charakterizovat shodné a odlišné body v postavení a pravomocích prezidentů obou republik. Práce je rozdělena do tří kapitol a ty jsou dále členěny na dílčí podkapitoly. V první kapitole je vysvětlen vývoj dělby státní moci od prvních teoretických myšlenek až po praktické začlenění do politického systému. Kapitola druhá charakterizuje rozdělení státní moci v České republice a Francii, popisu každé moci je věnována samostatná podkapitola. Třetí kapitola se věnuje postavení, mandátu, volbě a pravomocím hlavy státu v obou zemích. Následně jsou zjištěné informace shrnuty v podkapitole, která se zaměřuje na shodné a odlišné body prezidentských funkcí.
|
|
|
Veřejný ochránce práv a jeho vztah k soudní moci
Rybová, Lucie ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Grospič, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat instituci Veřejného ochránce práv, jeho místo v dělbě moci a především analyzovat jeho vztah k moci soudní. Práce je rozdělena do pěti částí, přičemž první tři části jsou zaměřeny na teoretický popis instituce Veřejného ochránce a jeho zařazení v systému kontroly veřejné správy. Ve čtvrté části je podrobně popsána pozice veřejného ochránce v dělbě moci a jeho vztah k moci soudní. Pátá část je zaměřena na konkrétní otázky týkající se vztahu veřejného ochránce a soudů. Veřejný ochránce práv má za úkol chránit občany před jednáním úřadů, které je v rozporu s právem, před jejich nečinností a před chováním, které neodpovídá principům dobré správy a principům právního demokratického státu. Soudy chrání občany pouze před protiprávním jednáním, ale na rozdíl od ochránce mají k dispozici rozhodnutí, které je vynutitelné státní mocí. Vztah veřejného ochránce práv a moci soudní je charakteristický vysokou mírou nezávislosti.
|
host ::
RSS.