|
|
Bezobratlí živočichové indikující mořské louky se zaměřením na měkkýše.
Koucký, Václav ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Petrusek, Adam (oponent)
Mořské trávy jsou krytosemenné rostliny adaptované na život v mořském prostředí tvořící porosty podél pobřeží všech kontinentů kromě Antarktidy. Jedná se o ekologicky významné, vysoce produktivní ekosystémy. Záznamy mořských trav ve fosilním záznamu jsou relativně skoupé, jelikož mořské trávy špatně fosilizují. Ke zkoumání rozšíření a ostatních charakteristik tohoto významného ekosystému v geologické minulosti potřebujeme být schopni identifikovat porosty mořských trav z nepřímých indikátorů, mezi které patří také měkkýši. Z dosavadních informací zjišťujeme, že mezi měkkýši je několik dobrých indikátorů výskytu porostů mořských trav, ale všechny mají svá úskalí a neexistuje žádný indikátor naprosto spolehlivý. Ke zjištění výskytu mořských trávníků musíme v absenci fosilizovaných mořských trav využít všech indicií, které nám daná lokalita nabízí.
|
|
|
Systematika, paleoekologie a trofická struktura asociací mlžů v rámci OAE2 eventu české křídové pánve (svrchní cenoman): lom Pecínov
Kunstmüllerová, Lucie
Název práce: Systematika, paleoekologie a trofická struktura asociací mlžů v rámci OAE2 eventu české křídové pánve (svrchní cenoman): lom Pecínov Autor: Bc. Lucie Kunstmüllerová Katedra: Ústav geologie a paleontologie Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Martin Košťák, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce shrnuje poznatky o společenstvu mlžů přítomném na lokalitě Pecínov, jejich taxonomický přehled a paleoekologické vyhodnocení. V rámci řešeršní části je stručně popsána geologie oblasti a lokalita je zařazena do kontextu české křídové pánve. Část práce je také věnována procesům souvisejícím s anoxickými událostmi, zvláště pak s druhou anoxickou událostí na hranici cenoman/turon. Praktická část práce se zabývá systematikou zjištěných společenstev mlžů (s výjimkou inoceramidní fauny) a statistickým zpracováním výsledků s důrazem na paleoekologickou analýzu společenstva a její využití pro interpretaci paleoprostředí. Celkem bylo v rámci práce zpracováno přes 350 jedinců a rozpoznáno bylo 20 rodů z 15 čeledí a 9 řádů. Podrobně je diskutována funkční morfologie a zástupci jsou rozřazeni do čtyř skupin na základě životní strategie: epifauní filtrátoři, semi-infauní filtrátoři, infauní filtrátoři a infauní detritofágové. V práci jsou detailně diskutovány výsledky a poskytnuta nová data pro interpretaci lokality.
|
|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Systematika, paleoekologie a trofická struktura asociací mlžů v rámci OAE2 eventu české křídové pánve (svrchní cenoman): lom Pecínov
Kunstmüllerová, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
Název práce: Systematika, paleoekologie a trofická struktura asociací mlžů v rámci OAE2 eventu české křídové pánve (svrchní cenoman): lom Pecínov Autor: Bc. Lucie Kunstmüllerová Katedra: Ústav geologie a paleontologie Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Martin Košťák, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce shrnuje poznatky o společenstvu mlžů přítomném na lokalitě Pecínov, jejich taxonomický přehled a paleoekologické vyhodnocení. V rámci řešeršní části je stručně popsána geologie oblasti a lokalita je zařazena do kontextu české křídové pánve. Část práce je také věnována procesům souvisejícím s anoxickými událostmi, zvláště pak s druhou anoxickou událostí na hranici cenoman/turon. Praktická část práce se zabývá systematikou zjištěných společenstev mlžů (s výjimkou inoceramidní fauny) a statistickým zpracováním výsledků s důrazem na paleoekologickou analýzu společenstva a její využití pro interpretaci paleoprostředí. Celkem bylo v rámci práce zpracováno přes 350 jedinců a rozpoznáno bylo 20 rodů z 15 čeledí a 9 řádů. Podrobně je diskutována funkční morfologie a zástupci jsou rozřazeni do čtyř skupin na základě životní strategie: epifauní filtrátoři, semi-infauní filtrátoři, infauní filtrátoři a infauní detritofágové. V práci jsou detailně diskutovány výsledky a poskytnuta nová data pro interpretaci lokality.
|
|
|
Fylogenetický a ekologický vliv na mikrostruktury schránek měkkýšů
Nedvědová, Jana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Simon, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o mikrostrukturách schránek měkkýšů. Cílem bylo přehledné uvedení jednotlivých typů mikrostruktur pro konkrétní zástupce z různých prostředí, a také získání co možná nejvíce informací o ekologii těchto živočichů. Úvodní část práce shrnuje základní informace o stavbě schránek měkkýšů. Následuje kapitola s přehledem druhů mikrostruktur, které se u zkoumaných měkkýšů vyskytují. Další část se zabývá zastoupením mikrostruktur schránek jednotlivých druhů v terestrickém, sladkovodním a mořském prostředí. Podrobněji byl zmíněn vliv teplotních změn na mikrostrukturu ulity V. viviparus, výskyt vateritu u C. fluminea, extrémní prostředí hydrotermálních průduchů a studených vývěrů a také extrémní teploty na skalnatých pobřežích. V další kapitole jsou skupiny příbuzných měkkýšů porovnány z pohledu ekologie za účelem zjištění, zda je výskyt mikrostruktur v určité skupině dán příbuzností těchto živočichů, anebo jestli je možné, aby ke změnám mikrostruktur docházelo v závislosti na jejich rozdílné ekologii. Klíčová slova: mikrostruktury, schránky měkkýšů, vliv fylogeneze, vliv ekologie, uhličitan vápenatý, měkkýši, plži, mlži
|
|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Cytogenetics and biology of selected representatives of the family Sphaeriidae
Kořínková, Tereza ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Reise, Heike (oponent) ; Marec, František (oponent)
Cytogenetika a biologie vybraných zástupců čeledi Sphaeriidae Mgr. ing. Tereza Kořínková Abstrakt doktorské disertační práce Předkládaná disertace má podobu čtyř samostatných článků, jejichž plné verze jsou přiloženy. V době odevzdání disertace byly dva z těchto článků publikovány, jeden byl přijat k publikaci a jeden procházel recenzním řízením. Předmětem studií byla cytogenetika, rozmnožování a složení potravy u primárně sladkovodních mlžů z čeledi Sphaeriidae (Mollusca: Bivalvia: Veneroida), vyznačujících se hermafroditismem a živorodostí. Ač byly v uplynulých více než 100 letech studovány různé aspekty biologie této čeledi, mnohé otázky zůstávaly nezodpovězeny. Předkládaná práce obsahuje počty chromosomů u 11 druhů (z nichž 10 dosud nebylo z cytogenetického hlediska zkoumáno) a údaje o průběhu meiosy u dvou z těchto druhů (Kapitola 1). Zjištěné počty chromosomů byly dosti vysoké (od 140 po více než 240), avšak v meiose se chromosomy chovaly podobně jako u normálních diploidních organismů. Rovněž obsahy DNA u pěti vybraných druhů s vysokými počty chromosomů (měřeno průtokovou cytometrií) se výrazně nelišily od hodnot u příbuzných druhů se 30 chromosomy. To popírá hypotézu o vzniku karyotypů s vysokými počty chromosomů evolučně nedávnou polyploidizací. Jako pravděpodobnější se jeví hypotéza o dávné...
|
host ::
RSS.