|
|
Vyhodnocení výskytu mastitid u dojnic ve vybraném chovu skotu
KOPEČKOVÁ, Kateřina
Mastitida je závažné produkční onemocnění, které postihuje chovy dojeného skotu. Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit výskyt mastitid ve vybraném chovu skotu ve sledovaném období 2022-2023. Celkem bylo zjištěno 174 případů mastitidy, které byli z 82 % způsobeny environmentálními patogeny, přičemž nejvíce izolovaným byl Streptococcus uberis (68 %). K nejvyššímu výskytu mastitid docházelo během léta (28 %) a k nejnižšímu během podzimu (22 %). Nejčastěji infikovanou čtvrtí byla pravá zadní (34 %) a nejnižší výskyt byl naopak v levé přední (18 %). Během výzkumu se mastitidy vyskytovaly během 1. až 6. laktace, ale nejčastěji byli prokázány na 2. laktaci (29 %) a k nejnižšímu výskytu docházelo během 5 a 6 laktace (7 %). Od otelení do výskytu mastitidy docházelo nejčastěji ve 4. fázi (nad 150 dní), během které se objevilo 31 % mastitid. Počet somatických buněk byl 316 000, kdy nejvyšší počet byl během srpna 2022 (405 000).
|
|
|
Vyhodnocení růstové intenzity jalovic na jejich reprodukční a užitkové vlastnosti
Voldánová, Eliška
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit působení růstových faktorů jalovic plemene holštýn na jejich následnou reprodukci a mléčnou užitkovost. Jalovice byly odchovávány ve stejných podmínkách i následná reprodukce a produkce probíhala ve stejné stáji. U jalovic po otcích linie NXB a u jalovic po otcích linie NEO nebyly prokázány průkazné (p > 0,05) rozdíly v hmotnosti jalovic vážených ve věku 225, 335, 445 a 580 dní. Obdobně nebyl prokázán (p > 0,05) vliv pořadí laktace matky na růstovou schopnost jalovic. Z reprodukčních ukazatelů jalovic byl sledován věk při zapuštění, věk při otelení a inseminační index. Nejčastěji byly jalovice zapuštěny ve věku 13 měsíců. Nejvyšší četnost porodů byla ve věku 22 až 23 měsíců. Signifikantně (p < 0,05) nejlepší inseminační index byl zjištěn u jalovic po matkách na 4. a vyšší laktaci (1,17). Nejlepší inseminační index byl prokázán u jalovic, které dosahovaly hmotnosti mezi 400 a 440 kg při zapuštění. Mléčná užitkovost byla vyšší u jalovic po otcích linie NXB (10556 kg) (p < 0,05). Z hlediska rozdělení do skupin podle laktace matky byla nejlepší užitkovost u jalovic po matkách na 2. laktaci. Obsah tuku v mléce byl u všech skupin podobný (kolem 4 %), u obsahu bílkovin byla také hodnota u všech skupin obdobná (3,36 %). Nejlepší produkce dosahovaly jalovice otelené ve věku 23–24 měsíců. U této skupiny byl také prokázán největší obsah tuku a bílkovin v mléce. Nejpříznivější mléčná užitkovost byla prokázána u jalovic, které v době zapuštění vážily mezi 400 a 440 kg. U této skupiny byl také nejvyšší obsah tuku, ale naopak nejnižší obsah bílkovin.
|
|
| |
|
|
Zhodnocení výsledků reprodukce dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve vybraných chovech
VÁCA, Vít
Bakalářská práce se zabývá problematikou reprodukce mléčných plemen skotu, konkrétně holštýnského a českého strakatého skotu. První část práce zahrnuje obecné seznámení s plemeny holštýnský skotu a český strakatý skotu, jejich základní charakteristikou a historií. Další část práce je zaměřena na reprodukci skotu. Tato kapitola zahrnuje hlavní ukazatele reprodukce, faktory ovlivňující reprodukci a problémy související s reprodukcí dojnic. Následující kapitola práce se věnuje podrobnému popisu estrálního cyklu krav. Cílem práce je vyhodnotit úroveň plodnosti a dalších vybraných ukazatelů reprodukce dojnic (zejména inseminační interval, servis perioda, březost po první inseminaci apod.) plemen holštýnský skot a český strakatý skot ve vybraných chovech. Data z vybraných chovů byla získávána z databáze plemenářské organizace za plemenářský rok 2020/2021. Tato data byla posléze zpracována do tabulek a grafů a vyhodnocena.
|
|
|
Boxové ustájení dojnic na farmě ZEVYR, spol. s. r. o.
Surmová, Lucie
Cílem diplomové práce, která se zaměřuje na ustájení volné boxové, bylo porovnat životní projevy krav a vyhodnotit výsledky této změny ustájení. Úvodní část seznamuje s pojmy mléko, zdravotní stav skotu, prevence onemocnění a v neposlední řadě také pojem welfare (pohoda zvířat) při změně ustájení. V praktické části byl posouzen vliv změny ustájení u krav, především na 1. a 2. laktaci. Při porovnávání výsledků bylo zjištěno, čím vyšší byla produkce mléka, tím nižší byl obsah mléčných složek. Vliv nové technologie můžeme na základě výsledků posoudit jako příznivý, což jde posoudit jako celkové zlepšení úrovně chovu skotu v daném podniku. Při etologickém sledování krav bylo zjištěno, že více času tráví v boxu než při staré technologii ustájení. Nové ustájení je možno považovat za lepší pro pohodu zvířat.
|
|
|
Výskyt a charakteristika meticilin rezistentních stafylokoků v chovu mléčného skotu
Pajtina, Luboš
Tato práce je zaměřená na určení přítomnosti meticilin rezistentních bakterií Staphylococcus aureus na farmě s mléčným skotem. Izoláty byly následně typizovány pomocí běžně používaných genotypizačních a fenotypizačních metod. Po izolaci tohoto druhu bakterie z odebraných vzorků byla u bakterií určena přítomnost genu mecA a genů pro tvorbu enterotoxinů. Dále u nich byla zjišťována příslušnost k sekvenačnímu typu 398 a byla určena varianta jejich spa genu. Poté byla testována rezistence izolátů k antimikrobiálním látkám. Získané výsledky byly porovnány s dalšími články s podobným zaměřením. Na závěr je v práci sledována účinnost sanitačního prostředku užívaného na dané farmě a jsou doporučeny postupy pro omezení výskytu MRSA v tomto chovu.
|
|
|
Endoparazitózy skotu ve vybraných chovech Moravskoslezského kraje
Ručková, Amálie
Chov skotu patří k jednomu ze stěžejních faktorů v živočišné produkci. Hlavními produkty jsou mléko, maso a chlévská mrva. Proto je velmi důležité dbát na dobré podmínky chovu a veterinární prevenci, aby nedocházelo k ekonomickým ztrátám a chov byl rentabilní. Hlavním cílem bakalářské práce bylo srovnání výskytu vnitřních parazitů ve dvou vybraných chovech Moravskoslezského kraje v závislosti na použité technologii a technice chovu v jednotlivých chovech. Ve vybraných chovech byly v nepravidelných intervalech odebírány vzorky exkrementů kombinovaného a mléčného skotu, a to v období 2014-2015. Celkově bylo odebráno 300 vzorků exkrementů od krav ze dvou vybraných chovů. V prvním z vybraných chovů jsou chovány krávy na mléčnou užitkovost plemene, černostrakatý holštýnský skot bez jakéhokoli přístupu na pastvu. Ve druhém chovu jsou chovány krávy plemene český strakatý skot s možností téměř celoroční pastvy krom zimního období. Vzorky exkrementů byly ve většině případů odebírány v čerstvém stavu do plastových krabiček a následně uschovány a rozebrány pomocí neinvazivní koprologické flotace dle Brezy. Jednotlivé nálezy parazitů byly klasifikovány do tříd a určena intenzita infekce a prevalence jednotlivých parazitů v chovech. V chovu a byl zaznamenán výskyt kokcidií s prevalencí 6 %, Ostertagia 3% a Cooperia 1 %. A v chovu B byly zaznamenány kokcidie s prevalencí 9 %, Trichostronglus 13 %, Ostertagia 33 %, Cooperia 1 %, Oesophagostomum 3%, Trichuris 4 % a Capillaria s prevalencí 2 %. V žádném z chovu nebyly zachyceny tasemnice ani motolice. Celkově byla prevalence i intenzita infekce endoparazitů skotu velmi nízká a to v průběhu celého období měření.
|
|
|
Vyhodnocení úrovně chovu skotu na vybrané rodinné farmě
VRHEL, Marek
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení produkčních a reprodukčních ukazatelů stáda rodinné farmy Jan Vrhel v období 2007 - 2013 a následně porovnána dle ročenek sledovaných období se stády podniků se zavedenou KU (kontrola užitkovosti). Hodnoceny byly také základní ekonomické ukazatele rentability podnikání, ze kterých vyplývá, že podnikání je udržitelné pouze za přispívání dotací. Vyhodnoceny byly i technologické postupy odchovu telat a jalovic, které poukazují na nižší úroveň plemenářské a reprodukční práce. Dle stanovené krmné dávky a analýzy krmné směsi bylo možné vyhodnotit i stav a kvalitu krmení a výživy, která odvozena od kvalitních farmou produkovaných krmiv. Celkově lze vyhodnotit krmení a výživu skotu v rodinném podniku Jan Vrhel za dobrou. Mléčná užitkovost byla hodnocena dle množství prodaného mléka a stavu dojnic. Z vyhodnocení vyplývá, že dojnice rodinného podniku jsou mírně pod průměrnou úrovní dojnic stád ČR se zavedenou KU ve sledovaném období 2007 -2013. Celkově lze říci, že farma Jan Vrhel je pod průměrnými hodnotami stád v ČR se zavedenou KU, ale vlivem správných investicí a zlepšení reprodukční a plemenářské práce by bylo možné dosáhnout optimálních hodnot všech kvalitativních ukazatelů.
|
|
|
Vliv tranzitní krmné dávky a délky stání na sucho na užitkovost dojnic
Čermáková, Jana
Cílem disertační práce bylo zkoumat vliv délky suchostojné periody a typu diety na příjem krmiva, mléčnou užitkovost, zdravotní stav a reprodukční ukazatele vysokoužitkových dojnic. Do experimentu bylo zařazeno 29 vysokoprodukčních dojnic, rozdělených do dvou vyvážených skupin. Kontrolní skupina dojnic (C; n=14), přidělena k tradiční suchostojné periodě přibližně 60 dnů (57 +- 5,9 d), byla krmena dietou odpovídající nutričním požadavkům zasušených dojnic. Přibližně 3 týdny před plánovaným otelením byla do jejich diety přidána směs koncentrovaných krmiv (3 kg/ks/den). Dojnice pokusné skupiny (S, n=15), přiřazené zkrácené době stání na sucho (35 +- 6.3 d), byly krmeny dietou pro závěrečnou fázi laktace až do otelení. Po otelení dojnice v obou skupinách přijímaly stejnou dietu, odpovídající laktačním požadavkům dojnic na počátku laktace. Příjem sušiny v období 60 dnů před otelením byl přibližně o 4,11 kg/ks/den vyšší u pokusné skupiny S (17,1 kg/ks/den) v porovnání s kontrolní skupinou C (13,0 kg/ks/den) (P=0,0004). Nicméně, po otelení byl příjem sušiny naopak o 0,71 kg/ks/den vyšší u kontrolní skupiny: C = 21,48 kg/ks/den vs. S = 20,77 kg/ks/den S (P>0,05) a dojnice se zkrácenou dobou stání na sucho produkovaly o 3,34 kg/den (8,3 %) méně mléka a jejich laktační křivky byly plošší v průběhu prvních 100 dnů laktace. Za normovanou laktaci (305 dnů) nadojily dojnice v průměru 10 583 kg (C) a 9 638 kg (S) mléka. Nebyly zjištěny rozdíly v živé hmotnosti, tělesné kondici, ani výšce podkožního tuku mezi skupinami C a S. Zkrácení doby stání na sucho a zkrmování diety pro 2. fázi laktace zvýšilo koncentrace VFA a snížilo pH v bachoru v období před otelením v porovnání s dojnicemi s typickou dobou stání na sucho (P<0,05). Nebyly zjištěny významné rozdíly v základních parametrech krve a bachorové tekutiny dojnic po otelení. Inseminační interval u dojnic se zkrácenou dobou stání na sucho byl průměrně o 34 dnů kratší v porovnání s typickou dobou stání na sucho (S = 64,67 dnů vs. C = 99,11 dnů; P=0,007). Zkrácení doby stání na sucho neovlivnilo kvalitu mleziva, ani porodní hmotnost telat.
|
|
| |
host ::
RSS.