Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mineral nutrients dynamics of hemiparasite Viscum album L. and its host Tilia cordata Mill
Nikitina, Tatiana
Přítomnost poloparazitických rostlin může potenciálně poškodit městské stromy, důležité svou významnou estetickou a environmentální funkci. Z toho důvodu zkoumá tato studie dynamiku živin jmelí bílého (Viscum album L. subsp. album) a jeho hostitelského stromu lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) během vegetačního období. Koncentrace všech makroživin byla vyšší u jmelí ve srovnání s hostitelským stromem, s výjimkou vápníku. Nedostatky fosforu a draslíku byly pozorovány v listech Tilia během vegetačního období. Koncentrace rozpustných nestrukturálních sacharidů v listech Tilia byla významně vyšší než koncentrace u Viscum. Spektrální odrazivost listů ukázala odlišné výsledky pro oba druhy, přičemž Tilia vykazovala rychlejší rychlost senescence než letošní listy Viscum, zatímco letošní listy Viscum vykazovaly pozvolnější a delší vývoj. Významným výsledkem studie je akumulace živin jmelím na úkor zdrojů hostitelské dřeviny
Zhodnocení výskytu a růstu jmelí bílého (Viscum album) na vybrané lokalitě
Halfar, Jan
Jmelí bílé (Viscum album L.) je stálezelená poloparazitická rostlina, s velkým rozsahem hostitelských dřevin jak listnatých, tak jehličnatých. Jako původní druh je tato rostlina rozšířena po celé Evropě. Tato práce je v první části zaměřena jako literární rešerše, která zahrnuje popis jmelí bílého, obecnou charakteristiku jeho výskytu a vlivu na hostitelské dřeviny. Druhá část je zaměřena na průzkum vybraného území mezi obcemi Bělá a Chuchelná (okres Opava), kde se hodnotí míra napadení jednotlivých stromů, druhy napadených dřevin a jejich věk. Zároveň se na třech lokalitách v lesním porostu patřícím Lesy města Brno a.s., zjišťoval počet rostlin jmelí, jejich rozložení v koruně, a u nejstarších jedinců jmelí jejich věk a délka haustoria. V rámci této práce bylo zjištěno, že na lokalitě 1 se jmelí především vyskytovalo na borovici lesní, ale bylo zjištěno i na jedli bělokoré a lípě srdčité. Na lokalitě 1 jmelí začalo napadat borovici po 30. roku života. Jmelí u mladých porostů rostlo především na stromech s největším přírůstem v horní části koruny. Na základě těchto výsledků doručuji se v rámci péče o lesní porosty napadené jmelím soustředit během plánovaných probírek na 3. věkový stupeň a napadené jedince z porostu aktivně odstraňovat. Změna druhové skladby lesních porostů ve prospěch dřeviny vůči jmelí imunní je také jednou z možností, jak zabránit šíření jmelí na ohrožených lokalitách. Na lokalitě 2 se věk největších keříků jmelí se pohyboval od 9 do 18 let. Nejdelší měřené haustorium mělo délku 18 cm a bylo naměřeno u jmelí ve věku 17 let. Z výsledků měření byla zjištěna závislost mezi věkem jmelí a délkou haustorií. Znát délku haustoria je důležité v rámci ochrany dřevin při provádění ořezu větví. Na základě výsledků této práce proto doporučuji odstraňovat napadené větve ve vzdálenosti minimálně 30 cm od keříku jmelí, a to především u starších jedinců.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.