Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití horečnatých hnojiv ve výživě pšenice ozimé
Moravanský, Jakub
Práce posuzuje vliv aplikace hořečnatých hnojiv při výživě pšenice ozimé. Experiment probíhal na dvou pokusných lokalitách v Žabčicích a ve Vatíně. V pokusu byly zkoumány hnojiva Kieserit a MgS Lovo 1 ve dvou termínech aplikace. Kieserit byl zkoušen při podzimní a jarní aplikaci. Vzorek MgS Lovo 1 byl taktéž testován při podzimní aplikaci, jarní aplikace tohoto potenciálně nového hnojiva byla rozdělena na dvě varianty ve dvou dávkách aplikovaných regeneračně. Jako kontrolní varianta bylo využito hnojivo LAD. Jednoletý polní pokus byl statisticky neprůkazný z hlediska variant hnojení při hodnocení výnosových a kvalitativních parametrů zrna pšenice ozimé. Ve výnosu byl sledován mírný nárůst, což můžeme přisoudit faktu, že hořčík pozitivně ovlivňuje funkci fotosyntézy. Rozdíly byly statisticky průkazné pouze mezi pokusnými lokalitami, a to ve všech posuzovaných parametrech. Tento faktor byl ovlivněn zejména klimatickými podmínkami a stavem půdy před zahájením pokusu.
Vliv aplikace různých hnojiv na vybrané půdní vlastnosti
Navrkal, Stanislav
Diplomová práce je zaměřená na sledování vlivu aplikaci různých hnojiv v závislosti na vegetačním pokryvu na vybrané fyzikální, fyzikálně-chemické a chemické vlastnosti půdy. Pokus probíhal na ploše Výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně. Pokus byl založen na kombinaci minerálního hnojiva, digestátu, hnoje a vegetačních pokryvů trvalý travní porost, osevní postup, monokultura kukuřice. Z každé varianty v letech 2018, 2020 a 2022 byly odebrány neporušené vzorky z hloubky 15 cm pro stanovení objemové hmotnosti redukované, pórovitosti, maximální kapilární kapacity, minimální vzdušné kapacity a porušené vzorky do 30 cm, z kterých se stanovila půdní reakce a obsah přístupných živin pro rostliny v půdě. Ze stanovených hodnot a jejích trendů bylo zjištěno, že digestát nepůsobí negativně na vlastnosti půdy, avšak nebyl potvrzen pozitivní vliv, který by jako zástupce organických hnojiv měl mít.
Vliv minerálního hnojení na anatomickou stavbu listu ostřice štíhlé
HŮRKOVÁ, Drahomíra
Tato práce je součástí projektu GA ČR 526/06/0276, který sleduje vliv eutrofizace mokrých luk na interakci půda {--} rostlina s důrazem na transformace uhlíku a dusíku. Jejím cílem bylo určit rozdíly v anatomické stavbě listu ostřice štíhlé v odlišně ošetřovaných porostech. Rostliny ostřice štíhlé byly studovány na dvou lokalitách: Záblatské louky s organickou půdou a Hamerské louky s minerální půdou. Vliv hnojení byl sledován na plochách, na které byla aplikována dávka minerálního hnojiva: 300 kg NPK .ha-2 (varianta HIGH) a na plochách kontrolních, které nebyly hnojeny (varianta NO). Hnojení probíhalo v letech 2006 {--} 2008. V roce 2009 hnojení neproběhlo kvůli dlouhotrvající záplavě. Listy C. acuta byly hypostomatické. Na Hamerských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 724 {$\pm$} 88 mm-2 ve variantě nehnojené a 820 {$\pm$} 130 mm-2 ve variantě hnojené. Na Záblatských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 872{$\pm$}114 mm-2 ve variantě nehnojené a 849{$\pm$}125 mm-2 ve variantě hnojené.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.