|
|
Ochrana obyvatelstva před následky chemických havárií
Veverková, Ivana ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na ochranu obyvatelstva při chemických haváriích. V úvodních kapitolách jsou uvedeny základní pojmy týkající se problematiky, základní informace o nebezpečných chemických látkách a jejich značení. Dále zde můžeme najít případové studie chemických havárií z minulosti a porovnání do současnosti. Důležité je neopomenout následky havárií, které mohou ovlivnit celou řadu životních situací. Co se týče problematiky ochrany obyvatelstva, je zde uveden přehled prostředků vhodných k ochraně před těmito nebezpečnými látkami, na což navazuje příručka, jak se v případě havárie chovat. Tato příručka by měla být přínosem pro každého, kdo se nachází v zóně havarijního plánování a je tudíž více ohrožen. V závěru samotné práce nalezneme zhodnocení stavu připravenosti a návrhy jak situaci vylepšit.
|
|
|
Metodika navrhování ukončení kusých kolejí
Guziur, Petr ; Týfa,, Lukáš (oponent) ; Kohout,, Martin (oponent) ; Svoboda, Richard (vedoucí práce)
Práce se zabývá navrhováním ukončení kusých kolejí a soustředí se zejména na navrhování pohyblivých zarážedel. Do rozhodovacího procesu ukončení kusé koleje vstupuje řada faktorů, mezi které patří hlavně poloha kusé koleje ve stanici, úroveň zabezpečení, prostorové možnosti, počet a skladba vlaků, které na kusou kolej pravidelně zajíždějí a další. Z rešeršní části této práce vyplývá, že právě pohyblivá zarážedla jsou vhodná a v zahraničí preferovaná, pro ukončení kusé koleje. Z tohoto důvodu je tomuto typu zarážedla věnována pozornost s důrazem na popis postupu návrhu. Součástí práce je návrh výpočetního programu s využitím tabulkového editoru a jazyku Visual basic pro usnadnění návrhu pohyblivého zarážedla. V rámci návrhu jsou popsány vybrané faktory, které návrh zarážedla nejvíce ovlivňují.
|
|
|
Operační možnosti jednotek požární ochrany při dekontaminaci osob.
Svoboda, Petr ; Buřík, Richard (oponent) ; Valášek, Rudolf (vedoucí práce)
V této práci se zabývám historickým vývojem dekontaminace u jednotek požární ochrany až po současnou dobu. Popisuje způsoby kontaminace osob a metody jejich dekontaminace včetně dekontaminačních látek a směsí, které lze v současné době u jednotek požární ochrany použít. Popisuje současnou taktiku zásahu u jednotek požární ochrany na zásah spojený s únikem nebezpečné látky se zaměřením na dekontaminaci. Současně předkládá způsob plošného pokrytí a uvádí druhy jednotek požární ochrany a jejich předurčení. V rámci Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, Územního odboru Brno popisuje jednotlivé požární stanice a jejich vybavení pro dekontaminaci osob. Závěrem práce je provedeno vyhodnocení operačních možností jednotek vzhledem k dekontaminaci osob s ohledem na jejich početní stav.
|
|
|
Metodika navrhování ukončení kusých kolejí
Guziur, Petr ; Týfa,, Lukáš (oponent) ; Kohout,, Martin (oponent) ; Svoboda, Richard (vedoucí práce)
Práce se zabývá navrhováním ukončení kusých kolejí a soustředí se zejména na navrhování pohyblivých zarážedel. Do rozhodovacího procesu ukončení kusé koleje vstupuje řada faktorů, mezi které patří hlavně poloha kusé koleje ve stanici, úroveň zabezpečení, prostorové možnosti, počet a skladba vlaků, které na kusou kolej pravidelně zajíždějí a další. Z rešeršní části této práce vyplývá, že právě pohyblivá zarážedla jsou vhodná a v zahraničí preferovaná, pro ukončení kusé koleje. Z tohoto důvodu je tomuto typu zarážedla věnována pozornost s důrazem na popis postupu návrhu. Součástí práce je návrh výpočetního programu s využitím tabulkového editoru a jazyku Visual basic pro usnadnění návrhu pohyblivého zarážedla. V rámci návrhu jsou popsány vybrané faktory, které návrh zarážedla nejvíce ovlivňují.
|
|
|
Služební kynologie Policie České republiky a její využití v integrovaném záchranném systému se zaměřením na mimořádné události
HUSÁR, Imrich
Diplomová práce je zaměřena na služební kynologii Policie České republiky a její využití v integrovaném záchranném systému se zaměřením na mimořádné události. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce vychází z analýzy a syntézy časopisecké a knižní literatury, a také odborných internetových zdrojů. Zabývá se především oblastmi integrovaného záchranného systému, Policie České republiky jako ozbrojeného bezpečnostního sboru, služební kynologie Policie České republiky a rovněž její komparací s policejní kynologií Policejního sboru Slovenské republiky. Pro empirickou část práce byl použit kvalitativní výzkum s metodou strukturalizovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro rozhovor bylo stanoveno celkem 17 otázek. Pomocí této metody byly získány od podplukovníka Mgr. Michaela Balouna z Odboru služební kynologie a hipologie ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky informace k zodpovězení výzkumné otázky "Jaké je využití služební kynologie Policie České republiky v rámci integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech?" Výsledky diplomové práce ukazují, že služební kynologie Policie České republiky má své uplatnění v integrovaném záchranném systému při mimořádných událostech a je tak významnou součástí Policie České republiky, jedné ze základních složek integrovaného záchranného systému. V praxi bude diplomová práce sloužit ke zlepšení informovanosti laické veřejnosti, také jako ucelený informační materiál pro odbornou veřejnost a rovněž pro potřeby výuky.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva před následky chemických havárií
Veverková, Ivana ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na ochranu obyvatelstva při chemických haváriích. V úvodních kapitolách jsou uvedeny základní pojmy týkající se problematiky, základní informace o nebezpečných chemických látkách a jejich značení. Dále zde můžeme najít případové studie chemických havárií z minulosti a porovnání do současnosti. Důležité je neopomenout následky havárií, které mohou ovlivnit celou řadu životních situací. Co se týče problematiky ochrany obyvatelstva, je zde uveden přehled prostředků vhodných k ochraně před těmito nebezpečnými látkami, na což navazuje příručka, jak se v případě havárie chovat. Tato příručka by měla být přínosem pro každého, kdo se nachází v zóně havarijního plánování a je tudíž více ohrožen. V závěru samotné práce nalezneme zhodnocení stavu připravenosti a návrhy jak situaci vylepšit.
|
|
|
Operační možnosti jednotek požární ochrany při dekontaminaci osob.
Svoboda, Petr ; Buřík, Richard (oponent) ; Valášek, Rudolf (vedoucí práce)
V této práci se zabývám historickým vývojem dekontaminace u jednotek požární ochrany až po současnou dobu. Popisuje způsoby kontaminace osob a metody jejich dekontaminace včetně dekontaminačních látek a směsí, které lze v současné době u jednotek požární ochrany použít. Popisuje současnou taktiku zásahu u jednotek požární ochrany na zásah spojený s únikem nebezpečné látky se zaměřením na dekontaminaci. Současně předkládá způsob plošného pokrytí a uvádí druhy jednotek požární ochrany a jejich předurčení. V rámci Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, Územního odboru Brno popisuje jednotlivé požární stanice a jejich vybavení pro dekontaminaci osob. Závěrem práce je provedeno vyhodnocení operačních možností jednotek vzhledem k dekontaminaci osob s ohledem na jejich početní stav.
|
|
|
Skladba a četnost infekčních onemocnění na území Plzeňského kraje u vybraného vzorku při mimořádných událostech
BLABOLOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá skladbou a četností infekčních onemocnění na území Plzeňského kraje u vybraného vzorku při mimořádných událostech. Vybraný vzorek představuje základní složky integrovaného záchranného systému. Úvod práce popisuje jednotlivé části práce, cíle práce a způsob vedoucí ke splnění cílů práce. V teoretické části se zaměřuji na aktuální vývoj celé problematiky a právní předpisy upravující problematiku infekčních onemocnění a opatření proti nim na území Plzeňského kraje. Teoretická část dále uvádí členění území s ohledem na povodí, popis integrovaného záchranného systému z hlediska Plzeňského kraje a z obecného hlediska, včetně základních právních norem upravujících činnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a charakteristiku mimořádných událostí. V této části rovněž popisuji obecně infekční onemocnění, jejich šíření, přenos, infekční agens, formy výskytu, příznaky a formy průběhu. Z mimořádných událostí, při kterých panuje riziko infekčních onemocnění, s možností významného nárůstu onemocnění u vybraného vzorku, jsem vybrala povodně (záplavy). Z infekčních onemocnění jsem pro potřeby práce vybrala leptospirózy, úplavici, virovou hepatitidu A a tularémii, jelikož tyto druhy infekčních onemocnění byly identifikovány jako hrozící v souvislosti s povodněmi. Vybrané druhy infekčních onemocnění byly v této části práce podrobně rozpracovány. Rovněž byl popsán jejich výskyt a riziko, které představují pro příslušníky základních složek integrovaného záchranného systému a možná preventivní opatření k minimalizaci rizika jejich vzniku. Ve výzkumné části bakalářské práce se zabývám hypotézami a metodikou práce. Ke splnění cílů práce a ověření hypotéz jsem použila strukturovaný anonymní dotazník. Cílový soubor respondentů dotazníku se skládal z příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému na území Plzeňského kraje z příslušníků Policie České republiky zařazených na obvodních odděleních, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky zařazených na požárních stanicích a z členů zdravotnické záchranné služby umístěných na výjezdových stanovištích. Cílem práce bylo zjistit případný nárůst vybraných infekčních onemocnění u základních složek integrovaného záchranného systému při určitých mimořádných událostech a v určité době po nich na území Plzeňského kraje, identifikovat nejčastější druhy infekčních onemocnění a zjistit informovanost příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému týkající se těchto vybraných infekčních onemocnění. Dotazník obsahoval 26 otázek. Otázky byly zaměřeny ke zjištění případného nárůstu vybraných infekčních onemocnění při mimořádných událostech a v určité době po nich na území Plzeňského kraje, k informovanosti u základních složek integrovaného záchranného systému a k identifikování nejčastějších infekčních onemocnění v souvislosti s mimořádnými událostmi na území Plzeňského kraje. Výsledky dotazníkového šetření a diskuzí k hypotézám práce: u příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému došlo k nárůstu vybraných infekčních onemocnění v souvislosti s mimořádnou událostí a informovanost příslušníků integrovaného záchranného systému na vybraná infekční onemocnění je dostatečná, bylo zjištěno, že u příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému nedošlo k nárůstu vybraných infekčních onemocnění v souvislosti s mimořádnou událostí a informovanost příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému na vybraná infekční onemocnění je dostatečná. Obě hypotézy spolu souvisí, neboť součástí informovanosti je také dodržování zásad hygieny, používání ochranných pomůcek a tím minimalizace rizika vzniku infekčních onemocnění. Výsledky dále ukázaly, že pouze jeden respondent onemocněl vybraným infekčním onemocněním, avšak nikoliv v souvislosti s mimořádnou událostí. Nejnižší procento správných odpovědí z charakteristiky vybraných infekčních onemocnění bylo u leptospirózy.
|
|
|
Povolání vojáků Armády ČR k plnění úkolů Policie ČR při radiačních haváriích na Jaderné elektrárně Temelín
MÁLA, Radek
Jedním z úkolů Armády ČR nevojenského charakteru na základě zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky je situace, kdy mohou být vojáci Armády ČR vyzváni k plnění úkolů Policie ČR, pokud síly a prostředky Policie ČR nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou. K plnění zmíněných úkolů na základě Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín se v případě vzniku radiační havárie povolává 200 vojáků. Od okamžiku ověření oznámení o vzniku radiační havárie na Jaderné elektrárně Temelín bude Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje k dispozici 30 vojáků do 12 hodin z toho nejméně 12 řidičů a 170 vojáků do 24 hodin z toho nejméně 16 řidičů. Vojáci budou vybaveni střelnou zbraní - pistolí s jedním palebným průměrem (24 nábojů), výstrojními součástkami, prostředky individuální ochrany a dalším vojenským materiálem. Dále poskytuje Armáda ČR 10 automobilů osobních terénních, 1 automobil vyprošťovací a 2 automobily nákladní terénní valníkové s plachtou včetně řidičů a obsluhy. Po aktivaci budou všichni vojáci soustředěni do příjmového místa na Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, kde budou vybaveni pro výkon služby pořádkové policie rukávovou páskou, nebo reflexní vestou s nápisem POLICIE, obuškem, pouty, ochrannou maskou a filtrem. Poté budou rozděleni a odesláni na Územní odbory Krajského ředitelství Jihočeského kraje, k plnění úkolů mimo zónu havarijního plánování, do míst soustředění sil a prostředků k plnění úkolů v zóně havarijního plánování, nebo do míst ubytování. Parkování vozidel Armády ČR je dopředu připraveno v areálu Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, na Krajském vojenském velitelství České Budějovice a v Kasárnách Prokopa Holého v Táboře. Ubytování vojáků Armády ČR je zajištěno ve Sportovní hale Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v Kasárnách Prokopa Holého v Táboře. Při plnění úkolů v zóně havarijního plánování bude hlavním úkolem vojáků Armády ČR spolu s Policií ČR zajištění veřejného pořádku, bezpečnosti, regulace pohybu osob a vozidel. Vojáci budou v předem určených smíšených hlídkách pod velením příslušníka Policie ČR. Území zóny havarijního plánování je rozděleno na vnitřní a vnější část. Vnitřní část zóny havarijního plánování tvoří kruh o poloměru 5 km a vnější část zóny havarijního plánování tvoří mezikruží 5-13 km. Vnější část je rozdělena do 16-ti pravidelných výsečí. Rozdělení zóny havarijního plánování tvoří hranice pro plánování regulace pohybu osob a vozidel. Na příkaz velitele zásahu, nebo hejtmana uzavře Policie ČR spolu s vojáky Armády ČR veškeré příjezdové komunikace na vnější části hranice 13 km zóny havarijního plánování a obsadí je určenými pevnými stanovišti hlídek. Při nařízení evakuace uzavře Policie ČR spolu s vojáky Armády ČR pevnými stanovišti hlídek na pozemních komunikacích hranici 5 km zóny havarijního plánování a dále podél hranic evakuovaných sektorů. Na evakuačních trasách směřujících ven ze zóny havarijního plánování k místům dekontaminace budou pohyblivé hlídky Policie ČR a Armády ČR regulovat pohyb osob a vozidel. V rámci přípravy a provedení opatření vyplývajícího z Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín při radiační havárii na Jaderné elektrárně Temelín, jsou vyčlenění vojáci jednou ročně předběžně proškolováni lektory z řad Police ČR a Hasičského záchranného sboru ČR. Zde jsou seznamováni s povinnostmi a oprávněními příslušníka Policie ČR, s jejich úkoly v rámci Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, mírou radiačního ohrožení zasahujících osob, dodržováním bezpečnostních opatření, stanovenými podmínkami pro nasazení a hrozícím nebezpečím.
|
|
|
Analýza připravenosti nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě přímého ohrožení krajské nemocnice Pardubice látkou CBRN.
KRATOCHVÍLOVÁ, Martina
Tato práce se soustředí na zjištění připravenosti nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě přímého ohrožení Pardubické krajské nemocnice, a. s. (dále jen "PKN") chemickou, biologickou, radiologickou nebo nukleární látkou (dále jen "CBRN"). Práce se opírá o traumatologické plány, které byly stanoveny jako ukazatel připravenosti nemocnic při řešení hromadného neštěstí, v porovnání s právní normou, tzn. Vyhláškou číslo 101 z roku 2012 Sb., o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednávání, v platném znění (dále jen "vyhláškou 101 z roku 2012"). První část teoretické práce je zaměřena na zmapování platných legislativních norem, které upravují podmínky pro poskytování zdravotní péče, obsah traumatologických plánu a postupů složek IZS při přípravě na řešení mimořádných událostí (dále jen "MU"). Další část se zabývá charakteristikou CBRN látek. Dále se pozornost této práce zaměřuje na definování terorismu a CBRN terorismu. Součástí této kapitoly je krátké historické shrnutí použití látek CBRN a jejich současná hrozba. V následující částí je popsán Bezpečnostní systém ČR a jeho prvky. Považuji za důležité se zmínit o existenci tohoto systému v souvislosti s předcházením vzniku MU a krizových situací a k eliminaci jejich následků. V další části této práce jsou popsány vybrané dokumenty, které mají přímý vztah k bezpečnostní politice státu a současně k tématu diplomové práce, neboť lze uvést, že většina těchto dokumentů byla zpracována mimo jiné i na základě současných hrozeb CBRN. V předposlední části jsou charakterizovány jednotlivé nemocnice s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje. Součástí je analýza rizik tohoto kraje, která vychází z Havarijního plánu Pardubického kraje. Domnívám se, že znalosti možných ohrožení, které vycházejí právě z analýzy rizik, jsou důležité při přípravě na řešení mimořádných událostí i v oblasti poskytování zdravotní neodkladné péče. Analýza rizik a ohrožení, podle vyhlášky 101 z roku 2012, je mimo jiné součástí traumatologických plánů nemocnic. Poslední část teoretické práce se zabývá popisem jednotlivých typů traumatologických plánů a některých postupů v rámci aktivace těchto plánů. I přestože, téma práce je zaměřeno spíše na traumatologické plány nemocnic, v rámci spolupráce zdravotnické záchranné služby a orgánů kraje při řešení následků MU, považuji za důležité věnovat pozornost i traumatologickému plánu zdravotnické záchranné služby a traumatologickému plánu, který je součástí havarijního plánu kraje. Na základě praktických zkušeností, bylo stanoveno, že připravenost nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě ohrožení PKN, je dostačující. Následně bylo provedeno relativní porovnání vzájemné provázanosti traumatologických plánů vybraných nemocnic a jejich vyjádření indexem připravenosti. K porovnání bylo využito metody komparativní analýzy. Souhrnným indexem připravenosti IPi byl vyjádřen stav připravenosti jednotlivých nemocnic. Podkladem pro tvorbu indexu připravenosti IPi jsou sledované parametry, jejichž konkrétní hodnoty, byly odvozeny na základě informací obsažených v traumatologických plánech. V závěru práce jsou pomocí výše uvedených metod vyhodnoceny výsledky. Bylo zjištěno, že míra připravenosti prověřovaných nemocnic, na základě stanovených parametrů, je ve třech případech nedostatečná, pouze Chrudimská nemocnice, a.s. dosáhla vyhovujícího výsledku. Na základě těchto výsledků, byla stanovena konkrétní opatření, která je nutno provést ke zvýšení připravenosti jednotlivých nemocnic. Využití a přínos diplomové práce je směřován především do praktické roviny. Přínosem jsou navrhnutá opatření, v rámci aktivace traumatologických plánů, nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje.
|
host ::
RSS.