|
|
Vztah mezi průběhem dojení a dojivostí a zdravotním stavem mléčné žlázy
SEZIMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá vztahy mezi průběhem dojení a pořadím dojení během dne, dojivostí, fází laktace, plemennou příslušností krav a změnami průběhu dojení a dalších sledovaných ukazatelů u krav s mastitidou. Literární přehled pojednává o aktuálních trendech, které se týkají procesu dojení, průtoku mléka, monitoringu parametrů dojení, manažerských softwarů a faktorů, které ovlivňují celý průběh dojení. V přehledu, který je zaměřen především na zánět mléčné žlázy a rizikové faktory s ním spojené, jsou také uvedena různá onemocnění vemene. U dvou chovů byla shromažďována data z každého dojení a poté se hodnotil vliv jednotlivých třídících kritérií na sledované ukazatele dojení. Jednalo se o pořadí dojení, počet dní v laktaci v den dojení, nádoj mléka, průměrný průtok mléka (v prvních 15 s, 15 až 30 s, ve druhých 30 s a ve 2. min. dojení), podíl nádoje v prvních 2 min. z celého nádoje, maximální a průměrná vodivost a teplota mléka, průměrný a maximální průtok mléka, celková doba dojení a doba dojení při průtoku mléka pod 1 l/min. Následně byly do-počteny údaje u DIM, nádoje mléka, průměrného průtoku mléka (v prvních 15 s, 15 až 30 s, ve druhých 30 s a ve 2. min. dojení) a podílu nádoje v prvních 2 min. z celého nádoje podle x - s, x - s až x + s a x + s. Zároveň byl vypočten rozdíl mezi hodnota-mi maximální a průměrné vodivosti a rozdíly mezi hodnotami průtoků mléka ve druhých 30 s dojení a ve druhých 15 s od začátku dojení. Z výsledků bylo zjištěno, že krávy holštýnského plemene ve srovnání s dojnicemi českého strakatého skotu mají vyšší průměrný nádoj mléka, vyšší průměrný průtok mléka a kratší celková doba do-jení. Také nádoj mléka při ranním dojení není vždy vyšší než při odpoledním. Průměrný průtok mléka byl nejvyšší od 61. do 120. dne laktace. V případě nadměrného průtoku byla vyšší hodnota celkového nádoje mléka, nádoje mléka v prvních 2 min. dojení a jeho podílu z celkového nádoje. U dojení s bimodálním tokem byl zjištěn vyšší průtok mléka v prvních a druhých 15 s dojení a také vyšší max. průtok dojení, tudíž i nižší průtok ve druhých 30 s dojení. Zajímavé zjištění bylo u vodivosti mléka, jelikož v den mastitidy, kdy by měla být vodivost nejvyšší, se naopak snižovala. Podle některých autorů by se vodivost mléka měla vždy zvyšovat společně s teplotou vzorku mléka, toto tvrzení nebylo z výsledků potvrzeno.
|
host ::
RSS.