|
|
Řízení vývěvy dojicího stroje frekvenčním měničem
Šimoník, Jiří
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku řízení vývěvy dojicího stroje frekvenčním měničem. Teoretická část se věnuje stájím pro dojnice. Jsou zde stručně popsány zásady welfare a ustájení dojnic, ale i ostatního skotu. Je kladen důraz na popis jednotlivých typů dojíren a jsou vyzvednuty jejich výhody, ale i nevýhody. Hlavní část literární rešerše diplomové práce je věnována strojnímu dojení. Je popsán princip strojního dojení, regulace podtlaku a jednotlivé typy vývěv. Důraz je kladen také na pohon vývěv, a to asynchronní motory. V praktické části je srovnáván neřízený asynchronní motor s řízeným asynchronním motorem pomocí frekvenčního měniče během dojení. V této části diplomové práce je provedeno jak laboratorní měření, tak i měření v podniku. Na základě získaných hodnot jsou vyhodnoceny technické a ekonomické parametry jednotlivých způsobů řízení asynchronního motoru jak v laboratoři, tak i v terénu.
|
|
|
Technologické systémy získávání a ošetřování mléka dojnic
BARTŮŠKOVÁ, Markéta
V bakalářské práci byl formou literární rešerše zpracován přehled k problematice technologie získávání a ošetřování mléka. Pozornost byla zaměřena především na jednotlivé typy dojíren, dojicí zařízení a jeho sanitaci, vlastní dojení, způsoby ošetřování a uchovávání mléka po nadojení. Dojírny byly mezi sebou porovnány a na základě toho bylo provedeno celkové zhodnocení. Bylo zjištěno, že pro chovatele je užitečná technologie dojicích robotů, protože dojde k omezení počtu pracovních sil.
|
|
|
Porovnání vybraných ukazatelů welfare dojnic dojených v dojicím automatu a na rybinové dojírně
KOUTEK, Martin
Cílem této diplomové práce bylo získat a formulovat poznatky o procesu dojení a následné aktivitě dojnic do 30 minut po dojení v dojícím robotu a na rybinové dojírně. K získání výsledků proběhla 3 etologická pozorování ve 3 ročních období. Na farmě s dojícím robotem trvala pozorování nepřetržitě 24 hodin, na farmě s dojírnou po dobu dojení a následného pozorování poslední dojené skupiny dojnic. Při pozorování bylo celkem vyhodnoceno 452 úspěšných dojení na farmě s robotem a 112 dojení na farmě s dojírnou. Co se týče sledovaných dojnic, na obou farmách byly pozorovány kříženky českého strakatého skotu a červeného holštýnského skotu ve stejném podílu křížení. Byly sledovány parametry při procesu dojení a etologické projevy po dobu do 30 minut po dojení, jako je potřeba pití, příjmu krmiva a ulehnutí. Zadání práce vychází z projektu NAZV QJ1210144 a NAZV QJ1530058.
|
host ::
RSS.