Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza vybraných vlivů na plodnost dojnic u stáda českého strakatého skotu
FÁK, Tomáš
Důležitým předpokladem a zájmem všech chovatelů skotu je, vlastnit stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat i vysoké mléčné užitkovosti. Toto je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Reprodukce skotu je v dnešní době v popředí zájmu našich chovatelů. Stále se zhoršující reprodukční ukazatele jsou hlavním problémem mnoha zemědělských podniků zabývající se chovem skotu. Zejména v horských a podhorských oblastech, nebo v regionech LFA je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost, protože zde chov skotu mnohdy plní i funkci mimoprodukční. Cílem této práce bylo vyhodnocení reprodukčních ukazatelů podle genotypu u stáda českého strakatého skotu. Do sledování byly zařazeny dojnice, které se poprvé otelily v roce 2007 až 2009. Sledované dojnice byly rozděleny do skupin podle genetického podílu českého strakatého skotu ( C1, C2 a C3). U vytvořených skupin byly sledovány reprodukční ukazatele (mezidobí, inseminační interval, inseminační index, servis perioda) dále se sledoval věk při prvním otelení, mléčná užitkovost a procentuální zabřezávání po první inseminaci. Tyto ukazatele byly vztaženy ke genotypu jednotlivých plemenic. Březost po první inseminaci u jalovic všech genotypových skupin byla přes 60% což lze hodnotit jako výborné. U krav tento ukazatel byl slabší, než je průměrem ČR, který je 41,5%. Průměrná hodnota březosti po první inseminaci u krav skupin C1 až C3 byla 40,6 %. Inseminační interval byl u všech skupin nevyhovující s průměrnou délkou 90 dnů. Hodnoty servis periody byly také nevyhovující s průměrnou délkou za sledované období 141 dní. Nejdelší servis periodu byla u genotypové skupiny C3 ( 154 dní). Věk při prvním oteleni u všech genotypových skupin, byl vyšší, než je chovný cíl. Průměrný věk u všech skupin při prvním otelení činil 33 měsíců. Přičemž chovný cíl je 27 až 29 měsíců. Nebyl prokázán vliv mezi genotypem a reprodukčními ukazateli. Vliv genotypu byl prokázán u mléčné užitkovosti na první laktaci. Nejvyšší mléčnou užitkovost na první laktaci měla skupina C3 (5249,476 kg mléka). Zjištěné výsledky prokázaly, že sledované ukazatele plodnosti a mléčné užitkovosti jsou ovlivněny výživou a dojnic a managementem chovu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.