|
|
Porovnání různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu
Adámek, Jiří
Bakalářská práce se zabývá porovnáváním různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu. Výzkum byl proveden v Zemědělském družstvu Mír se sídlem v Ratiboři na farmách v Pržně a v Hošťálkové. Na farmě v Pržně jsou telata ustájena ve skupinovém teletníku s mléčnými krmnými automaty značky Urban Alma Pro, na farmě v Hošťálkové je běžný systém ustájení telat v individuálních venkovních boudách. V práci jsou porovnávány hmotnosti telat při narození, hmotnosti telat při odstavu a průměrný denní přírůstek mezi jednotlivými farmami. Dále je měřena spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro na farmě v Pržně. Na základě vlastních zjištění mohu konstatovat, že na farmě v Pržně byla hmotnost telat při narození nižší, hmotnost telat při odstavu a průměrný denní přírůstek vyšší než na farmě v Hošťálkové. Průměrná spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro je nižší proti optimální průměrné spotřebě z důvodu neznalosti nového prostředí a případného onemocnění. Odchov telat na farmě v Pržně je tedy díky systému Urban Alma Pro efektivnější pro zemědělskou výrobu, ze zdravotního hlediska telat výhodnější, finančně méně náročný a pro telata přirozenější. Výhodou je především možnost napojení mléčnou směsí šestkrát za den v menších dávkách. V běžném odchovu telat na farmě v Hošťálkové je možné telata krmit mléčnou krmnou směsí pouze dvakrát denně.
|
|
|
Management chovu zvyšující přežitelnost selat s nízkou porodní hmotností.
ŘEZÁČ, Ivan
Cílem prvního experimentu bylo ověřit efektivitu a rentabilitu přikrmování selat. Byly hodnocené mléčné směsi dvou výrobců, a to MKS-1 vs MKS-2 podávané ad-libitum. Všechna selata byla kojená a od 5. dne věku do odstavu ve 28 dnech jim byl podávaný prestarter. Kontrolní skupina bez přikrmování vykázala vyšší úhyn selat do odstavu a horší kondici prasnic při odstavu. Použití mléčných krmných směsí vedlo k eliminaci ztráty kondice prasnic v období kojení a snížilo spotřebu krmných směsí pro prasnice (p < 0,05). U skupiny MKS-1 byla vyšší spotřeba mléčné krmné směsi, nejnižší úhyn a nejmenší ztráta kondice prasnic (p < 0,05). Nicméně z hlediska nákladů na 1 odstavené sele, vykázalo mírně lepší výsledky přikrmování mléčnou směsí MKS-2. Ve druhém experimentu byly prasnice rozdělené do 2 skupin. U první skupiny byla selata přikrmovaná mléčnou náhražkou a u druhé skupiny byly využité kojné prasnice, které tvořily 15% stáda. Kojné prasnice měly delší dobu kojení a délku mezidobí, nepatrně nižší počet vrhů na prasnici za rok a o 0,93 nižší počet dochovaných selat za rok. Při použití mléčné náhražky byl dosažený vyšší podnikatelský zisk za rok než u kojných prasnic. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že kojné prasnice blokují porodní kotec. Za předpokladu, že by kojných prasnic bylo chováno méně, podnikatelský zisk by byl vyšší. Cílem třetího experimentu bylo porovnání 5 pokusů se dvěma prestartery pro výživu selat a různých krmných technik přikrmování selat na porodnách prasnic. Neprokázal se vztah mezi počtem odstavených selat a jejich živou hmotností v souvislosti s cenou doplňku pro výživu. Pozitivní vliv na hmotnost selat by mělo, kromě mateřského mléka, přikrmování selat v průběhu dne starterem nebo mléčnou krmnou směsí. Je to velmi důležité pro období po odstavu, tj. aby selata byla schopná trávit následnou krmnou směs (tzv. "enzymatický trénink"). Je zapotřebí provedení dalšího výzkumu, který by prokázal vliv jednotlivých krmiv na průměrný denní přírůstek, mortalitu selat a ekonomickou efektivitu dochovu selat.
|
host ::
RSS.