|
|
Vliv světelného režimu na užitkovost a plodnost plemenic skotu
VRBOVÁ, Aneta
Cílem práce bylo na základě analýzy dat zjistit plodnost a mléčnou užitkovost dojnic chovaných v moderní technologii v kontextu s mikroklimatickými prvky a kvalitou ustájení. Sledování probíhalo od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2014 v Zemědělském družstvu Pluhův Žďár. Sledováno bylo 150 dojnic plemene Holštýn. Pro vyhodnocení sledovaných hodnot byl použit statistický program Statistica 12 (StatSoft?). Charakteristika dat byla provedena pomocí popisných statistik, dále byla použita korelační analýza a chí-kvadrát test. Při hodnocení mikroklimatu stáje bylo zjištěno, že průměrná teplota prostředí se pohybovala od 7,90 °C do 27,03 °C. Relativní vlhkost byla naměřena v rozmezí 73,44 % až 86,84 %. THI nabýval hodnot od 45,11 do 68,93. Dojivost korelovala negativně s teplotou během podzimních měsíců (r = - 0,377), v tomto období byla zjištěna také záporná korelace s relativní vlhkostí (r = - 0,356) a obdobně tomu bylo i s THI a dojivostí (r = - 0,409). Vliv délky fotoperiody na mléčnou užitkovost se projevil pozitivně u všech skupin pozorovaných dojnic. Skupina krav na 1. laktaci navýšila mléčnou užitkovost o 4,7 %, u dojnic na 2. laktaci vzrostla dojivost o 12,6 % a o 18 % více mléka nadojily dojnice na 3. a další laktaci. Vliv délky fotoperiody na zabřezávání nebyl statisticky průkazný (p = 0,100), ale projevila se tendence horšího zabřezávání při automatickém osvětlení v porovnání s přirozenou fotoperiodou. Při zohlednění teploty v den inseminace, 24 a 48 hodin před inseminací se míra zabřezávání pohybovala mezi 27 % a 51 %. Projevila se tendence lepšího zabřezávání u skupiny prvotelek v teplotním pásmu nad 15,1 °C v porovnání se skupinou krav na 2. a další laktaci. Vliv teploty prostředí na zabřezávání po první inseminaci 24 a 48 hodin před provedením inseminace byl satisticky průkazný (p < 0,05). Pozitivní vliv prodloužené fotoperiody na přežvykování byl zjištěn u všech skupin pozorovaných dojnic. Dojnice na 1. laktaci navýšily ruminační aktivitu o 42 minut, skupina starších krav o 25 minut za 24 hodin. Největší rozdíl u této skupiny krav byl pozorován v průběhu zimních měsíců (XII-II), kdy dojnice přežvykovaly v průměru o 21,7 % déle v porovnání s přirozenou fotoperiodou (p < 0,001).
|
|
|
Vliv stájového prostředí na plodnost a užitkovost dojnic
KREJČOVÁ, Eva
Významnou podmínkou pro zachování vysoké užitkovosti a zároveň dosažení dobré reprodukce, je vytvoření optimálního stájového prostředí. Cílem práce bylo posoudit vliv změn mikroklimatu stáje na užitkovost a plodnost dojnic ve sledovaném stádě dojeného skotu. Sledování probíhalo od února 2013 do prosince 2015. Data byla získána ze sestav kontroly užitkovosti, laktačních lístků dojnic a dále z programu AFI FARM. Vztah mezi teplotně vlhkostním indexem a nádojem (r = -0,172) byl v negativní korelaci. Negativně spolu korelovala teplota a nádoj (r = -0,176). Korelační závislost mezi relativní vlhkostí a nádojem byla r = -0,073. Velká těsnost závislosti byla zjištěna mezi servis periodou a inseminačním indexem, r = 0,886, mírná závislost mezi servis periodou a inseminačním intervalem r = 0,397 a význačná mezi servis periodou a ranou odúmrtí, r = 0,532. Minimální relativní vlhkost ve stáji byla 32,00 %, maximální 89,90 %. Nejméně byla ve stáji naměřena teplota 0,6°C, nejvíce 35,1°C. Hodnoty teplotně - vlhkostního indexu se pohybovaly od 39,99 do 83,71. Byla potvrzena hypotéza, že mikroklima stáje ovlivňuje mléčnou užitkovost, ve vztahu k reprodukčním ukazatelům se tato hypotéza nepotvrdila.
|
|
|
Vliv ionizace vzduchu na vzdušnou prašnost v dochovu selat
MATĚJKOVÁ, Eva
Sledování probíhalo ve zděné stáji v dochovu selat. Ustájení bylo řešeno skupinovými stelivovými kotci a selata byla krmena suchými krmnými směsmi. Cílem práce bylo vyhodnotit mikroklimatické ukazatele stájového prostředí a zhodnotit vliv ionizace vzduchu na vzdušnou prašnost. Ve stáji byla měřena teplota, relativní vlhkost, rychlost proudění vzduchu, ochlazovací veličina a prašnost prostředí. Dále byla ve stáji prováděna ionizace vzduchu a byl hodnocen její vliv na úroveň vzdušné prašnosti. Výsledky měření prokázaly pozitivní vliv ionizace na snížení koncentrace prachu ve vzduchu. Lze říci, že účinek ionizace vzduchu se projevil především v době zakládání suchého krmiva.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.