|
|
Význam repetitivních sekvencí v lékařské a forenzní genetice
Cerovská, Ela ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Repetitivní sekvence jsou důležité pro genom i pro celý organismus. Tyto nekódující sekvence tvoří velkou část genomu a říká se jim "odpadní DNA". V mnoha odvětvích vědy však mají velký význam, především kvůli svému polymorfnímu charakteru, který se projevuje jak inter-, tak intraindividuálně. Předkládaná práce se zabývá významem mikrosatelitových repetic v lékařské a forenzní genetice. Některé nádory vykazují mikrosatelitovou nestabilitu (MSI) v porovnání s repeticemi zdravé tkáně. To lze použít při diagnostice rakoviny. MSI se v buňkách někdy objeví ještě před propuknutím onemocnění, což by umožnilo ranou diagnostiku. MSI je také spojena s lepší prognózou. Ve forenzní genetice se uplatňuje polymorfismus mikrosatelitů mezi jedinci. DNA profilování se využívá nejen při identifikaci osob v kriminalistice, ale i k určování otcovství nebo ochraně divokých zvířat.
|
|
|
Význam repetitivních sekvencí v lékařské a forenzní genetice
Cerovská, Ela ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Repetitivní sekvence jsou důležité pro genom i pro celý organismus. Tyto nekódující sekvence tvoří velkou část genomu a říká se jim "odpadní DNA". V mnoha odvětvích vědy však mají velký význam, především kvůli svému polymorfnímu charakteru, který se projevuje jak inter-, tak intraindividuálně. Předkládaná práce se zabývá významem mikrosatelitových repetic v lékařské a forenzní genetice. Některé nádory vykazují mikrosatelitovou nestabilitu (MSI) v porovnání s repeticemi zdravé tkáně. To lze použít při diagnostice rakoviny. MSI se v buňkách někdy objeví ještě před propuknutím onemocnění, což by umožnilo ranou diagnostiku. MSI je také spojena s lepší prognózou. Ve forenzní genetice se uplatňuje polymorfismus mikrosatelitů mezi jedinci. DNA profilování se využívá nejen při identifikaci osob v kriminalistice, ale i k určování otcovství nebo ochraně divokých zvířat.
|
|
|
Patologická diagnostika Lynchova syndromu
KRAUSOVÁ, Lenka
Lynchův syndrom je autozomálně dominantně dědičné onemocnění vytvářející predispozici ke vzniku kolorektálního karcinomu. Podle literatury až 5 % kolorektálních karcinomů může být asociováno s Lynchovým syndromem. Vzhledem k familiárnímu výskytu je jeho záchyt důležitý kvůli včasné prevenci v rodině. Depistáž je dnes založena na metodách moderní patologie. V teoretické části této práce je nejprve popsána stavba trávicí trubice, definice a historie Lynchova syndromu, a nakonec i metodika jeho depistáže v laboratoři patologie. Depistáž může být založena na hodnocení mikroskopických znaků nádoru (Semi PREDICT skóre) v histologických řezech, na imunohistochemickém vyšetření MMR (mismatch repair) proteinů, anebo na molekulárně genetickém stanovení MSI (nestability mikrosatelitů). Zejména korelaci prvních dvou metod je věnována praktická část. Náhodným výběrem byly sestaveny dvě skupiny případů kolorektálního karcinomu. První skupina sestávala z 25 případů se zachovanou imunoexpresí MMR proteinů, druhá skupina z 25 případů se ztrátou exprese alespoň jednoho MMR proteinu. Výsledky byly dále ověřeny molekulárně genetickým průkazem MSI a pro odlišení sporadických forem také analýzou genu BRAF a hypermetylace promotoru MLH1. V suspektních případech byly dále vyšetřeny germinální mutace MMR genů, které potvrdily Lynchův syndrom u 5 případů z druhé skupiny. Senzitivita Semi PREDICT skóre pro predikci MMR-deficience (a nepřímo tak pro detekci Lynchova syndromu) byla 84 %, specificita 48 %. Senzitivita molekulárně genetického stanovení MSI 87 %, po vztažení na pacienty s Lynchovým syndromem pouze 50 %, specificita 100 %. Tato práce prokázala dominantní postavení imunohistochemického vyšetření exprese MMR proteinů v diagnostice MSI-H karcinomů, která je v současné době základem depistáže Lynchova syndromu.
|
host ::
RSS.