|
|
Problematika zadávání veřejných zakázek hrazených prostřednictvím dotací poskytnutých Evropskou unií
Kokulová, Lucie ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných prostřednictvím dotací Evropské unie. Teoretická část se v první části zaměřuje na právní řád zadávání veřejných zakázek, jeho úpravu v České republice a vysvětlení důležitých pojmů, které se pojí se zadáváním zakázek. Další část se pak věnuje právní úpravě EU a metodickým pokynům upravujících oblast zadávání zakázek spolufinancovaných EU. V analytické části jsou identifikována a zhodnocena nejčastější pochybení, která se vyskytují v zakázkách spolufinancovaných EU v období let 2009 - 2016 dle řídicích orgánů a zprostředkovatelských subjektů, která jsou doplněna o národní a evropskou judikaturu a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Další část obsahuje rozbor a přehled zjištěných pochybení zadavatelů dle ÚOHS a pochybení v souvislosti se zadáváním zakázek v rámci Programu rozvoje venkova a Operačního programu rybářství na Ministerstvu zemědělství a Státním zemědělském intervenčním fondu v letech 2014 - 2016 dle Nejvyššího kontrolního úřadu. Na konci práce je provedena analýza zakázek zadaných v rámci PRV 2014 - 2020. V závěru práce jsou uvedena doporučení na eliminaci pochybení a shrnuty výsledky práce
|
|
|
Dostatečnost poskytovatelů primární prevence rizikového chování v městě Příbram
ŠVŮGEROVÁ, Hana
Název mé bakalářské práce zní Dostatečnost poskytovatelů primární prevence rizikového chování v městě Příbram. Primární prevence si klade za cíl předcházet vzniku rizikového chování nebo první zkušenost s ním oddálit do co nejpozdějšího věku. Cílem je zabránit zvyšování výskytu rizikového chování. Primární prevence je ve školním prostředí zajišťována školními metodiky prevence, kteří vybírají pro své žáky a studenty preventivní aktivity, jimiž se snaží zlepšit jejich sociální dovednosti. Rizikové chování je takové chování, v jehož důsledku dochází k nárůstu sociálních, zdravotních a dalších rizik. Primární prevence by se měla zaměřit zejména na tyto oblasti: užívání návykových látek, šikana a kyberšikana, netolismus, gambling, HIV/AIDS či poruchy příjmu potravy. Dalšími jevy, kterým se snaží prevence předcházet, jsou politický a náboženský extremismus, projevy rasismu a xenofobie. K zajištění primární prevence využívají školy služeb poskytovatelů, kteří nabízí prevenci pomocí různých forem. Aby byla primární prevence efektivní, měla by být dlouhodobá a kontinuální. Její působení by se mělo objevit 2 ? 3 roky před prvním kontaktem s konkrétním jevem. Mezi méně účinné formy patří jednorázové aktivity, jako jsou například přednáška či beseda, které v programu nevyužívají potenciálu cílové skupiny. Cílem mé bakalářské práce je zjistit dostatečnost poskytovatelů primární prevence vybraného rizikového chování a provést evaluaci primární prevence na školách v městě Příbram. Vlastní výzkum byl proveden kvantitativně a doplněn pro ověření dat a údajů kvalitativně, metodou dotazování technikou polořízeného rozhovoru. Hlavní část výzkumu byla zajištěna prostřednictvím obsahové analýzy dat z minimálních preventivních programů ve vybraných základních a středních školách. Za stěžejní výsledky považuji fakt, že školy v městě Příbram nerealizují prevenci všech typů rizikového chování dle metodického pokynu MŠMT ČR. Nejčastěji je prevence zajištěna v oblastech užívání návykových látek a onemocnění HIV/AIDS. Naopak minimálně je prevence prováděna v případech kybeřšikany, netolismu, gamblingu a poruch příjmu potravy. Na základních školách přichází prevence pozdě. Z rozhovoru se školními metodiky prevence jsem zjistila, že nejčastější důvod, proč školy v těchto oblastech nedělají prevenci, je domněnka nepotřebnosti tématu či představa zbytečnosti a pozdního zásahu preventivních aktivit. Na nedostatek poskytovatelů primární prevence v Příbrami upozornili pouze dva metodici prevence, což se týká především problematiky šikany a kyberšikany, alkoholu a rasismu a xenofobie. Na tomto základě se domnívám, že skutečnost, že školy nedělají primární prevenci všech typů rizikového chování, není způsobena nedostatkem poskytovatelů. Jako možné řešení stávající situace na školách vidím zejména pevnější zakotvení primární prevence v legislativě České republiky. Výsledky mojí práce mohou posloužit jako podklad pro zkvalitnění primárně preventivního dění na jednotlivých školách v městě Příbram, pro potřeby dalšího výzkumu či jako materiál pro laickou veřejnost zajímající se o prevenci.
|
host ::
RSS.