|
|
Hareova teze jako logicko-filosofický problém
Luhan, Martin ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Název práce: Hareova teze jako logicko-filosofický problém Autor: Martin Luhan Katedra (ústav): Katedra logiky Vedoucí diplomové práce: PhDr. Vladimír Svoboda, CSc. Abstrakt: Práce je věnována rozboru Hareovy teze, tedy problému, zda lze z imperativ- ních premis odvodit tvrzení. Logická analýza jazyka morálky byla základem etických zkoumání Richarda Harea. Proto jsou nejprve představeny stručné základy jeho filosofie a poté je podrobně představen Hareův přístup ke zkou- mání imperativů. Hare tvrdí, že logika se má preskriptivními vyjádřeními zabývat. V práci je také předložen přehled několika různých sémantik logiky imperativů a některých jejich problémů. Na základě toho je pak analyzováno, je-li Hareova teze, která odvozování tvrzení z imperativních premis zakazuje, přijatelná. Usoudíme, že ve většině případů je rozumné ji odmítnout. Klíčová slova: Logika imperativů, Hareova teze, deontická logika, metaetika
|
|
|
Nemožnost (morální) odpovědnosti u Galena Strawsona
EDL, Tomáš
V této práci se pokouším představit pozici Galena Strawsona v debatě o svobodě vůle. Zejména diskutuji Strawsonův Basic Argument. Představuji koncepci odpovědnosti jakožto reflektivní racionální reaktivity a ukazuji, že odpovědnost není v žádném ohledu causa sui, a proto není pro lidské bytosti nedosažitelná z důvodů, jež udává Strawson. Odmítám kroky B, C, 8, 9 a 10 Basic Argumentu. Tvrdím, že nedeterminovaná sebe-determinace spočívá ve schopnosti učinit rozhodnutí ve světle aktuálně prověřených principů volby. Takové prověření je možné díky schopnosti aktuálně reflektovat platnost a adekvátnost principů volby ve vztahu k motivujícím hodnotám, o něž v rozhodnutí jde. Nástrojem k takové reflexi je metodické zpochybnění principů volby a hodnot a jen taková reflexe může být úplná. Dále tvrdím, že Strawson podceňuje jedinečnost reflektivní racionality, obzvlášť když pomíjí zásadní rozdíl mezi psem Fidem a člověkem Nemem v situaci volby. Navíc Strawsona podezírám, že vylučuje subjekt jednání či volby a jeho aktuální principy volby z oblasti poznatelných věcí. A to vede k narušení požadavku na koncepci světa, která je vnitřně konzistentní a principielně dosažitelná lidským bytostem. Nakonec ukazuji, proč obě verze Strawsonovy koncepce sofistikovaného fatalismu, deterministickou i indeterministickou, pokládám za problematické.
|
|
| |
|
|
Hareova teze jako logicko-filosofický problém
Luhan, Martin ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Název práce: Hareova teze jako logicko-filosofický problém Autor: Martin Luhan Katedra (ústav): Katedra logiky Vedoucí diplomové práce: PhDr. Vladimír Svoboda, CSc. Abstrakt: Práce je věnována rozboru Hareovy teze, tedy problému, zda lze z imperativ- ních premis odvodit tvrzení. Logická analýza jazyka morálky byla základem etických zkoumání Richarda Harea. Proto jsou nejprve představeny stručné základy jeho filosofie a poté je podrobně představen Hareův přístup ke zkou- mání imperativů. Hare tvrdí, že logika se má preskriptivními vyjádřeními zabývat. V práci je také předložen přehled několika různých sémantik logiky imperativů a některých jejich problémů. Na základě toho je pak analyzováno, je-li Hareova teze, která odvozování tvrzení z imperativních premis zakazuje, přijatelná. Usoudíme, že ve většině případů je rozumné ji odmítnout. Klíčová slova: Logika imperativů, Hareova teze, deontická logika, metaetika
|
host ::
RSS.