|
|
Problematika agresivního chování u lidí s mentálním postižením
LOJÍKOVÁ, Jitka
Mentální postižení dětí, mládeže i dospělých představuje závažný zdravotní i sociální problém. I když se v poslední době o mentálně postižených osobách stále více hovoří, naše znalosti o konkrétním životě takto postižených lidí jsou velmi malé nebo útržkovité. Lidé s mentálním postižením žijí v naší společnosti a na její péči bývají individuálně více či méně závislí. V úvodní části se zabývám problematikou lidí s mentálním postižením. Rozebírám jejich specifika, potřeby, četnost. Dále se dotýkám ústavní péče jako takové. V souvislosti se změnou zákona o sociálních službách, v rámci které byla zrušena klecová lůžka, jsou nuceni pracovníci hledat jiné způsoby při zvládání agresivního chováním u lidí s mentálním postižením. Pozornost je zaměřena také na agresivní chování a práva lidí s mentálním postižením z různých odvětví práva. Ne každý pracovník má komplexní právní povědomí, které se týká lidí s mentálním postižením. Cílem výzkumu bylo zmapovat projevy, příčiny a možnosti předcházení a zvládání agresivního chování ve skupině lidí s mentálním postižením. Zvolenou metodikou výzkumu pro naplnění cíle bylo využito strukturovaného rozhovoru s lidmi s mentálním postižením a dotazník s personálem, který pečuje o lidi s mentálním postižením.Zpracováním dat bylo zjištěno, že většina pracovníků se již setkala s projevy agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Nejčastěji se vyskytuje agrese verbální a agrese fyzická. Potvrdilo se, že ve většině případů postačila použít opatření pro zabránění nebo odvrácení agresivního jednání, jak ukládá zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Pokud mají lidé zájmy, koníčky a jejich potřeby jsou naplněny, snižuje to riziko vzniku agresivního chování. Domnívám se, že agresi by bylo možné předcházet mimo jiné podporou přátelských mezilidských vtahů, emocionální podporou a spravedlivým přístupem ke všem.
|
|
|
Uplatnění mentálně postižených občanů na trhu práce
PITKOVÁ, Zuzana
Moje bakalářská práce se zabývá problematikou uplatnění mentálně postižených občanů na trhu práce. Osoby s mentálním postižením představují jednu z nejpočetnějších skupin mezi všemi postiženými. Zapojení jedince do pracovního procesu ovlivňuje nejen ekonomické zabezpečení, sociální postavení, ale také pozitivně působí na rozvoj vlastní osobnosti. Na trhu práce je však značný nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s mentální retardací. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje mentální retardaci, příčiny vzniku, diagnostiku, klasifikaci, kombinaci s ostatními druhy postižení, zvláštnosti a potřeby těchto osob. Dále se zabývá vzděláváním, výchovou mentálně postižených osob a pracovní problematikou (význam práce, nezaměstnanost, pracovní příležitosti pro osoby s mentálním postižením, výhody a povinnosti pro zaměstnavatele a stručná charakteristika zaměstnance s mentálním postižením). V praktické části byl stanoven cíl práce a hypotézy. Cílem práce je zjistit postoje a názory zaměstnavatelů ohledně zaměstnávání osob s mentálním postižením a dále, zda lidé s mentálním postižením mají o uplatnění na trhu práce zájem a zda je pro ně dostatečná nabídka pracovních míst v Jihomoravském kraji. Stanovila jsem si dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že většina zaměstnavatelů jeví malý zájem o zaměstnávání osob s mentálním postižením. Druhá hypotéza zní, že osoby s mentálním postižením obtížně nachází uplatnění na trhu práce. Ke zpracování práce byl použit výzkum kvantitativní. Využila jsem metodu dotazování, techniku písemného dotazování u zaměstnavatelů jednotlivých firem a dále metodu dotazování, techniku standardizovaného rozhovoru u osob s mentální retardací. Práce by mohla sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost a pro mentálně postižené občany v Jihomoravském kraji (zprostředkovat informace, jaké jsou možnosti pracovního uplatnění mentálně postižených osob).
|
|
|
PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ KLIENTŮ S MENTÁLNÍ RETARDACÍ V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍ PÉČE
HOLCZEROVÁ, Vladimíra
V současné době je téma pracovního uplatnění a práva na odměnu za vykonanou práci osob s mentální retardací ze zařízení poskytující sociální služby často diskutované. Názory se různí. Někdo se domnívá, že tito lidé vzhledem k charakteru svého postižení pracovat nemohou. Jiní si myslí, že pracovat nemusí, vzhledem k jejich finančnímu zabezpečení státem. Já jsem přesvědčena, že jakákoli práce má být odměněna. Ke zpracování této bakalářské práce přispěla moje šestnáctiletá praxe v zařízení sociální péče. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., který vstoupil v účinnost dnem 1.ledna 2007 a zavádění Standardů kvality sociálních služeb, je průlomem v poskytování sociálních služeb. Nejdůležitější, ale zároveň nejtěžší, je aplikace těchto zákonných norem do běžného života. Často je práce zaměstnanců sociálních zařízení opomíjena. Svojí každodenní prací plní se svými klienty proces socializace. K realizaci tohoto procesu je důležitá vzájemná podpora a spolupráce. Klienti sociálních zařízení uplatňují své pracovní dovednosti jak v rámci samotného sociálního zařízení, tak na otevřeném trhu práce. Důležitým faktorem je motivace k pracovní činnosti. Daří se prosazovat právo klientů na odměnu za vykonanou práci, k uznání a pochvale se přidává ohodnocení finanční. Pracovním uplatněním klienti dokazují, že jsou schopni žít relativně samostatně s pocitem užitečnosti, potřebnosti. Jakákoli smysluplná činnost naše klienty posiluje v jejich roli dospělých jedinců, vede ke zvýšení sebekontroly, přináší jim nové zájmy, přátele a rozvíjí praktické dovednosti. Cílem mé práce bylo získat informace o tom, jaké spektrum pracovního uplatnění mají klienti v zařízeních sociální péče, zejména ve vztahu ke geografické poloze zařízení. Ve své práci zabývám otázkou, zda pracovní uplatnění nachází klienti v rámci samotného zařízení nebo mimo zařízení. Věřím, že moje práce bude inspirací těm, kteří nad podobným tématem přemýšlejí, nebo se tímto tématem zabývat chtějí.
|
|
|
Využití technik arteterapie u osob s mentálním postižením
DVOŘÁKOVÁ, Veronika
Arteterapie s osobami mentálně postiženými je velice rozsáhlá a rozličná, tak jako jsou rozmanité i formy mentální retardace. Jedním z cílů práce bylo zjistit, které arteterapeutické postupy a výtvarné techniky lze využít při práci s klienty s mentálním postižením. Druhým cílem bylo zjistit, zda arteterapie pozitivně napomáhá celkovému rozvoji osobnosti, dále jestli napomáhá k příznivému působení na koncentraci, zručnost a paměť, podporuje-li tvořivost a socializaci mentálně postižených. Třetím cílem bylo zjistit, jak budou osoby s mentálním postižením reagovat, dostanou-li příležitost k tvůrčí činnosti. Pro zpracování dané problematiky byl zvolen kvalitativní výzkum. Použity byly tyto metody: zúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor, obsahová analýza dat zdravotnických a psychologických dokumentů a analýza osobních dokumentů. Cílový soubor tvořilo 7 jedinců denního centra Barevný svět. Na základě poznatků jsem vytvořila hypotézy: H1: Osoby s mentálním postižením potřebují dostatečné množství času na osvojení dané techniky, za pomocí které by se mohly lépe vyjádřit. H2: Arteterapie napomáhá celkovému rozvoji osobnosti, působí příznivě na koncentraci, zručnost, pozitivní myšlení a v neposlední řadě podporuje tvořivost a socializaci osob s mentálním postižením. H3: Osoby s mentálním postižením reagují na možnost tvůrčí činnosti pozitivně, pracují s upřímným zaujetím a vyjadřují velkou radost z dosažených výsledků. Výzkumem bylo prokázáno, že klienti pro malbu a kresbu potřebují ponechat dostatečné množství času na osvojení dané techniky, aby se pomocí ní mohli lépe vyjádřit. Avšak je nutné říci, že neexistuje konkrétní technika nebo postup, který by šlo využít s osobami s mentálním postižením. Výsledky výzkumu také potvrdily, že arteterapie napomáhá celkovému rozvoji osobnosti, působí příznivě na koncentraci, zručnost, pozitivní myšlení a v neposlední řadě podporuje tvořivost a socializaci osob s mentálním postižením. Reagují na možnost tvůrčí činnosti pozitivně, pracují s upřímným zaujetím a vyjadřují velkou radost z dosažených výsledků.
|
|
|
Praktické zkušenosti zaměstnavatelů se zaměstnáváním osob s lehkým mentálním postižením v okresu České Budějovice a bariéry, které brání jejich zapojení do pracovního procesu
BÁTINOVÁ, Lenka
Specifickou skupinou mezi zdravotně postiženými občany tvoří děti, mládež i dospělí s mentální retardací. Představují mezi postiženými jednu z nejpočetnějších skupin. Mentální retardace je postižení jedinců, při kterém dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Mentálním postižením nebo mentální retardací je nazýváno trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku. Není to nemoc, ale trvalý stav. Podle provedeného výzkumu vyplývá, že osoby s lehkým mentálním postižením nemají možnost pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce, ale ani v chráněných pracovištích. Dále z výzkumu vyplývá, že zájem ze strany zaměstnavatelů běžných pracovišť není zájem o zaměstnávání lehce mentálně postižených osob.
|
|
|
Vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením
HOLENDOVÁ, Jana
Diplomová práce má název ,,Vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením`` a skládá se z teoretické a praktické části. V první části teorie se zabývám charakteristikou mentální retardace, její příčinou vzniku, rozebírám klasifikaci, historii, vzdělávání těchto dětí a vztahy s okolím. Druhá kapitola je zaměřena na významné dokumenty týkající se práv dětí a osob s mentálním postižením. Třetí kapitola se soustřeďuje na výzkumy práv dětí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Na teorii navazuji praktickou částí, kde jsou uvedeny výsledky s následnou diskusí s autory. Výzkum byl prováděn metodou řízeného rozhovoru (částečně standardizovaná metoda), vedený pomocí dotazníku, který byl vytvořen profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Pomocí této a nově také metodiky A. Saporitiho probíhají v České republice od roku 1999 výzkumy právního povědomí u dětí školního věku, dětí romských a dětí v ústavní péči. U dětí s mentálním postižením zatím výzkum právního povědomí a vnímání práv proveden nebyl. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída) a dvanáct modelových situací, ve kterých jedinec práva přiznává či nepřiznává. Rozhovory byly provedeny u 116 respondentů ze tří speciálních škol (Havlíčkův Brod, Třeboň, Soběslav). Pro zajímavost jsem porovnávala s výzkumem Mgr. Jany Stejskalové z roku 2005. V práci byl stanoven jeden cíl a hypotéza. Cílem práce bylo zjištění vnímání práv dětmi s lehkým mentálním postižením. Cíl byl splněn. Hypotéza práce zněla: H1 Se zvyšujícím se vzděláním rodičů se zvyšuje i právní povědomí jejich dětí s lehkým mentálním postižením. Hypotéza potvrzena nebyla.
|
|
|
Příprava a realizace týdenního intervenčního jógového programu zaměřeného na rozvoj jemné motoriky a pohyblivosti u lidí s mentálním postižením
JANKOVCOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá stimulací osobnostního a hlavně fyzického a motorického rozvoje osob s mentálním postižením s využitím jógového cvičení a jógy prstů. Mým cílem bylo zjistit zda týdenní intervenční program přinesl zlepšení v jemné motorice, pohyblivosti a tím zlepšení celého tělesného stavu testovaných participantů v úrovni 1. až 3. stupně mentálního postižení. Výzkum byl proveden na základě týdenního pobytu ve škole v přírodě. Participanti byli testováni první den a poslední den pobytu. Sledovaný soubor tvořilo šest žen a čtyři muži ze speciální školy v Českých Budějovicích. Byly použity metody pozorování, posuzování a dotazování pro potřeby detekce změn v ukazatelích fyzického stavu, zlepšení jemné motoriky a tím uchopovacích reflexů participantů a zapamatování si nových pojmů. Výsledky dokládají pozitivní změny v těchto ukazatelích. Došlo ke zlepšení koordinace pohybů, jemné motoriky horních končetin s využitím v každodenních sebeobslužných činnostech a také byl prokázán pozitivní vliv jógy na duševní stránku participantů. Výzkumný projekt byl pro participanty přínosný a může sloužit jako model i pro další využití v terénní praxi v jógovém cvičení s lidmi s mentálním postižením.
|
|
|
Vzdělávání dětí s mentálním postižením.
ŠLÉGELOVÁ, Linda
ABSTRAKT Ve své bakalářské práci jsem se věnovala mentální retardaci a vzdělávání dětí s tímto postižením. V teoretické části jsem podrobně popsala mentální retardaci, její stupně, příčiny, formy prevence a metody diagnostiky. Dále jsem se zabývala vzděláváním dětí a mládeže, kteří mají tuto chorobu diagnostikovanou, popsala jsem tedy speciální mateřské školy pro tyto děti, přípravný stupeň základní školy speciální, základní školu speciální, základní školu praktickou, praktickou školu jednoletou a dvouletou, některá střední odborná učiliště, která může mládež s tímto postižením navštěvovat, pak také celoživotní vzdělávání, jako jsou např. kurzy k doplnění vzdělání, večerní školy nebo připravovaná aktivační centra. Dále jsem se zabývala školskými poradenskými zařízeními pro děti a mládež s mentálním postižením, jako jsou Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), Speciálně-pedagogická centra (SPC), Střediska výchovné péče (SVP) a Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). Posledním bodem teoretické části pak byla teorie vzdělávání osob s mentálním postižením, kde jsem se popisovala didaktické zásady, didaktické metody, vyučovací formy a vyučovací pomůcky, které jsou nezbytné při vzdělávání těchto osob. Popsala jsem také vytváření individuálních vzdělávacích programů, bez kterých by integrace dětí s mentálním postižením nebyla možná. Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který byl realizován v Základní škole praktické, Základní škole speciální a Praktické škole v Mostě. Snažila jsem se zde komplexně zmapovat speciálně pedagogickou péči o žáky s mentálním postižením, popsat systém,metody a přístupy k těmto žákům. Ke sběru dat do této práce byly použity následující metody a techniky: zúčastněné pozorování, dotazníková metoda, polořízené rozhovory s rodiči žáků, kasuistiky osmi žáků a sekundární analýza dat. Hypotézy, které mi sběrem veškerých dat z práce vyplynuly, zní: H1: Školní vzdělávací programy v základních školách praktických jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením. H2: Školní vzdělávací programy, které zpracovaly základní školy praktické, obsahují metody a formy speciálně pedagogické péče. H3: Nadpoloviční většina učitelů není spokojena s materiálním vybavením škol.
|
|
|
Volnočasové aktivity dětí základních škol speciálních a základních škol praktických
LEPIČ, Jiří
V předložené bakalářské práci jsem se zaměřil na volnočasové aktivity dětí základních škol praktických a základních škol speciálních. Z teoretických východisek jednoznačně vyplývá, že smysluplné využití volného času mládeže je podmíněno mnoha faktory. Z odborné literatury je známo, že důležitou roli sehrávají jednak hodnoty a postoje, ale také prostředí, ve kterém mládež vyrůstá. Cílem bakalářské práce bylo zjišťování zda jsou rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku dostatečně informováni o organizacích zabývajících se volnočasouvou aktivitou. Dále jsem se v této práci zaměřil na počet dětí, které se věnují organizovaným volnočasovým aktivitám a ve kterých organizacích tyto aktivity vykonávají. K výzkumu jsem použil tři druhy dotazníků. První dotazník byl určen pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních, druhý dotazník byl určen pro zaměstnance základních škol praktických a základních škol speciálních a třetí pro zaměstnance organizací zabývající se volnočasovou aktivitou. Výsledky, které jsem díky dotazníkům měl k dispozici jsem poté statisticky zhodnotil. Mnou sebraná data v Písku, Strakonicích a Milevsku vyvrátila hypotézu číslo jedna. Hypotéza číslo dva byla potvrzena v první části a ve druhé časti byla vyvrácena. Z vyhodnocených výsledků vyplývá následující závěr. Rodiče dětí základních škol praktických a základní škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku jsou nedostatečně informováni o organizacích nabízejících volnočasovou aktivitu. Tento fakt zapříčiňuje to, že děti základních škol praktických a základních škol speciálních navštěvují v nadpoloviční většině pouze zájmové kroužky pořádané školou i přes to, že by mohli vybírat z daleko širšího spektra zájmových kroužků, jelikož jejich rodiče jsou ochotni za tyto aktivity zaplatit potřebné finanční prostředky.
|
|
|
Využití arteterapie při práci s mentálně postiženými dospělými v prostředí chráněných dílen
DOLEČKOVÁ, Zuzana
Anotace: Využití arteterapie při práci s mentálně postiženými dospělými v prostředí chráněných dílen Bakalářská práce je zaměřena na zapojení arteterapeutických postupů do práce s mentálně retardovanými ve věku 20 {--} 30 let v chráněných dílnách. Shrnuje pětileté působení autorky v chráněných dílnách {\clqq}Modrý klíč`` v Praze, na artefaktech vybraných klientů hodnotí jejich výtvarný posun a v souvislosti s ním i vývoj emočních a sociálních schopností při dlouhodobém artemetodickém vedení, zhodnocení přínosu práce pro klienty.
|
host ::
RSS.