|
|
Zdravotně sociální rizika u dětí s predispozicí k metabolickému syndromu
SLADKÁ, Alena
Metabolický syndrom , (MS) byl poprvé definován v roce 1988 Reavenem ten jej definoval jako hormonálně-metabolický syndrom X se symptomy inzulínové rezistence (IR), hyperinzulinismu, hypertenze , s laboratorně prokázanou vyšší hodnotou lipoproteidů VLDL, nižší hodnotou HDL cholesterolu a nižší hodnotou LDL cholesterolu. Manifestace MS v dospělosti bývá celou řadou odborníků spojována s obezitou v době dětství a dospívání. V oblasti sociálních vztahů mají obézní děti značné problémy. Obézní děti bývají často terčem škádlení, posměchu, verbální šikany, vztahové šikany, fyzické šikany, sexuálního obtěžování, kyberšikany. Prvním cílem práce je zjistit, zda obezita ( androidního typu) v dětském a adolescenčním věku (10 - 18 let) BMI vyšším než 28, s obvodem pasu u chlapců 103 a u dívek 93, celkovým cholesterolem 6,5 a krevním tlakem 130/70 jsou predispozice manifestace MS v dospělosti a jaké jsou zdravotní a sociální dopady obezity a rozvíjejícího se MS v dětském věku. Druhým cílem práce je zjistit u pacientů s již rozvinutým MS, zda měli již od dětství predispozici k manifestaci onemocnění, jaké jsou zdravotní a sociální dopady MS na jejich život. První výzkumný soubor tvořilo deset dětí ve věku od 10- 18 let s predispozicí k manifestaci MS. Metody, jenž vedly k určeným cílům práce: Sepsání zdravotní a rodinné anamnézy. U všech deseti dětí ve věku od 10- 18 let, byla opakovaně v průběhu 6. měsíců kontrolována tělesná hmotnost, opakovaně bylo prováděno měření obvodu pasu, měření krevního tlaku a hladiny celkového cholesterolu v krvi. Naměřené hodnoty byly zapisovány do tabulek. Ve strukturovaném rozhovoru se zjišťovalo, jaké mají obézní děti s postupně se rozvíjejícím MS vztahy s vrstevníky, zda jsou terčem posměchu a šikany a jaké mají další problémy spojené se svým onemocněním. Součastně byly v dotazníkovém šetření s rodiči dětí zjišťovány stravovací zvyklosti a životní styl rodiny. V metabolické poradně bylo pomocí dotazníkového šetření a strukturovaných rozhovorů zjišťováno, kdy se u pacientů objevily první manifestace MS, zda byli obézní již v dětství a jaké zdravotní a sociální dopady má MS na jejich současný život. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů z metabolické poradny. Po analýze všech zjištěných dat a po rozboru zdravotní anamnézy byla prokázána u 60% dětí z výzkumného souboru vyšší nemocnost ( potíže s dýcháním, častější infekce horních cest dýchacích, snadnější únava při fyzické námaze). 60% dětí z uvedeného výzkumného souboru má vážné problémy s navazováním vztahů s vrstevníky, trpí verbální i fyzickou šikanou. U dospělých pacientů z metabolické poradny bylo zjištěno, že 40% dotazovaných osob mělo problémy s nadváhou již v dětství. Diabetem 2. typu trpí všichni dotazovaní. Dva z dotazovaných jsou kvůli MS v invalidním důchodu. 90% dotazovaných uvedla, že pravidelně navštěvují lékaře a musí pravidelně užívat léky. Tyto skutečnosti mají za následek i zhoršenou finanční situaci dotazovaných ( nižší příjem, zvýšené výdaje za léky, náklady na cestu k lékaři) Dva respondenti uvedli, že byli kvůli svému onemocnění diskriminováni i ze strany zdravotnického personálu, neuvedli však o jaký druh diskriminace se jednalo. Z dotazníkového šetření mezi dospělými s MS bylo zjištěno, že pouze 1 dotazovaná považuje příčinu vzniku MS svůj předchozí životní styl. Velikost výzkumného zůstal u 10 dětí a 10 dospělých s MS, neboť výzkumnou technikou "sněhové koule" nebyly v tomto souboru zjištěny žádné další nové skutečnosti, které by bylo nutné ověřovat u dalších osob.
|
|
|
Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích
KUBIŠOVÁ, Pavla
Bakalářská práce byla vypracována na téma {\clqq}Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích.`` Ošetřovatelská dokumentace, v našem případě ošetřovatelská anamnéza, je důležitou součástí pro poskytování ošetřovatelské péče. Sestra musí nejprve nemocného poznat a zjistit informace, aby mohla stanovit nejdůležitější problémy a rozhodnout se pro správnou cestu poskytnutí ošetřovatelské péče. Neméně důležitý je postup a zásady při sběru těchto informací. Stanoveny byly dva cíle a dvě výzkumné otázky. První cíl bakalářské práce se zaměřil na rozdíly získávání ošetřovatelské anamnézy u dětí v různých vývojových obdobích. Druhým cílem práce bylo navrhnout ošetřovatelskou dokumentaci pro sběr anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo jedna se dotazuje, zda existují rozdíly sběru dat u dětských pacientů v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo dvě řeší, jaké metody používají sestry ke sběru ošetřovatelské anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Šetření bylo prováděno kvalitativním způsobem pomocí nestandardizovaného rozhovoru, analýza dat a pozorování. Výzkumným vzorkem byly sestry, pracující na dětském oddělení nemocnice ve Strakonicích a Písku. Šetření bylo provedeno během dvou týdnů. Šetřením se zjistilo, že sestry na jednotlivých dětských odděleních vybraných nemocnic při shromažďování anamnestických údajů v jednotlivých dětských obdobích postupují rozdílně. Z této výzkumné otázky vyplývá výsledná hypotéza číslo jedna: {\clqq}Získávání anamnestických údajů u dětí je u jednotlivých sester rozdílné``. Hypotéza číslo tři: {\clqq}Podklady pro získávání anamnézy u dětí nejsou ve všech zdravotnických zařízeních stejné.`` Druhou výzkumnou otázkou jsme zjistily, že se u všech dětí ve vývojových obdobích zjišťují antropometrické hodnoty. Dále některé sestry nedodržují zásady vedení rozhovoru a ne všechny sestry používají správné metody při sběru informací. Z výzkumné otázky číslo dvě vyplývají tři hypotézy: Hypotéza číslo dvě: {\clqq}Při odběru anamnestických dat sestry nepostupují dle pravidel vedení rozhovoru s klientem.`` Hypotéza číslo čtyři: {\clqq}Sestry při odběru anamnézy u dětí vždy zjišťují antropometrické znaky dle jednotlivých vývojových obdobích.`` Z tohoto vyplývá že, první stanovený cíl byl splněn a druhý stanovený cíl se podařilo také splnit. V souvislosti se zjištěnými poznatky bychom doporučily navržení dokumentace pro sběr anamnézy pro dětská oddělení nemocnic, která by byla stejná nejlépe celoplošně pro všechny nemocnice v České republice. Důležitá by byla její jednoduchost a přehlednost, která by napomohla k usnadnění práce sester na oddělení. Následně, aby dokumentace usnadnila určení ošetřovatelských diagnóz a tím napomohla k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče pro uspokojení potřeb klienta. Rovněž by bylo vhodné uspořádat semináře zaměřené na toto téma pro jednotlivé nemocnice v České republice a zde problémy s anamnestickou dokumentací řešit.
|
host ::
RSS.