|
|
Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním
NEUGEBAUER, Jan
Tělesné znevýhodnění je velmi diskutabilní téma z pohledu terminologie,variability i specifik péče. V souvislosti s touto problematikou nahlížíme na celý koncept v rámci analýzy a uspokojování aktuálních potřeb, které se výrazně odlišují v závislosti na druhu, míře a reverzibilitě znevýhodnění. Obecné potřeby bývají stálé, avšak u těchto pacientů bývá výrazněji ovlivněno spektrum potřeb, které se v souvislosti se znevýhodněním modifikovali, nebo které nově vznikli. Pro pečlivou analýzu lze využit hodnotící a měřící nástroje, zaměřující se na problematickou oblast (např. soběstačnost či rizikové faktory) nebo komplexně na míru znevýhodnění. V České republice jsou aktuálně evidovány pouze nástroje specificky hodnotící každou oblast separovaně.Implementace komplexního nástroje by mohla přispět ke zlepšení péče o pacienty s tělesným znevýhodněním v klinické praxi. Cílem disertační práce bylo analyzovat dostupné hodnotící a měřící nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním v ošetřovatelství, zmapovat poskytovanou péči o tyto pacienty a analyzovat problematické situace, které jsou u pacientů s tělesným znevýhodněním v průběhu hospitalizace přítomny.Pro zpracování práce byl využit mix metod za použití techniky dotazníkového šetření a metody Focus groups. Dotazníkové šetření probíhalo u dvou skupin označené jako A a B. Výzkumný soubor A měl reprezentativní charakter a byl tvořen sestrami z celé České republiky. Výzkumný soubor B byl tvořen pacienty s tělesným znevýhodněním. V rámci sběru dat byly konstruovány dva odlišné dotazníky ? nestandardizovaný pro výzkumný soubor A se zaměřením na využití hodnotících nástrojů, práci s výsledky, doporučení pro praxi a pojetí konceptu tělesného znevýhodnění;a kombinaci standardizovaného dotazníku WHODAS 2.0 obohaceného o nestandardizovaný blok otázek pro výzkumný soubor B, zaměřující se na pojetí vlastního těla a koncepci kvality života. V klinické praxi se používání obecné standardizované nástroje, zejména pro hodnocení rizika pádu (Conley scale a Morse Fall Scale), hodnocení rizika vzniku dekubitů (Braden scale a Norton scale) a hodnocení soběstačnosti (Barthel test, test instrumentálních všedních činností). V rámci aktivního vyhledávání specifických potřeb sestry také hodnotí oblast aktivity, motivace, mobility a výživy. Oblast sexuality a spirituality není v klinické praxi adekvátně hodnocena a sestry uvádí, že tato témata jsou stále tabuizována a považují za vhodnější alternativu, aby tyto domény zajišťovali jiní specialisté. Pro oblast hodnocení by ve své praxi přivítaly jak nástroje pro hodnocení rizika vzniku dekubitů ? Waterlow Scale, Knoll Scale nebo Shannon Scale; nástroje pro hodnocení rizika pádu ? Morse Fall Scale, Conley Scale nebo Tinetti scale; nástroje pro hodnocení soběstačnosti ? Barthel test, test instrumentálních všedních činností. U pacientů s tělesným znevýhodněním je aktuálně nejvíce problematickou doménou inkontinence moče, bolest a psychická oblast se zaměřením na sebeúctu a pocit bezpečí a jistoty. Sestry by pro využití v klinické praxi rády uvítaly komplexnější nástroj pro hodnocení problematiky tělesného znevýhodnění a pro tuto oblast by přivítaly i edukační kurzy, které jim pomohou této problematice více porozumět. V klinické praxi se používají standardizované i nestandardizované nástroje pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním. Mnoho ze standardizovaných nástrojů by respondenti uvítali ve své praxi a je doporučují pro využití v celé České republice. Pacienti s tělesným znevýhodněním velmi často trpí rizikem vzniku dekubitů, pádů, rozvojem infekcí, psychickými obtížemi a bolestí. Jako doporučení pro praxi souhlasíme s implementací standardizovaných nástrojů do klinické praxe. Nástroj WHODAS 2.0 je vhodně nastaven pro analyzování úrovně znevýhodnění a poukazuje na znevýhodněné oblasti. Dále může sestře pochopit náročnost onemocnění a dopadů zdravotních komplikací na psychickou i fyzickou stránku, která znemožňuje vykonávat standardní práci.
|
|
|
Využití měřících nástrojů na jednotce intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačním oddělení
KRIZANOVÁ, Marie
Nedílnou součástí ošetřovatelské dokumentace jsou hodnotící nástroje, na jejich základě lze analyzovat pacientovi potřeby a tak naplánovat jeho následnou péči. Bakalářské práce se věnuje problematice používání měřících nástrojů se zaměřením na oddělení anesteziologicko - resuscitační (ARO) a jednotky intenzivní péče (JIP). V teoretické části práce jsme se zaměřili na nejčastěji používané škály v rámci intenzivní medicíny: škály pro hodnocení vědomí, pádů, nutrice, soběstačnosti, rizika vzniku dekubitů či hodnocení bolesti. Cílem této práce bylo 1. Zmapovat používání měřících nástrojů na jednotce intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačním oddělení 2. Zmapovat orientovanost sester v používání měřících nástrojů na jednotce intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačním oddělení Pro naplnění cílů jsme určili tři hypotézy. 1: Postoje sester v používání měřících nástrojů se liší v závislosti na jejich vzdělání. 2: Spektrum používaných měřících nástrojů se liší v závislosti na pracovišti. 3: Znalosti sester o využívání měřících nástrojů se liší v závislosti na pracovišti. Výzkumné šetření jsme realizovali pomocí kvantitativní formy. V rámci kvantitativního šetření jsme použili nestandardizovaný dotazník, který byl určený zdravotníkům pracujících na anesteziologicko - resuscitačním oddělení a jednotkách intenzivní péče Z výsledků kvantitativního výzkumného šetření je zjevné, že většina respondentů vnímá měřící škály jako přínos pro ošetřovatelství. Rozdíl mezi používáním měřících nástrojů na ARO a JIP je minimální. Postoje respondentů k měřícím nástrojům se neliší dle vzdělání, odpovědi respondentů jsou velmi podobné. Práce poskytuje ucelený rámec problematiky využívání měřících nástrojů na anesteziologicko - resuscitačním oddělení a jednotkách intenzivní péče. Pro praxi může tato bakalářská práce sloužit jako studijní materiál, pro přehlednost byla vytvořena brožura ze základními měřící nástroji.
|
host ::
RSS.