|
|
Hodnocení výskytu invazních a expanzivních druhu rostlin na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky
SYRVATKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá mapováním aktuálního výskytu bolševníku velkolepého na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky. Mapování probíhalo formou terénních pochůzek a to v průběhu roku 2010 ? 2011. Plochy, kde se vyskytovaly tyto nebezpečné invazní rostliny, byly zaměřeny pomocí GPS. Naměřené souřadnice byly poté převedeny do desítkové soustavy a z nich se následně v programu ArcMap vytvořila mapa aktuálního rozšíření bolševníku velkolepého. V závěru je uvedeno, jak velké riziko hrozí krajině v okolí výsypky při neřešení tohoto problému.
|
|
|
Výskyt jalovce obecného (Juniperus communis) v jižní části CHKO Třeboňsko
DVOŘÁK, Martin
V této práci jsem se zabýval výskytem jalovce obecného v jižní části CHKO Třeboňsko. Nejprve jsem prostudoval odbornou literaturu věnující se problematice výskytu jalovce obecného ve světě a v dané oblasti. Po té jsem systematicky mapoval výskyt všech exemplářů v dané lokalitě, zapisoval jejich charakteristiky a fotografoval. Takto vznikla mapa výskytu všech jedinců v dané oblasti. Sebraná data jsem nakonec statisticky vyhodnotil a porovnal s pracemi, které se věnují stejné problematice v sousedních oblastech.
|
|
|
VLIV LAND USE NA VYTĚŽENÉ PÍSKOVNY V OBLASTI VESELÍ NAD LUŽNICÍ
NOVÁK, Ondřej
Pískovny, které vznikaly od 50. let minulého století na Třeboňsku především v blízkém okolí řeky Lužnice, dnes tvoří významný prvek Třeboňské pánve. Tématem mé diplomové práce je vliv land use na vytěžené pískovny v oblasti Veselí nad Lužnicí. Terénní sledování bylo realizováno v období od začátku června do konce srpna roku 2008. Prováděl jsem mapování land use daného území podle mapovacího klíče. Zaznamenával jsem jednotlivé plochy {--} zemědělské, lesní, vodní, plochy zastavěné a další do mapových snímků. Celková rozloha mapovaného území byla 989 hektarů. Největší část zaujímaly lesní porosty a dále plochy polních kultur. Vodní plochy s hlavním prvkem mapovaného území, soustavou pískoven, tvořily 23 % celkové rozlohy. Na břehy všech pískoven byly dále umisťovány fytocenologické snímky, které zachycovaly litorální vegetaci i prostředí, v němž se tato vegetace nachází, a míru ovlivnění vegetace člověkem. Celkem jsem umístil na této soustavě 74 fytocenologických snímků. Na nich jsem evidoval 125 rostlinných druhů, z nichž bylo 104 bylin a 21 dřevin. Na sledovaných pískovnách jsem zaznamenal 41 nitrofilních, 52 mokřadních, 16 ruderálních a 2 silně ohrožené druhy. Na Veselské soustavě pískoven bylo provedeno 20 odběrů vody. Nejvíce zásobená živinami byla pískovna Horusice I, nejméně pískovna Horusice.
|
|
| |
|
|
Aplikace geodetických metod sběru dat při zaměřování polohopisných a výškopisných prvků krjiny v povodí Jenína.
KREJČÍKOVÁ, Zuzana
Téma této diplomové práce je {\clqq} Aplikace geodetických metod sběru dat při zaměřování polohopisných a výškopisných prvků krajiny v povodí Jenína``. Jejím cílem bylo podrobně zaměřit určenou lokalitu polohově i výškově. Pro měření byla využita tachymetrická metoda. Souřadnice bodů byly určeny v systému S-JTSK a ve výškovém systému Bpv. Celá lokalita je o rozloze cca 40 ha. Nejdříve na celém zadaném území proběhla rekognoskace terénu a stávajícího bodového pole, následně byla lokalita podrobně zaměřena. Měření bylo prováděno metodou elektronické tachymetrie. K měření byla použita totální stanice Leica TCR 407 power. Data byla zpracována v softwarech Groma, Atlas a MicroStation. Výsledkem této diplomové práce je originál mapy v měřítku 1:1 000.
|
|
|
Mobilní mapování pomocí GPS, zpracování dat a jejich vizualizace v aplikaci OziExplorer
LORENCOVÁ, Petra
Cílem této práce je sběr geografických dat pomocí kapesního počítače a GPS přijímače, jejich zpracování a vizualizace v programu OziExplorer. Mezi dílčí cíle patří popis postupu jednotlivých fází mobilního mapování od sběru dat po jejich vizualizaci v tomto programu. Mapování probíhalo v lokalitě CHKO Šumava v oblasti národní přírodní rezervace Boubínský prales. Samotnému mapování předcházelo studium teoretických znalostí GPS systému, kapesního počítače, programu OziExplorer, jejich praktické využití a zvládnutí základních funkcí všech programů z programového balíčku OziExplorer. Dále navazovala konfigurace použitých přístrojů a příprava dat pro mapování. Důležitou částí přípravy dat byla kalibrace naskenovaných map, kterou bylo nutné provést velice pečlivě, jinak další měření nemohla probíhat korektně. Sběr dat byl proveden kapesním počítačem ASUS A639 s operačním systémem Windows Mobile 5.0 CZ, který má integrovanou GPS anténu, pomocí programu OziExplorerCE pro PDA verzi. Data získaná z terénního měření v lokalitě NPR Boubínský prales, kde měřenou trasou byla naučná stezka Boubínský prales, byla zpracována v programu OziExplorer pro PC. Zde bylo provedeno několik úprav a výsledná trasa se zaměřenými body byla převedena do 3D modelu pomocí programu OziExplorer3D. Výsledkem práce je popis postupu jednotlivých fází mobilního mapování od přípravy a sběru dat po jejich vizualizaci v programu OziExplorer a 3D model reliéfu NPR Boubínský prales.
|
|
|
Aktivizující metody a techniky učení v českém jazyce na základní škole
KAŠPAROVÁ, Eva
Cílem této diplomové práce je zjištění vlivu využití vybraných aktivizujících metod a technik učení na úroveň slohového projevu žáků základní školy. Teoretická část práce popisuje vybrané aktivizující metody a techniky učení v souvislosti s využitím ve výchovně-vzdělávacím procesu. V praktické části je pak proveden experiment, který ověřuje vliv využití těchto metod na vývoj slohového potenciálu žáků. Pomocí dotazníkového šetření je zkoumána obliba práce s vybranými aktivizujícími metodami a technikami učení ve výuce. Bylo zjištěno, že aktivizující metody facilitují úspěšnost žáků ve slohovém projevu. U experimentální skupiny došlo k statisticky významnému nárůstu v počtu vět a významových větných dvojic.
|
|
| |
|
| |
|
|
VESNICKÁ SÍDLA JAKO BIOCENTRA. VYUŽITÍ MAPOVÁNÍ ROSTLIN PRO HODNOCENÍ BIODIVERZITY.
RÁDR, Jiří
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit dnešní stav rozšíření druhů, které byly v minulosti jistě hojné v celé oblasti Blatenska. Na základě toho posoudit diverzitu. Se změnou vesnic se změnila také diverzita. Bylo vybráno 22 vesnic, rozptýlených v celé oblasti fytogeografického podokresu Blatensko a 59 druhů rostlin z archeofytů, apofytů a neofytů. Mým úkolem bylo zaznamenat, zda se ještě ve vesnicích na Blatensku vyskytují či ne. Sledované druhy rostlin jsou na ústupu a každým rokem ubývají čím dál tím více.
|
host ::
RSS.