Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Léčebný význam manuální lymfodrenáže při lipedému dolních končetin
SRBENÁ, Miloslava
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou lipedému dolních končetin a vlivu manuální lymfodrenáže a dalších režimových opatření na léčbu tohoto onemocnění. Teoretickou část jsem rozčlenila na 4 podkapitoly. První podkapitola seznamuje s tématem práce a pojednává o morfologii i fyziologii lymfatického systému. Druhá podkapitola se zabývá anatomií lymfatického systému. Následující podkapitola podrobně popisuje lipedém. A poslední podkapitola v teoretické části se zaměřuje na léčbu onemocnění a další intervence. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu a zpracovala jsem kazuistiky. Pracovala jsem s pěti pacientkami. U pacientek byla v domácím prostředí pod odborným dohledem paní Mgr. Beránkové prováděna 1x týdně po dobu třech měsíců manuální lymfodrenáž a zároveň probandky dodržovaly režimová opatření, ve kterých byly u každé z nich určité rozdíly. Pomocí vstupního a výstupního kineziologického rozboru, ve kterém hrála stěžejní roli anamnéza, aspekce, somatometrie, palpace, jsem vyhodnotila výsledky. Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzování vlivu manuální lymfodrenáže u pacientek s lipedémem dolních končetin. U všech probandek došlo k určitému zlepšení fyzikálních vlastností kůže tzv. elasticity, zmizelo pnutí, pocit tíhy, eliminovala se bolestivost a somatometrické a goniometrické vyšetření také vykazovalo optimalizaci. Samozřejmě vše záleželo na stupni lipedému a důsledném dodržování režimových opatření, tzn. dietní kroky, nácvik správného dechového stereotypu, určitá pohybová aktivita pomocí cvičební jednotky na podporu lymfatického systému, kompresívní prádlo, otužování studenou vodou, kartáčování, gely s hřejícím či chladivým účinkem.
Vliv manuální lymfodrenáže na svalové napětí m.soleus u pacientů s chronickou žilní insuficiencí
Květoňová, Hana ; Jalovcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Vliv manuální lymfodrenáže na svalové napětí m. soleus u pacientů s chronickou žilní insuficiencí. Cíle práce: Cílem diplomové práce je shrnout teoretické poznatky týkající se chronické žilní insuficience, svalového napětí a manuální lymfodrenáže a následně provést pilotní studii zaměřenou na zjištění, zda lidé s otoky dolních končetin spojenými s chronickou žilní insuficiencí mají změněný svalový tonus musculus soleus a dále na ověření, zda provedení jednorázové manuální lymfodrenáže dolních končetin povede ke změně svalového napětí výše zmíněného svalu. Metoda řešení: Experimentu se zúčastnili 3 probandi s chronickou žilní insuficiencí. U všech probandů bylo provedeno antropometrické vyšetření obvodů obou dolních končetin pomocí krejčovského metru a změřeno svalové napětí musculus soleus pomocí přístroje zvaného myotonometr. Poté byla provedena jednorázová manuální lymfodrenáž jedné, více postižené dolní končetiny. Druhá, neošetřená dolní končetina byla považována za končetinu kontrolní. Manuální lymfodrenáži dolní končetiny předcházelo bazální ošetření krku. Bezprostředně po manuální lymfodrenáži a 15 minut poté byly opět naměřeny obvodové rozměry obou dolních končetin a změřeno svalové napětí musculus soleus, rovněž na obou dolních končetinách. Získaná data z měření myotonometrem byla...
Vliv manuální lymfodrenáže na svalové napětí m.soleus u pacientů s chronickou žilní insuficiencí
Květoňová, Hana ; Jalovcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Vliv manuální lymfodrenáže na svalové napětí m. soleus u pacientů s chronickou žilní insuficiencí. Cíle práce: Cílem diplomové práce je shrnout teoretické poznatky týkající se chronické žilní insuficience, svalového napětí a manuální lymfodrenáže a následně provést pilotní studii zaměřenou na zjištění, zda lidé s otoky dolních končetin spojenými s chronickou žilní insuficiencí mají změněný svalový tonus musculus soleus a dále na ověření, zda provedení jednorázové manuální lymfodrenáže dolních končetin povede ke změně svalového napětí výše zmíněného svalu. Metoda řešení: Experimentu se zúčastnili 3 probandi s chronickou žilní insuficiencí. U všech probandů bylo provedeno antropometrické vyšetření obvodů obou dolních končetin pomocí krejčovského metru a změřeno svalové napětí musculus soleus pomocí přístroje zvaného myotonometr. Poté byla provedena jednorázová manuální lymfodrenáž jedné, více postižené dolní končetiny. Druhá, neošetřená dolní končetina byla považována za končetinu kontrolní. Manuální lymfodrenáži dolní končetiny předcházelo bazální ošetření krku. Bezprostředně po manuální lymfodrenáži a 15 minut poté byly opět naměřeny obvodové rozměry obou dolních končetin a změřeno svalové napětí musculus soleus, rovněž na obou dolních končetinách. Získaná data z měření myotonometrem byla...
Léčebný význam manuální lymfodrenáže při lymfedému končetin
VOTRUBOVÁ, Eva
Význam manuální lymfodrenáže a jiných technik praktikovaných v léčbě lymfedému, je znám již z dob 3000 př.n. l. V České republice se léčba lymfedému rozšířila nejvíce v roce 1992, kdy vznikla Česká lymfologická společnost. Od té doby přibývá mnoho odborníků, kteří se této problematice věnují, neboť spolu s přibývajícími pacienty je téma lymfedému a jeho léčby v současné době aktuální problematikou. V teoretické části své bakalářské práce jsem první kapitoly věnovala ohlédnutí za historií, anatomii lymfatického systému, lymfedému a manuální lymfodrenáži. Dále jsou v práci kapitoly o definici a rozdělení lymfedému podle mechanismu vzniku, i podle patofyziologie, která lymfedém vyvolává. Podrobněji pak popisuji rozdíly mezi primárním a sekundárním lymfedémem. Uvádím také shrnuté poznatky o etiologii lymfedému a jeho klinickém obraze, o diferenciální diagnostice a o stádiích lymfedému. Z léčby se mimo chirurgickou, farmakologickou či lázeňskou léčbu, nejvíce soustředím na léčbu dekongestivní, do které spadá přístrojová lymfodrenáž, bandážování, režimová opatření, speciální cvičení a manuální lymfodrenáže. V kapitole manuální lymofdrenáže se zaměřuji jak na účinky, tak i na indikace a kontraindikace této léčebné metody. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat přínos manuální lymfodrenáže u lymfedému končetin se zaměřením na rozsah pohybu v kloubu a obvody končetiny před a po terapii. Pro praktickou část mé práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden na 3 respondentech, kteří byli podrobeni vstupnímu vyšetření. To obsahovalo odebrání podrobné anamnézy, včetně osobních dat a sociální, pracovní, rodinné aj. anamnézy. Dále jsem prováděla kineziologický rozbor, který obsahoval aspekci zepředu, z boku a zezadu, a pro mě nejdůležitější měrné hodnoty, obvody končetin a goniometrické měření rozsahu pohybu v kloubu postižené končetiny, ve srovnání se zdravou končetinou. První výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na obvod postižené končetiny? Druhá výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na rozsah pohybu v kloubu postižené končetiny? Během odborné praxe v rehabilitačním centru v Borovanech jsem docházela za Bc. Janou Polákovou, která absolvovala certifikovaný kurz manuálních lymfodrenáží. Konzultovala jsem s ní jak pacienty, vhodné k mému výzkumu, tak i možnou terapii a krátkodobý a dlouhodobý plán. Zároveň jsem s ní absolvovala několik hodin u svých probandů a měla tak prostor pro důkladné zkoumání a měření lymfatických otoků. Po každé první, nebo druhé lymfatické masáži jsem udělala u všech probandů kontrolní měření. Celkem jsem tak učinila 5měření u každého probanda. Cílem práce bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rehabilitaci a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru v Borovanech pomocí rozhovoru, retrospektivní analýzy dat, měření obvodu končetin a rozsahu pohybu v kloubech, pozorování a palpačního vyšetření postižených končetin. Subjektivně všichni pacienti shledávají manuální lymfodrenáž za přínosnou terapii v léčbě lymfedému. Uvádějí zlepšení, týkající se nejen viditelných úbytků na obvodu končetin a na rozsahu v kloubech, ale i v celkovém vnímání končetin, v jejich držení a motorice. Objektivně u všech pacientů došlo jak k úbytku centimetrů v obvodech, tak i ke zvětšení rozsahu v kloubu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.