Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv manuální lymfodrenáže na svalové napětí m.soleus u pacientů s chronickou žilní insuficiencí
Květoňová, Hana ; Jalovcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Vliv manuální lymfodrenáže na svalové napětí m. soleus u pacientů s chronickou žilní insuficiencí. Cíle práce: Cílem diplomové práce je shrnout teoretické poznatky týkající se chronické žilní insuficience, svalového napětí a manuální lymfodrenáže a následně provést pilotní studii zaměřenou na zjištění, zda lidé s otoky dolních končetin spojenými s chronickou žilní insuficiencí mají změněný svalový tonus musculus soleus a dále na ověření, zda provedení jednorázové manuální lymfodrenáže dolních končetin povede ke změně svalového napětí výše zmíněného svalu. Metoda řešení: Experimentu se zúčastnili 3 probandi s chronickou žilní insuficiencí. U všech probandů bylo provedeno antropometrické vyšetření obvodů obou dolních končetin pomocí krejčovského metru a změřeno svalové napětí musculus soleus pomocí přístroje zvaného myotonometr. Poté byla provedena jednorázová manuální lymfodrenáž jedné, více postižené dolní končetiny. Druhá, neošetřená dolní končetina byla považována za končetinu kontrolní. Manuální lymfodrenáži dolní končetiny předcházelo bazální ošetření krku. Bezprostředně po manuální lymfodrenáži a 15 minut poté byly opět naměřeny obvodové rozměry obou dolních končetin a změřeno svalové napětí musculus soleus, rovněž na obou dolních končetinách. Získaná data z měření myotonometrem byla...
Vliv manuální lymfodrenáže na svalové napětí m.soleus u pacientů s chronickou žilní insuficiencí
Květoňová, Hana ; Jalovcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Vliv manuální lymfodrenáže na svalové napětí m. soleus u pacientů s chronickou žilní insuficiencí. Cíle práce: Cílem diplomové práce je shrnout teoretické poznatky týkající se chronické žilní insuficience, svalového napětí a manuální lymfodrenáže a následně provést pilotní studii zaměřenou na zjištění, zda lidé s otoky dolních končetin spojenými s chronickou žilní insuficiencí mají změněný svalový tonus musculus soleus a dále na ověření, zda provedení jednorázové manuální lymfodrenáže dolních končetin povede ke změně svalového napětí výše zmíněného svalu. Metoda řešení: Experimentu se zúčastnili 3 probandi s chronickou žilní insuficiencí. U všech probandů bylo provedeno antropometrické vyšetření obvodů obou dolních končetin pomocí krejčovského metru a změřeno svalové napětí musculus soleus pomocí přístroje zvaného myotonometr. Poté byla provedena jednorázová manuální lymfodrenáž jedné, více postižené dolní končetiny. Druhá, neošetřená dolní končetina byla považována za končetinu kontrolní. Manuální lymfodrenáži dolní končetiny předcházelo bazální ošetření krku. Bezprostředně po manuální lymfodrenáži a 15 minut poté byly opět naměřeny obvodové rozměry obou dolních končetin a změřeno svalové napětí musculus soleus, rovněž na obou dolních končetinách. Získaná data z měření myotonometrem byla...
Léčebný význam manuální lymfodrenáže při lymfedému končetin
VOTRUBOVÁ, Eva
Význam manuální lymfodrenáže a jiných technik praktikovaných v léčbě lymfedému, je znám již z dob 3000 př.n. l. V České republice se léčba lymfedému rozšířila nejvíce v roce 1992, kdy vznikla Česká lymfologická společnost. Od té doby přibývá mnoho odborníků, kteří se této problematice věnují, neboť spolu s přibývajícími pacienty je téma lymfedému a jeho léčby v současné době aktuální problematikou. V teoretické části své bakalářské práce jsem první kapitoly věnovala ohlédnutí za historií, anatomii lymfatického systému, lymfedému a manuální lymfodrenáži. Dále jsou v práci kapitoly o definici a rozdělení lymfedému podle mechanismu vzniku, i podle patofyziologie, která lymfedém vyvolává. Podrobněji pak popisuji rozdíly mezi primárním a sekundárním lymfedémem. Uvádím také shrnuté poznatky o etiologii lymfedému a jeho klinickém obraze, o diferenciální diagnostice a o stádiích lymfedému. Z léčby se mimo chirurgickou, farmakologickou či lázeňskou léčbu, nejvíce soustředím na léčbu dekongestivní, do které spadá přístrojová lymfodrenáž, bandážování, režimová opatření, speciální cvičení a manuální lymfodrenáže. V kapitole manuální lymofdrenáže se zaměřuji jak na účinky, tak i na indikace a kontraindikace této léčebné metody. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat přínos manuální lymfodrenáže u lymfedému končetin se zaměřením na rozsah pohybu v kloubu a obvody končetiny před a po terapii. Pro praktickou část mé práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden na 3 respondentech, kteří byli podrobeni vstupnímu vyšetření. To obsahovalo odebrání podrobné anamnézy, včetně osobních dat a sociální, pracovní, rodinné aj. anamnézy. Dále jsem prováděla kineziologický rozbor, který obsahoval aspekci zepředu, z boku a zezadu, a pro mě nejdůležitější měrné hodnoty, obvody končetin a goniometrické měření rozsahu pohybu v kloubu postižené končetiny, ve srovnání se zdravou končetinou. První výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na obvod postižené končetiny? Druhá výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na rozsah pohybu v kloubu postižené končetiny? Během odborné praxe v rehabilitačním centru v Borovanech jsem docházela za Bc. Janou Polákovou, která absolvovala certifikovaný kurz manuálních lymfodrenáží. Konzultovala jsem s ní jak pacienty, vhodné k mému výzkumu, tak i možnou terapii a krátkodobý a dlouhodobý plán. Zároveň jsem s ní absolvovala několik hodin u svých probandů a měla tak prostor pro důkladné zkoumání a měření lymfatických otoků. Po každé první, nebo druhé lymfatické masáži jsem udělala u všech probandů kontrolní měření. Celkem jsem tak učinila 5měření u každého probanda. Cílem práce bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rehabilitaci a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru v Borovanech pomocí rozhovoru, retrospektivní analýzy dat, měření obvodu končetin a rozsahu pohybu v kloubech, pozorování a palpačního vyšetření postižených končetin. Subjektivně všichni pacienti shledávají manuální lymfodrenáž za přínosnou terapii v léčbě lymfedému. Uvádějí zlepšení, týkající se nejen viditelných úbytků na obvodu končetin a na rozsahu v kloubech, ale i v celkovém vnímání končetin, v jejich držení a motorice. Objektivně u všech pacientů došlo jak k úbytku centimetrů v obvodech, tak i ke zvětšení rozsahu v kloubu.
Využití manuálních lymfodrenáží jako metody fyzikální dekongestivní terapie v regenerační a terapeutické praxi
OPATRNÁ, Alice
Práce se zabývá využitím techniky manuální lymfodrenáže a ověřením jejího vlivu v terapeutické, regenerační i kosmetické praxi. Jedná se o techniku velmi populární mezi laickou i odbornou veřejností. V regenerační praxi se využívá zejména při léčbě celulitidy a v léčebné praxi při léčbě velkého množství otoků, zejména však při léčbě lymfedémů. V úvodu teoretické části je práce zaměřena na historii této techniky ve světě i u nás, zdůrazňuje důležitost odborných znalostí anatomie lymfatického systému, fyziologie a patofyziologie, indikací a kontraindikací a zejména se věnuje podrobnému seznámení s touto hmatovou manuální technikou. Praktická část práce ověřuje působení techniky manuální lymfodrenáže v praxi a srovnává vstupní a výstupní data sledovaného souboru. Výsledky praktického šetření pak potvrzují efektivnost metody v terapeutické i regenerační praxi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.