Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium extrakce biologicky aktivních látek do tukového základu
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá maceráty kostivalu lékařského (Symphytum officinale) ve vybraných tukových základech (potravinářské sádlo, kosmetické sádlo a mandlový olej). Vybrané tukové základy byly nejprve charakterizovány obsahem sušiny, číslem zmýdelnění, kyselosti, jodovým a peroxidovým číslem. Zároveň byly stanoveny celkové i volné mastné kyseliny pomocí GC-FID. Poté byly připraveny maceráty sušeného kořene kostivalu lékařského v těchto základech. V macerátech byla sledována změna čísla kyselosti a peroxidového čísla, a také stanoveny obsahy vybraných biologicky aktivních látek. Stanoven byl obsah celkových fytosterolů pomocí UV-VIS spektrometrie, jednotlivé fytosteroly a karotenoidy pomocí HPLC-DAD, celkové karotenoidy pomocí UV-VIS spektrometrie. Rovněž byly stanoveny tokoferoly pomocí HPLC-DAD, celkové fenolické látky pomocí Folin-Ciocalteuova činidla a antioxidační aktivita pomocí ABTS. Naměřené hodnoty byly následně porovnány s průmyslově vyráběnou kostivalovou mastí. V macerátech byl stanoven nárůst čísla kyselosti i peroxidového čísla. Dále byl pozorován nárůst celkových fytosterolů i karotenoidů. Stanoven byl obsah -sitosterolu a stigmasterolu, jednotlivé karotenoidy nebyly detekovány. Z tokoferolů byl detekován pouze DL--tokoferol acetát. Díky maceraci fenolických látek do tukových základů byla pozorována i změna antioxidační aktivity.
Porovnání zastoupení mastných kyselin u přírodních a bio jedlých rostlinných olejů
Pevná, Markéta
Ve své bakalářské práci se zabývám zejména složením olejů. Věnuji se jejich významu v lidském těle a procesu jejich výroby. Popisuji také strukturu mastných kyselin a roli lipidů v metabolismu. Pro analýzu v experimentální části jsem si vybrala pět různých BIO a nebio olejů, které porovnávám z hlediska složení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie. Z výsledků celkového obsahu mastných kyselin lze konstatovat, že mandlový olej obsahoval v bio i nebio variantě 0,97g/g, olej z hroznových jader v bio i nebio variantě 0,99 g/g, kokosový olej v bio variantě 0,33 g/g a v nebio variantě 0,64 g/g, pupalkový olej v bio variantě 0,92 g/g a v nebio variantě 0,96 g/g a arganový olej v bio variantě 0,91 g/g a v nebio variantě 0,98 g/g.
Studium extrakce biologicky aktivních látek do tukového základu
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá maceráty kostivalu lékařského (Symphytum officinale) ve vybraných tukových základech (potravinářské sádlo, kosmetické sádlo a mandlový olej). Vybrané tukové základy byly nejprve charakterizovány obsahem sušiny, číslem zmýdelnění, kyselosti, jodovým a peroxidovým číslem. Zároveň byly stanoveny celkové i volné mastné kyseliny pomocí GC-FID. Poté byly připraveny maceráty sušeného kořene kostivalu lékařského v těchto základech. V macerátech byla sledována změna čísla kyselosti a peroxidového čísla, a také stanoveny obsahy vybraných biologicky aktivních látek. Stanoven byl obsah celkových fytosterolů pomocí UV-VIS spektrometrie, jednotlivé fytosteroly a karotenoidy pomocí HPLC-DAD, celkové karotenoidy pomocí UV-VIS spektrometrie. Rovněž byly stanoveny tokoferoly pomocí HPLC-DAD, celkové fenolické látky pomocí Folin-Ciocalteuova činidla a antioxidační aktivita pomocí ABTS. Naměřené hodnoty byly následně porovnány s průmyslově vyráběnou kostivalovou mastí. V macerátech byl stanoven nárůst čísla kyselosti i peroxidového čísla. Dále byl pozorován nárůst celkových fytosterolů i karotenoidů. Stanoven byl obsah -sitosterolu a stigmasterolu, jednotlivé karotenoidy nebyly detekovány. Z tokoferolů byl detekován pouze DL--tokoferol acetát. Díky maceraci fenolických látek do tukových základů byla pozorována i změna antioxidační aktivity.
Ověření účinnosti šnekového lisu při lisování olej ze semen ovocných druhů
Gertner, Marek
Cílem této diplomové práce bylo realizovat pokus, při kterém byla sledována účinnost a výkonnost šnekového lisu ve vybraných pracovních režimech. Teoretická část práce se zaměřila na podrobnější specifikaci několika vybraných druhů ořechů, popsány byly jak samotné druhy rostlin, na kterých ořechy rostou, tak i jejich plody z hlediska využití v praxi a v nich obsažených látkách. Dále bylo zaměřeno na význam a využití olejů v jednotlivých oblastech lidské činnosti, jako je průmysl, gastronomie, farmacie, kosmetika a jiné. V neposlední řadě byly představeny a popsány technické možnosti zajištění samotného mechanického lisování pomocí šnekových lisů. V Praktické části jsem se zaměřil na samotné lisování vybraných druhů běžně dostupných ořechů pomocí šnekového lisu Farmet UNO. V první části pokusu byly sledovány rozdíly ve výlisnosti a výkonnosti šnekového lisu v závislosti na lisovaném druhu ořechů, a také na látkách obsažených v získaných olejích. V druhé části pokusu jsem se zaměřil na lisování jednoho druhu ořechů, konkrétně arašídů. Zde byla sledována výlisnost a výkonost lisu, při třech vybraných pracovních režimech. Závěrem jsem zpracoval a vyhodnotil naměřené údaje o výlisnosti a výkonnosti lisu Farmet UNO z pohledu rozdílnosti lisovaných druhů, tak i z pohledu rozdílnosti vybraných pracovních režimů lisování. Dále jsem zpracoval a porovnal výsledky laboratorních analýz látek obsažených ve vylisovaných olejích. Výsledkem této diplomové práce jsou celkem prokazatelné výsledky, ke kterým lze přihlížet v uživatelské praxi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.